Žena odsouzená za smrt čtyř dětí dostala po 20 letech milost. Úřady se jí po přezkumu důkazů omluvily

Nahrávám video
Události: Australanka, které zemřely čtyři děti, dostala po dvaceti letech za mřížemi milost
Zdroj: ČT24

Australský stát Nový Jižní Wales dal milost ženě, která už strávila dvacet let ve vězení za smrt jejích čtyř dětí. Soudní přezkum ukázal, že existují důvodné pochybnosti týkající se původních rozsudků. Kathleen Megan Folbiggová a její dvě dcery měly vzácné genetické variace a její syn mohl zemřít na neurogenetickou poruchu. Australanka trvá na své nevině a tvrdí, že děti zemřely přirozenou smrtí. Za ztracených dvacet let života může v budoucnu žádat tučné odškodné. O případu informovaly agentura Reuters i deník The Guardian.

Nyní pětapadesátiletá Folbiggová byla v roce 2003 odsouzena za vraždu svých tří dětí a zabití čtvrtého. Za mřížemi měla strávit celkem 25 let. Každé z dětí zemřelo náhle v letech 1989 až 1999 ve věku mezi 19 dny a 19 měsíci, přičemž žalobci u soudu tvrdili, že je žena udusila.

Odsouzení přitom bylo založeno na nepřímých důkazech. Šlo zejména o její deníky, v nichž popisovala své problémy s mateřstvím. Obžaloba také poukazovala na nepravděpodobnost čtyř přirozených úmrtí dětí v jedné rodině.

Snímky dětí Folbiggové
Zdroj: 9 News Australia

Žádné přímé důkazy udušení či zranění dětí ale nebyly předloženy. „Kathleen Folbiggovou odsoudili na základě náhodných a tendenčních důkazů. Nikdy neexistoval jediný skutečný forenzní nebo patologický důkaz, který by říkal, že děti byly zadušené,“ zdůraznila zastánkyně Folbiggové Sue Higginsonová.

Při prvním přezkumu v roce 2019 důkazy spíše posílily vinu Folbiggové. Druhý přezkum vedený bývalým nejvyšším soudcem Thomasem Bathurstem v roce 2022 však našel nové důkazy, které naznačovaly, že dvě z dětí měly genetickou mutaci, která mohla způsobit jejich smrt, protože způsobuje zástavu srdce.

Nové vyšetřování vycházelo z poznatků imunologů a dalších vědců a také z názoru expertů, že matka stěží mohla zadusit své děti beze stopy násilného činu. Profesorka Carola Vinuesaová, která vedla tým výzkumníků z Australské národní univerzity, uvedla, že neobvyklá genetická sekvence byla jasně patrná z DNA Folbiggové, ještě než byly otestovány vzorky dětí. U synů zase experti našli geny, které vyvolávají náhlý nástup epilepsie.

Generální prokurátor státu Nový Jižní Wales Michael Daley v pondělí omilostnil Folbiggovou poté, co souhrnná zjištění z Bathurstova vyšetřování shledala důvodné pochybnosti u každého z předchozích rozsudků. Podle Bathursta z deníků omilostněné ženy vyplývá, že truchlí a má depresi, protože se obviňuje ze smrti dětí, ovšem ne ve smyslu přiznání, že je zavraždila nebo jim nějak ublížila.

Deníky předal policii v roce 1999 její tehdejší manžel Folbigg, který časem nabyl přesvědčení, že jeho žena je vinna. Pár se rozešel v roce 2000.

„Byly to nádherné děti“

Daley prohlásil, že jde o tragický případ. „Máme čtyři malé děti, které jsou mrtvé. Máme tu manžele, kteří o sebe přišli, ženu, která strávila dvacet let ve vězení, a rodinu, která nikdy neměla šanci. Nebyl bys člověk, kdybys nic necítil,“ okomentoval případ generální prokurátor. Bývalý muž Folbiggové přesto dál věří, že jejich děti zavraždila.

Nejlepší přítelkyně Folbiggové Tracy Chapmanová poděkovala všem, kteří přispěli k jejímu propuštění a podporovali ji od smrti jejích dětí. „Posledních dvacet let bylo pro Kathleen hrozných, v neposlední řadě kvůli bolesti a utrpení, které musela snášet po ztrátě svých čtyř dětí. Byly to nádherné děti,“ citoval Chapmanovou The Guardian.

Milost sice nesmaže odsouzení Folbiggové, ale její příznivci již v pondělí volali po „velmi, velmi významné“ kompenzaci. Očekává se, že Bathurst dokončí svou závěrečnou zprávu během několika týdnů, po této době by mohla být odsouzení zrušena u státního trestního soudu. Proces může trvat až rok. Pokud by rozsudky byly zrušeny, mohla by Folbiggová žalovat vládu o miliony dolarů jako odškodné.

Přítel Folbiggové Peter Yates si myslí, že Folbiggová bude „velmi šťastná“, ale poznamenal, že byla zavřená dvě desetiletí a nikdo nemůže „jen tak mávnout hůlkou“ a zařídit, aby bylo vše v pořádku. „(Odškodnění) je záležitost, o které budeme se státem v pravý čas jednat,“ poznamenal Yates.

Případ Folbiggové byl přirovnáván k procesu s Lindou Chamberlainovou, která byla v roce 1982 shledána vinnou z vraždy své devítitýdenní dcery, přestože tvrdila, že dítě unesl dingo. V roce 1992 dostala 1,3 milionu australských dolarů na odškodném za neoprávněné odsouzení.

Někteří obhájci si však myslí, že případ Chamberlainové, která strávila za mřížemi tři roky, je ve srovnání s případem paní Folbiggové slabý odvar. „Je nemožné pochopit zranění, které bylo způsobeno Kathleen Folbiggové –⁠ bolest ze ztráty dětí (a) téměř dvě desetiletí zavřená ve věznicích s maximální ostrahou,“ řekla podle BBC její právnička Rhanee Regoová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 18 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...