Američané testují obří prak, který bude vrhat do kosmu družice. V první zkoušce uspěl

Americký start-up poprvé předvedl nový systém, který má jednoho dne vynášet na oběžnou dráhu malé kosmické lodě. Koncept SpinLaunch funguje jako obří prak –⁠ družice a kosmické lodě bude do vesmíru vrhat pomocí kinetické energie.

Nový koncept vypadá jako vypůjčený ze sci-fi povídky z poloviny 20. století. Je ale reálný a už také úspěšně vyzkoušený. Spočívá na obří centrifuze, která je uzavřená ve vakuu. Uvnitř ní mechanické rameno roztočí projektil tak, že po vymrštění dosáhne obrovské rychlosti. Inženýři projektu doufají, že to bude stačit k tomu, aby se objekt dostal až na oběžnou dráhu Země. Společnost se sídlem v Long Beach v Kalifornii doufá, že se stane konkurencí pro klasické rakety.

První zkušební let prototypu, takzvaného suborbitálního urychlovače, se odehrál už 22. října na Spaceport America v Novém Mexiku, ale společnost tento úspěch oznámila až v polovině listopadu.

Systém funguje tak dobře proto, že rotující rameno praku se pohybuje ve zmíněném vakuu. Díky tomu nemá žádný odpor vzduchu, proto může dosáhnout několikanásobku rychlosti zvuku. Když se centrifuga roztočí na tuto rychlost, otevře se na méně než milisekundu záklopka, kterou „střela“ z praku skrz tenkou membránu vyletí vzhůru.

Tato koncepce je sice poměrně jednoduchá, ale těžké bylo zajistit, aby fungovala spolehlivě, opakovaně a samozřejmě dostatečně levně. „Je to radikálně odlišný způsob urychlování projektilů a vypouštění nosných raket na hypersonické rychlosti pomocí pozemního systému,“ řekl pro televizní stanici CNBC generální ředitel společnosti SpinLaunch Jonathan Yaney.

Yaney tuto firmu založil roku 2014, ale nijak ji mediálně nepropagoval. Naopak, snažil se držet mimo světla reflektorů, aby k tomuto netradičnímu konceptu nepřitahoval zbytečnou pozornost. Poprvé pořádně informoval o jeho existenci až poté, co se podařilo všechno úspěšně otestovat.

Prakem do kosmu

Netradiční urychlovač měří na výšku přes sto metrů. Jde ale zatím jenom o prototyp, definitivní verze by měla být přibližně třikrát vyšší. Podařilo se mu urychlit asi třímetrovou střelu na rychlost „mnoha tisíc mil za hodinu“, a to při pětině výkonu zařízení. Podle vyjádření společnosti to stačilo k tomu, aby se projektil dostal do výšky „desítek tisíc metrů“.

Při testovacím letu se sice „sonda“ rozlomila na dvě poloviny, ale obě se povedlo získat. SpinLaunch uvažuje, zda střely vybavit systémem, který by je dokázal po vystřelení zachránit. Problém je, že by to zvýšilo jejich hmotnost –⁠ ale současně by to snížilo finanční náročnost. Projektil je totiž vyrobený z drahých exotických materiálů, aby vydržel extrémní rychlost a zahřívání třením.

Společnost má v budoucnu v plánu přidat do projektilu raketový motor, který by umožnil i orbitální lety. V této verzi se raketový motor zažehne až po oddělení od projektilu, což se stane asi po minutě letu bez pohonu.

„Protože kineticky vypouštěné družice opouštějí atmosféru bez raketového pohonu, umožňuje SpinLaunch budoucnost, v níž bude možné vypouštět konstelace družic a kosmického užitečného zatížení s nulovými emisemi v nejkritičtějších vrstvách atmosféry,“ zdůrazňuje společnost ekologičnost projektu na svých internetových stránkách.

Společnost tvrdí, že k takovým letům by mohlo začít docházet už brzy. V příštích šesti až osmi měsících plánuje přibližně třicet suborbitálních testovacích letů a doufá, že poté přejde k orbitálním startům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...