Zemřel Wolfgang Schäuble. Pracoval na sjednocení Německa nebo řešil řeckou finanční krizi

Zemřel bývalý předseda Spolkového sněmu, dlouholetý ministr vnitra a financí v několika německých vládách. Výrazný politik Křesťanskodemokratické unie (CDU) Wolfgang Schäuble odešel ve věku 81 let. Jako západoněmecký ministr vnitra se silně zasloužil o sjednocení Německa. Z politiky neodešel ani poté, co ho postřelil útočník v roce 1990, od té doby byl ochrnutý na spodní část těla a byl upoután na invalidní vozík. Později ve funkci ministra financí řešil řeckou finanční krizi, která ohrožovala stabilitu eurozóny. Schäuble byl znám jako houževnatý a chladnokrevný politik železné vůle a jako ministr financí zastávající úspornou politiku.

Schäuble se narodil 18. září 1942 ve Freiburgu v jižním Bádensku. Na univerzitách v rodném Freiburgu a v Hamburku vystudoval práva a ekonomické vědy, studia ukončil v roce 1971. Později byl daňovým úředníkem Bádenska-Württemberska a v letech 1978–1984 pracoval jako právník.

V politice se začal angažovat již kolem dvaceti let, v roce 1961 se stal členem Mladých křesťanských demokratů, členem CDU se pak stal v roce 1965. V roce 1972 byl poprvé zvolen členem Spolkového sněmu, v říjnu 2017 se stal nejdéle sloužícím poslancem německých dějin, když překonal politika z přelomu 19. a 20. století Augusta Bebela.

Do spolkového vedení CDU vstoupil Schäuble v druhé polovině sedmdesátých let jako předseda odborné komise CDU pro sport (1976–1984). Získal si přízeň bývalého kancléře Helmuta Kohla, když působil ve funkci jednatele poslanecké skupiny CDU/CSU (1981–1984). V listopadu 1984 se dostal do kancléřovy bezprostřední blízkosti jako ministr pro zvláštní úkoly a šéf Úřadu spolkového kancléře.

Sjednocení Německa

Při vládních změnách v dubnu 1989 převzal funkci ministra vnitra, v níž na něj o rok později čekal nelehký úkol – vypracovat smlouvu o sjednocení Spolkové republiky s bývalou Německou demokratickou republikou. Během svého tehdejšího působení ve funkci ministra vnitra patřil Schäuble k nejpopulárnějším politikům v Německu a byl pravidelně zmiňován jako možný budoucí kancléř, ačkoli čelil občasné kritice ze strany ochránců občanských práv za svou politiku v oblasti práva a pořádku.

Při reorganizaci vlády v lednu 1991 Kohlův kabinet opustil a v listopadu téhož roku byl zvolen předsedou parlamentní frakce CDU/CSU. Tím byl až do února 2000. V roli „parlamentního“ politika si Schäuble získal všeobecné uznání, jeho projevy, často přednášené bez předlohy, mu přinesly pověst jednoho z nejlepších řečníků Spolkového sněmu.

Ochrnutí spodní části těla

Patrně nejtěžší životní chvíli prožil tento ženatý otec čtyř dětí na předvolebním shromáždění v Oppenau 12. října 1990, kdy jej duševně nemocný muž zasáhl dvěma výstřely z pistole do spodní části hlavy a do prsou a těžce jej zranil. Následkem atentátu Schäuble ochrnul na spodní část těla a byl upoután na invalidní vozík.

Po porážce CDU/CSU ve spolkových volbách v roce 1998 vystřídal svého mentora Kohla ve funkci předsedy CDU, ale po necelých dvou letech rezignoval kvůli finančnímu skandálu se sponzorským darem. Přiznal, že v roce 1994 přijal od kontroverzního obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera dar ve výši 100 tisíc marek, který nenechal evidovat ve stranickém účetnictví.

V kabinetu Angely Merkelové

V roce 2005 se Schäuble stal opět ministrem vnitra, tentokrát ve vládě kancléřky Angely Merkelové a v roce 2009 se stal ministrem financí. V této funkci setrval téměř osm let, byl tehdy označován za „druhého nejmocnějšího člověka v Německu“ (po Merkelové) a během krize eurozóny zaujal tvrdý postoj vůči jihoevropským zemím a odmítl výzvy Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby poskytl Řecku více času na omezení deficitu.

Od října 2017 byl předsedou Spolkového sněmu, po porážce CDU/CSU ve volbách v roce 2021 ale Schäuble o tuto funkci v říjnu 2021 přišel. V květnu 2012 obdržel Schäuble prestižní Cenu Karla Velikého, která mu byla udělena za zásluhy o sjednocení Evropy.

Ohlasy mezi českými politiky

Schäuble byl podle premiéra Petra Fialy (ODS) významným politikem, který se mimo jiné výrazně podílel na sjednocení Německa. „Byl státníkem, který ztělesňoval kontinuitu německé politiky a významně přispěl ke stabilitě v Evropě,“ uvedl.

Kondoloval i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti): „S lítostí jsem přijal zprávu o odchodu Wolfganga Schäubleho, státníka, který významnou měrou přispěl k dnešní podobě Evropy. Byl nepřehlédnutelným politikem, jedním z hlavních architektů německého sjednocení a ochránců unijní stability.“

Úmrtí německého politika komentoval i předseda ANO Andrej Babiš. „Odešel Wolfgang Schäuble, bývalý německý ministr financí, předseda Spolkového sněmu, respektovaný evropský politik. Hlavně ale skvělý člověk a přítel. Vážil jsem si jeho podpory a rad v době, kdy jsem byl ministrem financí. Je mi to moc líto, upřímnou soustrast všem pozůstalým,“ uvedl Babiš, který se se Schäublem několikrát setkal jako premiér i šéf státní kasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...