Lidské zásahy do zón s původní faunou a flórou mohou vyvolat ekologickou nerovnováhu a vést k šíření nemocí z nitra džungle. Vzhledem k odlesňování Amazonie by příští velká pandemie mohla vzejít právě z Brazílie, varuje vědec David Lapola. „Amazonie je velkým rezervoárem virů. Hrajeme si s ohněm,“ tvrdí brazilský vědec, kterého cituje agentura AFP.
Největší tropická džungle na světě má ještě rozsáhlé zachovalé oblasti, ale stále více je odlesňována a ničena. „Když vyvoláme takovou ekologickou nerovnováhu, může dojít k přenosu viru ze zvířat na člověka,“ vysvětluje David Lapola.
Lapola, který je expertem na ekologii, připomíná, že ve světě řádily nebo ještě stále řádí viry HIV, eboly nebo dengue. „Všechny se rozšířily v důsledku ekologické nerovnováhy,“ zdůrazňuje.
Podle studií docházelo zatím nejčastěji k přenosu v jižní Asii a v Africe, kde žijí některé druhy netopýrů. Ale diverzita amazonské fauny a flóry může z tohoto regionu učinit největší zdroj koronavirů na světě, tvrdí vědec. Má však na mysli koronavirů obecně, nikoli nový koronavirus vzešlý z Číny.
„Není to ovšem chyba netopýrů, není třeba je vybíjet,“ upřesňuje Lapola. Zároveň varuje, že situace s covidem-19 v Brazílii ztěžuje dohled nad tropickou džunglí, která je ohrožena „Musíme reagovat na tuto krizi a všechno naše úsilí musí směřovat k tomuto cíli. Znepokojivé je to, že odlesňování nabylo velkého rozsahu,“ dodává.
Mizející Amazonie
Za první čtyři měsíce letošního roku podle satelitních údajů Národního ústavu pro výzkum vesmíru zmizelo v Brazílii 1202 kilometrů čtverečních džungle. To znamená nárůst o 55 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro, který prosazoval otevření chráněných území pro těžbu a zemědělství, vyslal nedávno vojáky, aby bojovali proti odlesňování. „Nejzávažnějším faktorem je využívání armády pro všechny problémy v Brazílii. Ukazuje to na institucionální krizi,“ tvrdí Lapola.
„Postup odlesňování závisí na těch, kdo jsou u moci. Dobrou zprávou je to, že se vlády střídají. Doufám, že za příští vlády budeme věnovat více pozornosti tomuto obrovskému biologickému bohatství, které je nepochybně největší na světě,“ říká o Amazonii, která se z více než 60 procent rozkládá na brazilském území.
Vědec soudí, že je nezbytné přehodnotit vztah společnosti k džungli. Šíření nových nemocí z hloubi džungle je podle Lapoly příliš složité, než aby bylo možno jej předvídat. Podle Lapoly je třeba lépe aplikovat princip předběžných opatření a nehrát si s ohněm, což by mohlo vyvolat ekologickou katastrofu.
Pralesní viry představují hrozbu
Před tímto problémem varuje více vědců, kteří se zabývají viry. Například brazilský expert Romulo de Paula Andrade upozornil už před několika lety v odborném tisku, že většina nebezpečných nemocí, kterými Brazílie od poloviny 20. století trpí, pochází právě z Amazonie a pronikla do měst kvůli kácení.
Z pralesů vzešly ty největší virové hrozby současnosti – ať už se jedná o viry zika, ebola, chikungunya, SIV, oropouche, nebo ty způsobující horečku dengue. Spojuje je vysoká úmrtnost a extrémní nakažlivost. Z afrických pralesů pochází také virus HIV, který stojí za nemocí AIDS.
Tyto viry jsou pro člověka nebezpečné právě kvůli tomu, v jakém prostředí vznikaly. Díky velké rozmanitosti druhů v pralesích jsou schopné relativně snadno překračovat mezidruhovou hranici. A navíc v pralesích panuje většinou vedro, takže se tyto nemoci nedají snadno porazit „normální“ imunitní reakcí organismu, kterou představuje zvýšení vnitřní teploty.
