AI dokáže obejít hradby, které chrání před vývojem biologických zbraní

Prodejci chemických látek po celém světě moc dobře vědí, jaká rizika by se mohla ukrývat v látkách, které dodávají. Mají proto desítky let nastavené mechanismy, jež slouží k tomu, aby si nemohli „padouši“ objednat například nějakou smrtící biologicko-chemickou zbraň. Teď ale tyto bariéry kvůli vlivu umělých inteligencí padají, ukázalo cvičení biotechnologických expertů, o kterém informoval časopis Science.

Když se prodávají sekvence DNA, prodejci využívají komerčně dostupné programy, které tyto struktury DNA detailně prohledávají kvůli podezřelým stopám, jež by mohly způsobit nějaké škody. Co na tuto hradbu narazí, neprojde.

Tým vědců vedených Bioinženýrem Brucem Wittmannem, který pracuje pro společnost Microsoft, teď ale zjistil, že těmito hradbami zcela bez problémů projede trojský kůň vytvořený umělou inteligencí (AI). Když totiž vědci vytvořili návrhy nebezpečných sekvencí podobných opravdovým jedům pomocí AI, většinou to prošlo kontrolou stejně snadno jako Odysseův dar hradbami Tróji.

Všechny tyto návrhy přitom popisovaly plány proteinů, které by mohly napodobovat smrtící jedy a toxiny, jako je ricin nebo botulotoxin. Tedy toxiny, které by se daly velmi snadno zneužít bioteroristy.

Jeden z nejpoužívanějších nástrojů například přehlédl více než 75 procent potenciálních toxinů. Vědci, kteří tento experiment provedli, ho samozřejmě nejenže nezneužili, ale výsledky drželi utajené. Vydali je teprve nyní, na podzim 2025, až když výrobci softwaru programy vylepšili a aktualizovali. Ani nyní s odstupem ale vědci z bezpečnostních důvodů nezveřejnili všechny informace o svém pokusu.

„Je to teprve začátek,“ upozorňuje pro Science Jaime Yassifová z Nuclear Thread Initiative. „Schopnosti umělé inteligence se budou vyvíjet a budou schopny navrhovat stále složitější živé systémy. Naše schopnosti screeningu syntézy DNA se budou muset dále vyvíjet, aby s tím držely krok,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...