Zemřel velký kritik Jelcina i Putina. Disidentu Kovaljovovi bylo 91 let

Zemřel známý sovětský disident a obránce lidských práv Sergej Kovaljov, který byl kritický i k ruskému režimu po rozpadu Sovětského svazu. Bylo mu 91 let. Od roku 1993 byl deset let poslancem a počátkem 90. let předsedal komisi pro lidská práva tehdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina a působil také jako lidskoprávní zmocněnec parlamentu, funkci ale musel opustit kvůli své kritice ruského vpádu do Čečenska. Výhrady vznášel i k současné vládní garnituře prezidenta Vladimira Putina.

Sergej Adamovič Kovaljov se narodil 2. března 1930 ve městě Seredyna-Buda, které dnes leží na Ukrajině. Vystudoval biofyziku na Moskevské státní univerzitě a poté působil jako vědecký pracovník v laboratoři; je autorem více než šedesáti vědeckých publikací.

Brzy se začal zajímat o porušování lidských práv. V roce 1956 protestoval s přáteli na Puškinově náměstí proti sovětské invazi do demokratizujícího se Maďarska a dostal se tak poprvé do konfliktu s tajnou policií KGB. V následujícím roce se jako následovník a blízký přítel Andreje Sacharova začal aktivně zabývat dodržováním lidských práv. V roce 1968 uvítal československý reformní proces „Pražské jaro“ a rok nato pomáhal zakládat organizaci Iniciativní skupina pro lidská práva.

Následovalo vyhnanství

V roce 1970 byl propuštěn z laboratoře a o čtyři roky později byl zatčen a odsouzen za protisovětskou agitaci a propagandu k sedmi letům vězení a třem letům vyhnanství. Po desetiletém pobytu na Sibiři žil ve městě Tver (dříve Kalinin), než se v roce 1987, dva roky po nástupu Michaila Gorbačova do čela státu, vrátil do Moskvy. Poté se angažoval v řadě organizací věnujících se lidským právům jako Mezinárodní humanitární seminář, Memorial nebo Návrhová skupina pro lidská práva při Mezinárodním fondu pro přežití a rozvoj lidstva.

V roce 1990 byl zvolen lidovým poslancem Ruské federace. V Nejvyšším sovětu RSFSR vedl výbor pro lidská práva. V letech 1990 až 1994 šéfoval ruské delegaci při Komisi OSN pro lidská práva v Ženevě. V prosinci 1993 ho občané zvolili do Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), stal se šéfem komise pro lidská práva při úřadu ruského prezidenta Borise Jelcina a zmocněncem pro lidská práva Ruské federace.

Spor s Jelcinem

Sergej Kovaljov stál určitý čas zcela na Jelcinově straně a uvítal jeho postoj k pučistům v srpnu 1991. Měl však námitky proti způsobu, jakým se Jelcin vyrovnal se vzbouřenci z parlamentu v říjnu 1993.

Do otevřeného konfliktu s prvním ruským prezidentem se dostal kvůli první rusko-čečenské válce (1994–1996). Kovaljov varoval Jelcina před vpádem ruských vojsk do odbojné oblasti a po vypuknutí bojů strávil s několika poslanci řadu týdnů v této kavkazské zemi a podal svědectví o válečných útrapách. Po celém světě vybízel parlamenty a státníky, aby přispěli svým vlivem k vyřešení krize. Osobně také například pomáhal zvládnout krizi kolem obsazení nemocnice v ruském Buďonnovsku skupinou ozbrojenců vedených Šamilem Basajevem v červnu 1995.

Už v březnu téhož roku ovšem Kovaljova odvolala Státní duma z funkce zmocněnce pro lidská práva za „hanobení“ ruské politiky v Čečensku a za údajné podkopávání ruských zájmů. Poslanci ve Státní dumě diskutovali i o tom, zda by ho neměli obvinit z vlastizrady. Kovaljov tehdy prohlásil, že Rusko řídí „lháři a darebáci“.

Putin pro něj byl národní hanba

Kritický ke Kremlu zůstal i po nástupu současného prezidenta Putina k moci. „Rusko se velmi rychle vrací do časů totality. Není vůbec náhoda, že poslední tři ruští premiéři přišli z KGB,“ řekl v roce 1999 poté, co se Putin stal premiérem. A Putinovo následné zvolení prezidentem označil za „národní hanbu“.

„Lidé zdravého rozumu hlasovali pro zcela neznámého podplukovníka KGB,“ uvedl a upozornil, že spolu s Putinem k moci přicházejí další příslušníci této struktury. „Vůbec se přitom za svou minulost nestydí. To je stejné, jako kdyby spolkový kancléř byl pyšný na službu v gestapu,“ řekl.

Opakovaně se také kriticky stavěl k volebním kampaním a atmosféře kolem voleb, kdy bylo podle Kovaljova vždy rozhodnuto předem. V jednom z dopisů Putinovi a šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi napsal: „Státní moc (kterou mimochodem reprezentujete vy, pánové), zmrzačila volební zákony a pak ledabyle, toporně imitovala volby.“

Kovaljovův boj za lidská práva ocenila řada zemí a organizací, mimo jiné Francie ho vyznamenala Řádem Čestné legie (2006), v roce 2009 dostal od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení a v roce 2003 mu český prezident Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy.

„Nedokážete si představit, jaká je to pro mne pocta, zejména proto, že je to český řád. Česko bylo na cestě k demokracii vždy o několik kroků před jinými zeměmi. Pro mne má toto vyznamenání ohromný význam. Považuji je nejen za ocenění mé skromné činnosti, ale i za ocenění toho, že v mé zemi je také duch svobody, který žádný politický vývoj neutlumil,“ uvedl Kovaljov, který se několikrát zúčastnil pražské mezinárodní konference Fórum 2000.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...