Ředitelka Tajné služby USA Kimberly Cheatleová před dozorčím výborem Sněmovny reprezentantů v souvislosti s atentátem na exprezidenta Donalda Trumpa přiznala, že 13. července došlo k největšímu selhání její agentury za desetiletí. Cheatleová čelí výzvám k rezignaci poté, co na republikánského prezidentského kandidáta v Pensylvánii zaútočil střelec. Slíbila, že nenechá „kámen na kameni“ a zjistí, kde se stala chyba. Podle Cheatleové Trumpova ochranka nežádala o dodatečné zdroje právě na mítink v Butleru. Podle amerických médií ale exprezidentův tým při předchozích pokusech získat posily nepochodil.
Trump z atentátu vyvázl s lehkým zraněním, když jej jedna z kulek zasáhla do ucha, o život ale přišel jeden z jeho příznivců a další dva utrpěli vážná zranění.
„Misí Tajné služby je chránit naše vedoucí představitele, třináctého července jsme selhali,“ řekla v pondělí Cheatleová zákonodárcům. „Jako ředitelka Tajné služby Spojených států přebírám plnou odpovědnost za veškerá bezpečnostní selhání,“ zdůraznila.
Cheatleová je současně hrdá na to, že Trumpova ochranka rychle zasáhla a chránila exprezidenta vlastními těly. „Musí se zjistit, co se stalo, a zajistit, že se incident jako ten ze 13. července nebude opakovat,“ dodala. Počet agentů na místě byl podle ní dostatečný. Kdyby bylo jasné, že dotyčný je hrozbou, Trumpa by na pódium nepustili, konstatovala šéfka Tajné služby.
„Nenecháme kámen na kameni“
Zabezpečení Trumpa se v průběhu kampaně postupně zvyšovalo, tvrdí Cheatleová s tím, že po incidentu nařídila přehodnocení bezpečnostního plánu. Veškeré zdroje jsou nyní podle ředitelky věnovány vyšetřování. „Nenecháme kámen na kameni,“ zdůraznila s tím, že změny nastanou ještě před výsledkem tohoto šetření.
Řada odpovědí Cheatleové byla velmi neurčitá včetně otázky na prověření střechy drony či ohledně počtu žádostí Trumpova týmu o posílení ochrany. „Na komunikační úrovni tahala za kratší konec provazu. Ono to může mít i právní důvody, protože několikrát zopakovala, že vyšetřování běží teprve devátý den, navíc velká část těch věcí podléhá utajení. V našem prostředí bychom rozhodně neříkali, kolik jsme tam měli agentů a v jakém perimetru, protože bychom tím prozradili naši taktiku,“ komentoval slyšení bezpečnostní analytik Otakar Foltýn.
To, že byl identifikován podezřelý, neznamená, že byl dotyčný označen jako přímá hrozba, vysvětluje expert. „je pravda, že to prodlení, kdy si ho všimli na střeše a kdy vystřelil a následně byl ihned eliminován, bylo relativně dlouhé. Příčina může být triviální. V momentě, kdy máte velký počet chráněných osob a dlouho se nestalo nic takto zásadně důležitého, tak byť mají nejlepší výcvik na světě, může docházet k jistému oslabení, zejména proto, že zdaleka ne všichni jsou špičkoví vycvičení agenti, část práce zajišťují místní policejní složky a standardní pořádkové jednotky,“ podotkl Foltýn.
Sám by tipoval, že problém byl v komunikaci právě mezi místní policií a tajnou službou. Ochranka střelce dlouho neviděla proto, že střecha, na níž se pohyboval, byla šikmá, poznamenal také analytik.
Marné prosby o dodatečné zdroje
List The New York Times v neděli s odkazem na mluvčího Tajné služby Anthonyho Guglielmiho napsal, že Tajná služba Spojených států připustila, že ve dvou letech předcházejících útoku opakovaně odmítla žádosti exprezidentovy ochranky o dodatečné zdroje. Podle jednoho z představitelů kampaně, který hovořil pod podmínkou anonymity, byl trvalým zdrojem stresu například nedostatek detektorů kovů pro kontrolu účastníků předvolebních shromáždění.
„Je to prostě pravda – nemáme zdroje na to, abychom ho (Trumpa) zabezpečili jako v době, kdy byl prezidentem,“ řekl listu The Washington Post jeden z představitelů Tajné služby.
Intenzivní kritika
Tajná služba byla bezprostředně po atentátu zasypána otázkami, proč vyloučila z bezpečnostní zóny skladiště, z něhož 13. července na Trumpa střílel útočník, kterého úřady identifikovaly jako muže z předměstí Pittsburghu. Čelí také dotazům kvůli způsobu, jakým přidělila úkoly místním policistům, kteří pomáhali s ochranou mítinku.
Agentura pověřila početný kontingent místních strážců zákona prací uvnitř bezpečnostního perimetru, místo aby kryla budovu, odkud útočník střílel. Atentátník se mohl volně pohybovat mimo perimetr, než zaujal pozici na střeše, přestože si místní policisté všimli, že se chová podivně, a informovali o tom bezpečnostní složky. Agentura také čelila otázkám, proč dovolila Trumpovi vystoupit na pódiu i poté, co obdržela informaci, že bezpečnostní složky hledají v davu někoho podezřelého.
„Nikdo se o tom nezmínil, nikdo neřekl, že je nějaký problém. Počkal bych 15 minut, mohli říct, počkáme 15 minut, 20 minut, pět minut, něco. Nikdo to neřekl,“ řekl Trump stanici Fox News. „Myslím, že to byla chyba. Jak se někdo dostal na tu střechu? A proč nebyl nahlášen?“ dodal.
Chráněné osoby
Tajná služba v současné době zajišťuje bezpečnost více než dvou desítek osob, z nichž většina vyžaduje ostrahu na plný úvazek a několika dalším se dostává ochrany od okamžiku, kdy opustí svůj domov. Mezi chráněné osoby patří prezident Joe Biden, viceprezidentka Kamala Harrisová a jejich rodiny, stejně jako bývalí prezidenti, kandidáti a další představitelé.
Po střelbě v Butleru agentura přidala ochranku nezávislému kandidátovi Robertu Kennedymu a nyní chrání i kandidáta na viceprezidenta za republikány J. D. Vance.
Bývalým prezidentům se dostává podstatně nižšího stupně ochrany, ale podle bývalých agentů Tajné služby je Trump díky svému vysokému postavení a každodenní rutině jiným druhem bezpečnostní výzvy než většina exprezidentů. Nejenže znovu kandiduje do Bílého domu, ale na rozdíl od svých předchůdců se téměř neustále pohybuje mezi davy lidí, ve svých klubech a na golfových hřištích, a pořádá časté předvolební akce, kterých se účastní tisíce, ne-li desetitisíce lidí.
