Změna německého postoje k Rusku je nevyhnutelná, míní Boháček. Česko na tom podle Jocha vydělá

Nahrávám video
UK: Ministr Lipavský se vrací z Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) spolu s šéfy diplomacie Slovenska a Rakouska odjel na Ukrajinu vyjádřit zemi solidaritu v situaci, kdy kolem jejích hranic Rusko hromadí vojenské jednotky. Zatímco Česko dodalo Kyjevu dělostřeleckou munici, Německo je v otázce dodávky zbraní zdrženlivější. Vládnoucí sociální demokraté jsou příznivci dobrých vztahů s Ruskem, z dlouhodobého hlediska však musí dojít ke změně, domnívá se analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. Změna německého postoje by mohla být výhodná i pro Česko, doplnil publicista Občanského institutu Roman Joch. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře.

Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska chtěli společnou cestou na Ukrajinu vyjádřit podporu politické nezávislosti této země, řekl Lipavský. Znovu zdůraznil, že ruské požadavky, aby se Severoatlantická aliance (NATO) zavázala nepřijmout Ukrajinu za členský stát, jsou nepřijatelné.

Podle publicisty, komentátora a pedagoga Jocha byla cesta spíš symbolickým vyjádřením solidarity. Větší reálný dopad podle něj má munice, kterou Česká republika Ukrajině v souvislosti s rostoucím napětím nabídla.

Také podle analytika Boháčka šlo zejména o důležité gesto, které mělo ukázat, že Evropa stojí za Ukrajinou. Cesta se však zaměřila pouze na eskalaci napětí v posledních měsících a neřešila dlouhodobý problém. Evropa si dle analytika nedokáže sama zajistit bezpečnost, a závisí tak na dalších státech, především USA. „Vladimir Putin míří na to, že neopouštíme tento starý systém,“ domnívá se Boháček.

Kritiku za malou viditelnost v rámci řešení ukrajinské krize si vysloužil německý kancléř Olaf Scholz od zemí NATO ve východní Evropě i od Spojených států. Podle Boháčka však změna nastala po schůzce s americkým prezidentem Joem Bidenem, kde státníci oznámili balíček sankcí v případě ruského útoku. Scholzův postoj se zdál podle analytika kritičtější zejména ve srovnání s vystoupením francouzského prezidenta Macrona, který ve své pozici vůči Rusku působil mnohem střídměji.

Joch však upozornil, že Francie na rozdíl od Německa vyslala své vojenské jednotky do Rumunska. „Kdy byly francouzské jednotky naposledy ve východní Evropě? Teď jsou, takže Macron může mít diplomatické řeči, ale skutky mluví mnohem jasnější řečí, než jsou německé skutky, které jsou veškeré žádné,“ uvedl komentátor.

Německá zdrženlivost je podle něj dána kombinací energetické závislosti země na Rusku, pacifismu vyplývajícího z druhé světové války a také velké dávky porozumění pro Rusko, vyplývajícího z pocitu historické viny.

Německá pozice se točí kolem ruského plynu

Joe Biden v pondělí řekl, že pokud k ruské agresi dojde, skončí projekt Nord Stream 2, který má Německu zajistit dodávky ruského plynu. Spojené státy se přitom projektu nijak neúčastní. Dle Boháčka šlo zejména o rozšíření arzenálu hrozeb Západu proti Rusku. „Odstrašující arzenál nemůže zůstávat stejný, sankce se musí rozšiřovat, aby měly nějaký efekt,“ uvedl.

Joch se domnívá, že šlo nejspíš o dohodu Spojených států s Německem, kterou měl prezentovat právě německý kancléř, ne americký prezident. Pokud by Německo bylo ochotné přehodnotit svůj postup, dostala by se země do energetické pasti. To by ale bylo výhodné pro Českou republiku. „My a Francie, to znamená země s atomovými elektrárnami, můžeme vydělávat na tom, že budeme prodávat elektrickou energii do Německa,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 40 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...