Zemřela Taťjana Bajevová, jedna z „osmi statečných“ z Rudého náměstí

Nahrávám video

Ve věku 77 let zemřela Taťjana Bajevová, jedna z „osmi statečných“ občanů tehdejšího SSSR, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené Sovětským svazem do Československa. O jejím úmrtí informovala nevládní organizace Memorial na svém facebookovém účtu.

Bajevová se narodila 7. února 1947 v tehdejším Sovětském svazu. V 60. letech minulého století se zapojila do disidentského hnutí, kvůli čemuž ji vyloučili z univerzity. Poté se dostala do Ústavu historie a archivnictví, pak ale přišel 21. srpen 1968 a invaze do Československa.

O čtyři dny později se proti invazi vydali na Rudé náměstí v Moskvě protestovat filolog a anglista Viktor Fajnberg, lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, fyzik Pavel Litvinov, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská a lingvistka Larisa Bogorazová. Přidala se k nim i Bajevová, které bylo tehdy jednadvacet let.

„Intuitivně jsem pochopila, že došlo k násilí, že se moje země opět stává četníkem Evropy. A také jsem věděla, že jdou moji přátelé. Šla jsem s přáteli,“ řekla později podle Memorialu Bajevová ke své účasti na protestní akci.

„Ona byla velmi statečná, protože vyjít na Rudé náměstí leccos vyžadovalo. I porozumění,“ vzpomínal sovětský a ruský disident Vjačeslav Bachmin. „Vždy říkala, že je nutné bránit pravdu a zůstat čestným člověkem,“ dodal.

„Za vaši i naši svobodu!“

Skupina na Rudém náměstí rozvinula transparenty s hesly „Za vaši i naši svobodu!“, „Ať žije svobodné Československo!“, „Hanba okupantům“, „Svobodu Dubčekovi!“ nebo „Ruce pryč od Československa!“. Protest trval několik minut, načež demonstranty napadl dav kolemjdoucích a policisté.

Následovalo pronásledování v podobě vězení nebo nuceného pobytu v psychiatrických léčebnách. Bajevová to odnesla vyhazovem z Ústavu historie a archivnictví.

„Při výslechu na policii uvedla, že se na demonstraci ocitla náhodou (přesvědčili ji ostatní účastníci, aby to řekla, usnadnila to skutečnost, že neměla plakát), a v důsledku toho byla propuštěna,“ píše Memorial.

Podle předsedy historicko-lidskoprávního sdružení Gulag.cz Štěpána Černouška se účastníci demonstrace kolektivně domluvili na tom, že se „budou snažit zachránit alespoň jednu osobu“. „Kdyby se přiznala, šla by do vězení,“ doplnil Bachmin.

„Tím, že nebyla odsouzena, vešla demonstrace do disidentských análů jako demonstrace sedmi statečných,“ vysvětlil Černoušek.

V srpnu 1969, v den prvního výročí invaze, podepsala Bajevová prohlášení proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Bezpečnostní složky ji několikrát zatkly a vyslýchaly. V roce 1992 emigrovala do Spojených států, odkud se později vrátila do Moskvy, napsal Memorial.

Černoušek dodal, že Bajevová v emigraci kontakt s „lidskoprávníky“ příliš neudržovala a ani se příliš nevyjadřovala k současnému dění ani k demonstraci.

Cena Gratias agit

Litvinov, Fajnberg a Bajevová v červnu 2018 převzali za všech „osm statečných“ v Praze od tehdejšího ministra zahraničí Martina Stropnického cenu Gratias agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí. V srpnu téhož roku se v Praze účastnila happeningu k padesátému výročí protestu.

Naživu je dnes podle dostupných informací pouze Litvinov, kterému je 84 let. Fajnberg zemřel v roce 2023, Dremljuga v roce 2015, Gorbaněvská v roce 2013, Bogorazová v roce 2004, Babickij v roce 1993 a Delone v roce 1983.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...