Zvrat slovenských voleb. Spolufavorit Mistrík se vzdal kandidatury a podpořil Čaputovou

Nahrávám video

Jeden z favoritů prezidentských voleb na Slovensku, vědec Robert Mistrík, se vzdal kandidatury. Podpořil kandidátku nové mimoparlamentní strany Progresívne Slovensko Zuzanu Čaputovou, jejíž popularita roste. Podle průzkumů veřejného mínění byli hlavními favority právě tyto dvě osobnosti a kandidát s podporou vládního Smeru a místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič. Přímé prezidentské volby se na Slovensku uskuteční 16. března, případné druhé kolo pak 30. března.

„Jednoznačně vyjadřuji podporu Zuzaně Čaputové. Podle průzkumů, které budou zveřejněny v nejbližších dnech, nastal čas udělat tento důležitý krok,“ oznámil Mistrík po boku své nové spojenkyně na tiskové konferenci. Dodal, že dosud nezveřejněné výsledky sondáží potvrdily náskok Čaputové.

Čaputová poděkovala Mistríkovi za velkorysý čin, který podle ní ve slovenské politice není vůbec běžný. „Je výjimečné, že někdo povýší společenský zájem nad svůj vlastní,“ ocenila jeho krok.

Je si vědoma, že důvěru Mistríkových voličů nezíská automaticky. „Ucházím se o důvěru všech voličů. Věřících, nevěřících, konzervativních, liberálních. Lidí, kteří jsou příslušníky menšin i většin. Ucházím se o důvěru všech lidí, pro něž jsou lidskost, soucit a touha po spravedlivějším Slovensku těmi nejdůležitějšími hodnotami,“ prohlásila.

Čaputová se v průzkumech vyhoupla do vedení

Veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) po Mistríkově oznámení zveřejnil výsledky sondáže agentury Median, podle kterých se Čaputová dostala na první místo popularity prezidentských kandidátů s podporou 23,5 procenta před Šefčovičem (20,5 procenta) a Mistríkem (15 procent). Vypracování průzkumu agentuře zadal RTVS.

Prezident Kiska, jemuž pětiletý mandát skončí v polovině června a který se o znovuzvolení neuchází, také podpořil Čaputovou. „Od začátku prezidentské kampaně jsem byl přesvědčen, že hlasy slušného a spravedlivého Slovenska se musí spojit za jedním silným kandidátem, respektive kandidátkou. Podporuji Zuzanu Čaputovou. Bude dobrou prezidentkou Slovenské republiky,“ uvedl v tiskovém prohlášení.

Nahrávám video

Mistrík není prvním z původně 15 kandidátů na funkci hlavy státu, který odstoupil z voleb. Minulý týden tak učinil šéf neparlamentní Strany maďarské komunity József Menyhárt, který měl ale jen nízkou podporu voličů. Menyhárt současně podpořil v prezidentské kandidatuře Mistríka. Současný prezident Andrej Kiska se o znovuzvolení neuchází.

Aktivistka z Pezinoku

Pětačtyřicetiletá Zuzana Čaputová je právnička a občanská aktivistka. Od loňského ledna je místopředsedkyní neparlamentní strany Progresívne Slovensko. Proslavila se dlouholetým bojem proti skládce v Pezinoku, kde bydlí.

Čaputová se na katolickém Slovensku netají svými liberálními postoji. Dříve se například vyslovila pro možnost adopcí dětí páry stejného pohlaví. Slovensko přitom dosud nezavedlo ani registrovaná partnerství homosexuálů. Země má podle ní i na to, aby pomohla uprchlíkům v nouzi – jak, to se mají Slováci rozhodnout sami.

Politička po studiích práv na bratislavské Komenského univerzitě působila v neziskovém sektoru, věnovala se veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí.

Do roku 2017 spolupracovala s občanským sdružením Via Iuris, které se věnuje posilování právního státu. V rámci advokacie se věnuje kauzám environmentální povahy. Je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW.

Bohatý podnikatel Mistrík

Robert Mistrík ohlásil kandidaturu loni 15. května obratem poté, co dosavadní prezident Andrej Kiska definitivně potvrdil, že funkci obhajovat nehodlá. Na Facebooku si vyvěsil fotku, na které mu Kiska předává jeden z nejvyšších řádů země – Pribinův kříž – a s tímto pomyslným štafetovým kolíkem se vydal v jeho stopách.

Stejně jako někdejší úspěšný podnikatel a mecenáš Kiska je i Mistrík eurovým milionářem a kampaň si prakticky celou platil sám. Z částky půl milionu eur šlo 450 tisíc z jeho vlastních peněz.

Mistrík se snažil profilovat jako kandidát, který nemá na současné politické dění na Slovensku žádné vazby a jeho hlavní snahou je pomoct Slovensku držet směr k západní demokratické společnosti. Do kampaně nastoupil s heslem „Není Robert jako Robert“, jímž se chtěl zřetelně vymezit vůči Robertu Ficovi.

Ve skutečnosti však Mistrík zcela apolitický není. V roce 2008 byl jedním ze zakladatelů strany Sloboda a Solidarita (SaS), která se stala součástí koalice vedené premiérkou Ivetou Radičovou. Se stranou se ale rozešel v okamžiku, kdy kvůli hádkám o poskytnutí půjčky krachujícímu Řecku položila vládu.

„Pro Slovensko neexistuje alternativa k členství v Evropské unii. EU bychom měli chránit, rozvíjet, a nikoliv rozbíjet. Nejsme občané druhé kategorie. Záleží jen na nás, jaké místo pod sluncem si vybojujeme,“ zdůrazňoval Mistrík během kampaně.

Šefčovič zná zákulisí EU

Maroš Šefčovič přijal nabídku kandidovat na slovenského prezidenta od vládního Smeru Roberta Fica, za který už v roce 2014 kandidoval do Evropského parlamentu. Od poslanců nejsilnější koaliční strany získal pro kandidaturu 47 podpisů a strana mu také platí polovinu nákladů na kampaň. Přesto se Šefčovič snaží za každou cenu profilovat jako nezávislý kandidát.

„Naše země potřebuje dobrého, nadstranického prezidenta,“ tvrdí Ševfčovič a připomíná, že nikdy nebyl členem Smeru. Přesto jej díky předchozí kariéře pojí s jeho představiteli společná minulost. „Po stovkách hodin, co spolu strávíte, se postupně sblížíte, začnete si tykat. Dnes máme velmi korektní vztah,“ popsal svůj vztah k Robertu Ficovi, který mu předhazují i volební soupeři.

Maroš Šefčovič
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Jako prezident Slovenska by chtěl Šefčovič garantovat ukotvení země v Evropské unii, jejíž fungování i zákulisní poměry velmi dobře zná.

Voliče se snaží přesvědčit, že má zájem i na domácích tématech. „Nikdy nepodepíšu zákony, které by zrušily vlaky nebo obědy zdarma,“ ubezpečuje. Jeho vizí je sociální stát v čele s prezidentem celospolečenského smíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...