Afričtí červi hodují na polystyrenu. Mohli by řešit problém s odpadem

Každý den skončí ve světových oceánech, řekách a jezerech přes dva tisíce nákladních aut plně naložených plastovým odpadem. Za rok do vodních ekosystémů unikne asi 19 až 23 milionů tun. Zdaleka největší problém to představuje v zemích globálního jihu, které nemají prostředky umělohmotné znečištění řešit. Vědci teď našli, do značné míry náhodou, cestu ke zlepšení.

Skrývá se v tělech drobných a nevzhledných červíků. Při výzkumu v Keni totiž tým expertů z Mezinárodního centra fyziologie a ekologie hmyzu zjistil, že jeden druh tamních moučných červů umí bez problémů jíst a trávit polystyren –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jeden z nejpoužívanějších plastů světa. A nejen to: tomuto hmyzu umělá hmota dokonce i chutná a dobrovolně ji vyhledává.

Podobných organismů sice už vědci objevili víc, ale zatím nikdy v Africe. Jakékoliv snahy vnášet do ekosystémů nepůvodní druhy mohou být vždy rizikové, proto objev druhu původního může africkému plastovému problému značně pomoci, věří autoři objevu.

Polystyren a hmyz

Polystyren je plastový materiál, který se masivně používá v potravinářských, elektronických a průmyslových obalech. A jeho využití je opravdu rozsáhlé. Podle zprávy Plastics – the Facts 2022 se na celosvětové výrobě plastů za rok 2021 ve výši 390,7 milionu tun tato skupina podílela 5,3 procenta, tedy 20,7 milionu tun.

Polystyren se používá hlavně pro jeho odolnost, stejná vlastnost z něj ale činí environmentální problém. Tradiční metody recyklace, jako je chemické a tepelné zpracování, jsou nákladné a mohou vytvářet škodliviny. Přirozená biologická likvidace, kdy by se o ni postaral nějaký přírodní organismus, by byla ideální. A právě s tím mohou pomoci mouční červi z Keni.

Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports, vědci popsali, že larvy tohoto hmyzu se umí polystyrenem bez problémů prokousat, a navíc hostí ve svých vnitřnostech bakterie, které umí tuto jinak nezdolnou látku strávit. Proč se tak červi vyvinuli a k čemu jim tato schopnost byla, zatím vědci nevědí.

Mouční červi jsou larvami dobře známého brouka potemníka stájového. Ten žije téměř po celém světě a předpokládá se, že pochází z Afriky. A právě tam vědci našli jeho poddruh, na jehož jídelníčku stojí tak vysoko polystyren.

Plastové menu

Vědci testovali plastožroutské schopnosti červů asi měsíc. Larvy krmili buď samotným polystyrenem, otrubami (potravou s vysokým obsahem živin), nebo kombinací polystyrenu a otrub. Ukázalo se, že mouční červi na polystyreno-otrubové stravě přežívali častěji a delší dobu než ti, kteří byli krmeni pouze polystyrenem.

Strava obsahující pouze polystyren sice podpořila přežití moučných červů, ti ale neměli dostatek živin, aby byli při rozkladu polystyrenu efektivní. Hmyz mohl polystyren konzumovat proto, že se skládá převážně z uhlíku a vodíku, což může poskytovat zdroj energie. Mouční červi na polystyreno-otrubové stravě dokázali během pokusného období rozložit přibližně 11,7 procenta celkového množství polystyrenu.

Analýza střev moučných červů odhalila významné změny ve složení bakterií v závislosti na stravě. Pochopení těchto změn je zásadní, protože odhaluje, kteří mikrobi se aktivně podílejí na rozkladu plastů. „To nám pomůže izolovat specifické bakterie a enzymy, které lze využít pro snahy o rozklad plastů,“ vysvětlují vědci.

Právě pestrý mix specializovaných bakterií červům umožňuje, aby pomocí enzymů plasty trávili – a dal by se využít i v průmyslové likvidaci odpadu. Podobně jako bakterie vyrábějí tisíce let už třeba pivo, mohly by levně ničit umělohmotný odpad, navrhují experti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...