Afrika je oficiálně bez dětské obrny. Nemoc, která zničila miliony životů, vyhnalo očkování

Dětská obrna je choroba, která nejčastěji postihuje děti ve věku do pěti let – mnohdy vede k nenávratné paralýze a někdy i k úmrtí. Proti virem způsobené nemoci neexistuje žádná účinná léčba, ale nemoc dokáže zastavit a porazit očkování. Rozsáhlá očkovací kampaň v Nigérii, která byla poslední africkou zemí s obrnou, skončila. Celá Afrika je tedy nyní bez dětské obrny, nemoc přežívá už jen v Afghánistánu a Pákistánu.

Oficiálně bude dětská obrna prohlášená v Africe za zlikvidovanou během středečního zasedání Světové zdravotnické organizace. 

Ještě před deseti lety tvořily případy dětské obrny v Nigérii asi polovinu všech případů na světě. Mezinárodní očkovací kampaň, kterou podpořily vlády, nadnárodní organizace i soukromí dárci, ale zabrala a podařilo se dosáhnout proočkování 95 procent populace. Navzdory tomu, že se zdravotníci museli potýkat s řadou problémů, někteří členové očkovacích týmů byli dokonce zabiti místními ozbrojenci. 

Letos Afrika oznámila 117 případů dětské obrny, jde ale o vzácné mutace, které jsou schopné šířit se nedostatečně očkovanými komunitami. Nemocní se objevili v Nigerii, Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice a Angole.

Dětská obrna ve světle vědy

Virové infekční onemocnění, které způsobuje poliovirus čeledi picornaviridae, má za následek při mírné formě zvýšenou teplotu, nevolnost, bolest hlavy a břicha, občas ztuhlost zad a nohou. Tyto případy lze vyléčit bez trvalých následků. Ve chvíli, kdy nemoc zasáhne centrální nervovou soustavu, však zanechává doživotní následky.

K přenosu viru dětské obrny dochází při nedostatečné hygieně, kontaminovanou vodou a potravinami. Méně častý je přenos kapénkovou infekcí, a to i od lidí, u kterých se tato nemoc navenek nijak neprojevila a jsou jejími bacilonosiči. Přes sliznici nosu se vir šíří ústy, krkem a střevy pacienta. V trávicím traktu se virus množí a dál se vylučuje stolicí. Nemoc se projeví do jednoho až dvou týdnů od nakažení.

Nemocí netrpí pouze děti, ale i dospělí. Dětských pacientů je ale výrazná většina, proto se většinou mluví o dětské obrně. Dětskou obrnu je možné vymýtit proto, že jejím jediným přenašečem je člověk.

Salkův dar

Objev očkovací látky proti dětské obrně oznámil 26. března 1953 americký virolog Jonas Salk. Nenechal si ji tehdy patentovat a poskytl ji k volnému šíření. Podle odhadů se tak připravil až o sedm miliard dolarů, zároveň ale zachránil miliony životů.

Roku 1988 už oznámily Spojené národy, že obrny ubylo o 99,9 procenta případů. Masové očkování podporované celou řadou institucí po celém světě neslo velmi rychle výsledky.

Problém ale byl, že v řadě nedostupných oblastí těch nejchudších částí světa zůstávala obrna dále. Sice relativně izolovaná, ale v čím dál více propojeném světě představovala riziko. Ničit obrnu tam bylo extrémně drahé a náročné.

Za bojem proti dětské obrně tak stojí zejména Nadace Billa a Melindy Gatesových. Ta se už před několika lety rozhodla, že nemoc vymýtí. Před pěti lety Gates oznámil, že existuje naděje, že by nemoc mohla být vymýcena již do roku 2020.

Nahrávám video
Prymula: K vymýcení dětské obrny budeme muset ještě dlouho očkovat
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...