Alkohol při seznamování dodá odvahu, růžové brýle ale nenasadí, ukázal experiment

Alkohol podle výzkumu, který vyšel v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs funguje jako „tekutá odvaha“, ale nikoliv jako „růžové brýle“. Dodává lidem kuráž oslovit ty, které považují za atraktivní, ale nedělá je více přitažlivými, jak se traduje. Psychologové doufají, že jejich experiment pomůže dalšímu zkoumání rizikových vlivů alkoholu na mezilidské vztahy.

Když vědci studovali tento fenomén dříve, dávali lidem k prohlížení fotografie jiných osob za střízliva a poté, co pili alkohol. V takových studiích opravdu statisticky významné množství opilých osob považovalo tváře na fotkách za atraktivnější než za střízliva. Podle autorů nového výzkumu je ale takový přístup nerealistický. Přišli proto s vlastní metodou pokusu.

Kalifornští psychologové pozvali do laboratoře 18 mužských dvojic. Jednalo se o dlouhodobé a dobré přátele. Ti pak měli posuzovat atraktivitu lidí, které sledovali na fotografiích a videu. Vědci jim slíbili, že se s lidmi na snímcích setkají osobně, a to v druhé fázi experimentu. Testovaní muži proto měli označit, s kterou z osob na snímcích by se setkali nejraději.

To celé proběhlo dvakrát. Jednou dostali muži alkoholické nápoje, podruhé nealkoholické. Psychologové upřednostnili interakci mužských dvojic proto, že jde o situaci podobnější těm z reálného života, kde při hodnocení potenciálních partnerů také bývá více lidí a dochází tam mnohdy i k výměnám názorů.

Výzkumníci v experimentu nenašli důkaz, že by konzumace alkoholu měla jakýkoliv vliv na to, že by v očích testovaných mužů rostla atraktivita osob na snímcích. „O tomto efektu se sice občas píše v odborné literatuře, ale ne nějak průkazně,“ komentovali autoři výsledky.

Pití alkoholu ale měřitelné důsledky mělo. Ti, kdo ho pili, projevovali výrazně větší chuť setkat se s lidmi, které označovali za nejatraktivnější. To potvrzuje, jak silným aktérem je alkohol v získávání odvahy a odblokování zábran. 

Alkohol je při seznamování hrozba

Vědci ale současně zdůrazňují, že jejich výzkum upozorňuje i na odvrácenou stránku alkoholu. Pokud totiž lidé snadněji navazují pod jeho vlivem vztahy, může to pro ně být motivací pít ho stále víc, což je spojené s mnoha rizikovými faktory: od nesmyslně riskantního chování přes vznik závislosti až po množství nemocí, jež jsou s jeho konzumací spojené.

Autoři také doufají, že by další výzkum mohl odhalit více o tom, jak spolu souvisí sexuálně rizikové chování, a to včetně sexuálního zneužívání, s konzumací alkoholu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...