Je potřeba změnit návratovou politiku, naznačil Fiala před summitem EU

Nahrávám video

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Česko podle předsedy vlády s dalšími „podobně smýšlejícími zeměmi“, například s Dánskem, přijde s konkrétními návrhy, jak migrační politiku posunout, aby byla účinná a vedla k řešení krize. Skupina je podle Fialy přesvědčena, že je potřeba změnit především návratovou politiku, a to skrze úpravu legislativy.

„Nestačí dobrá vůle a razantnější postoj jednotlivých členských států. Stále více se ukazuje, že jsme třeba konfrontováni s rozhodnutím soudu na různých úrovních v jednotlivých zemích. Beze změny legislativy se k lepší návratové politice nedostaneme,“ zdůraznil premiér.

Fiala zdůraznil také potřebu revidovat koncept bezpečných třetích zemí. „Tam je nutná nějaká změna parametrů, na tom musí být dohoda členských států,“ pokračoval.

Fiala zmínil také snahu o získání podpory pro takzvanou česko-italskou iniciativu. Společně s tamní premiérkou Giorgiou Meloniovou se budou oba státníci snažit přesvědčit další lídry o potřebě přijetí konkrétních opatření v otázce automobilového průmyslu. Odkázal například na přehodnocení emisních standardů CO2 či přehodnocení zákazu spalovacích motorů od roku 2035.

„Toto téma není na programu rady, spíš tady využiji kuloárních jednání a budeme se snažit, aby téma konkurenceschopnosti a automobilového průmyslu bylo na programu Evropské rady v březnu. Je to realistické a můžeme to dobře připravit,“ dodal.

Podle předsedy vlády Fiala by dle dosavadních debat o výstupech summitu mohlo jít o klidnější jednání. „Hlavním tématem budou vnější vztahy, ať se to týká Blízkého východu, Ukrajiny, USA, nebo Velké Británie,“ uvedl.

Costa: EU sdílí se západním Balkánem stejné hodnoty

Summit EU se zeměmi západního Balkánu vysílá podle předsedy Evropské rady Antónia Costy důležitý vzkaz, že „všichni patříme do stejné evropské rodiny“.

„Sdílíme stejné hodnoty a historii,“ pokračoval Costa, který předsedá poprvé summitu EU, i když zatím „jen“ se západním Balkánem. Ve čtvrtek ho pak čeká první skutečná Evropská rada. Podle unijních diplomatů je důležitý i geopolitický kontext aktuálního summitu. Velkým tématem bude zejména ruský vliv na Balkáně a rovněž i ekonomické dopady ruské invaze na Ukrajinu na balkánské státy.

Zatím nejdále ve vyjednáváních o vstupu do EU je Černá Hora. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala 28. členem EU již do roku 2028.

Předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová dříve oznámila, že EU plánuje pomoci zemím západního Balkánu v provádění reforem potřebných pro začlenění do Unie, poskytne jim na ně šest miliard eur (150,8 miliardy korun). Jde o takzvaný Plán růstu, který v sobě zahrnuje právě reformy a investice. Podle šéfky EK se podobný systém osvědčil i v členských zemích EU po pandemii covidu-19. Costa zmínil, že dopady tohoto plánu pocítí přímo obyvatelé západobalkánských zemí, protože by se během tohoto desetiletí měl „zdvojnásobit ekonomický růst, což s sebou přinese nová pracovní místa a lepší služby“.

Unijní lídři a představitelé západního Balkánu se ve středu shodli na takzvané Bruselské deklaraci. „V kontextu radikální změny globální politické situace, ruské útočné války proti Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě a na začátku nového cyklu vedení EU je strategické partnerství mezi Evropskou unií a západním Balkánem důležitější než kdy jindy,“ stojí v deklaraci. „Sdílíme společnou budoucnost a čelíme naléhavým výzvám, které můžeme překonat pouze společně,“ dodává text.

Unijní výzvy k větší spolupráci

Sedmnáctistránkový dokument znovu potvrzuje, že „budoucnost západního Balkánu je v Evropské unii“. „Rozšíření je geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity,“ shodli se lídři sedmadvacítky a šesti západobalkánských zemí. Geopolitické změny v Evropě „vyžadují od nás všech jednotu a solidaritu, pevnou podporu Ukrajiny a obranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech“, stojí dále v textu.

„Musíme rovněž posílit naši spolupráci a strategická partnerství v oblasti řízení migrace, což je sdílená výzva, zodpovědnost a klíčová priorita. Uznáváme dosažený pokrok, je ale zapotřebí dalších rozhodných kroků ke sladění vízové politiky, boje proti pašování migrantů, obchodování s lidmi a všem formám závažné a organizované trestné činnosti,“ uvádí dokument.

Evropská komise zveřejnila na konci října svou tradiční hodnotící zprávu, ve které ocenila reformy, které balkánské země usilující o členství v EU provedly. Dodala nicméně, že je potřeba v nich pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stíhačky NATO sestřelily nad Litvou dron, potvrdil prezident Nauséda

Stíhačky Severoatlantické aliance během noci z pondělí na úterý sestřelily v litevském vzdušném prostoru dron, uvedl na sociální síti prezidentské pobaltské země Gitanas Nauséda a poděkoval spojencům za rychlou reakci. Prezident neupřesnil, z jaké země mohl dron přiletět.
před 45 mminutami

Spojené státy potvrdily, že mají na oběžné dráze rozmístěné zbraně

Spojené státy disponují zbraněmi rozmístěnými na oběžné dráze, uvedly v pondělí americké vesmírné síly (USSF), které jsou samostatnou složkou amerických ozbrojených sil zaměřenou na operace ve vesmíru. Jde o první veřejné potvrzení přítomnosti amerických zbraní ve vesmíru. Informovala o tom agentura AFP.
před 2 hhodinami

Brit u soudu přiznal, že přes dvacet let omamoval a znásilňoval manželku

Muž v Británii více než dvacet let podával své manželce omamné látky a znásilňoval ji. Šedesátiletý Brit, jehož jméno nelze uvést, aby nebyla odhalena totožnost jeho manželky, se k tomu v pondělí přiznal před soudem. Obžalovaný se zároveň přiznal k šedesáti trestným činům sahajícím až do roku 2004, včetně podání látky s úmyslem omámit nebo znehybnit manželku, informovaly tiskové agentury.
před 5 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Svatbu Trumpa juniora na Bahamách zaplatil ruský oligarcha blízký Putinovi, píše Propublica

Svatbu Donalda Trumpa juniora na konci května na Bahamách tajně financoval ruský oligarcha Umar Kremlev, napojený na ruského vládce Vladimira Putina, uvedl server Propublica. Seznam hostů čítal kolem padesáti osob. Kremlev podle serveru uhradil náklady na svatbu ve výši stovek tisíc dolarů.
před 6 hhodinami

Pokud partneři Kyjeva zajistí, že Rusko zastaví útoky, uděláme to taky, řekl Zelenskyj

Pokud partneři Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na její energetickou a kritickou infrastrukturu, pak bude i ona ochotna přestat s útoky na cíle v Rusku, sdělil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident Donald Trump dříve během pondělka napsal, že Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml na tvrzení šéfa Bílého domu zatím nereagoval.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.