Zemřel Robert Mugabe. Autokrat, který dovedl Zimbabwe k úpadku

Nahrávám video

Bývalý dlouholetý autoritářský prezident Zimbabwe Robert Mugabe zemřel. Bylo mu 95 let. Několik posledních měsíců strávil v nemocnici v Singapuru. O jeho smrti informovala Mugabeho rodina. Marxistický politik a někdejší učitel vládl Zimbabwe pevnou rukou přes 37 let. Zemi po sobě zanechal s rozvrácenou ekonomikou, sužovanou vysokou nezaměstnaností, hyperinflací i nedostatkem potravin.

Bývalý diktátor v nemocnici zůstal poté, co byl na rutinní zdravotní prohlídce. V minulosti uváděl, že Singapur navštěvuje kvůli operaci oka. Léčit se tam jezdil více než deset let.

Zprávu o jeho smrti potvrdil na Twitteru také současný prezident Emmerson Mnangagwa, který jej označil za ikonu osvobození. Mnangagwa následně sdělil, že vládnoucí Vlastenecká fronta (ZANU-PF) Mugabeho v pátek prohlásila za národního hrdinu, a zároveň vyhlásila státní smutek, který bude země držet po dobu několika dní do státníkova pohřbu.

Zpočátku uznávaný prezident nakonec přivedl zemi k bídě

Mugabe vládl Zimbabwe „železnou rukou“ více než 37 let. Po získání nezávislosti země v roce 1980, kdy hlásal marxismus, byl považován za architekta mezinárodně vychvalované politiky smíření mezi černými a bílými obyvateli země. Od února 2000, kdy prohrál referendum o posílení pravomocí prezidenta, podporoval zábory bělošských farem v zemi.

Právě konfiskace tisíců farem patřících bělošským Zimbabwanům na přelomu tisíciletí přivedla zemi do velké bídy. Vyvlastněné majetky prezident předával svým stoupencům, většinou veteránům z války za nezávislost, kteří o zemědělství neměli ani ponětí. Mugabe a jeho žena Grace byli navíc známí svým okázalým způsobem života. Dopad na hospodářství mělo i to, že zemi přestaly finančně podporovat západní státy.

Západ exprezidenta roky obviňoval z porušování lidských práv, opozice mu zase vyčítala, že zruinoval ekonomiku země dříve přezdívané obilnice Afriky. Někteří příznivci v něm ale dlouhodobě viděli hrdinu boje za nezávislost, který se staví za práva obyčejných lidí.

Ani v západních zemích nepatřil vždy k nejkritizovanějším. Bývalá koloniální velmoc Británie jej například zpočátku považovala za jednoho z nejlepších afrických vůdců a v USA byl v roce 1981 dokonce poctěn cenou lidských práv. Zimbabwe bylo tehdy vnímáno jako oáza demokracie, stability a hospodářského růstu na válkami zmítaném černém kontinentě.

„Ze začátku byl velice populární, protože z londýnského exilu přešel do vedení partyzánské války a převaha černého obyvatelstva Zimbabwe uvítala ty dohody, podle nichž vznikla republika – původně Rhodesie, později Zimbabwe,“ uvedl afrikanista Vladimír Klíma s tím, že později však začal dělat v podstatě diktátorskou politiku.

Nahrávám video

Pozdější kritiku Západu, který na zemi uvalil sankce, i mnohých afrických států Mugabe vytrvale ignoroval. Za příčinu všeho zla v zemi označoval bývalou mocnost Británii. Opozice, bělošští farmáři, odboráři, obchodníci i novináři byli podle něj „prodejní zrádci“. 

Jihoafrický biskup a nositel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu o něm jednou řekl, že se stal „vzorovým typem afrického diktátora“.

Rusko i Čína vyzdvihly Mugabeho přínos

Na zprávu o Mugabeho smrti reagovala řada státníků. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa uvedl, že bitva Zimbabwe za nezávislost byla inspirací pro boj sousední JAR proti politice apartheidu. Nigerijský prezident Muhammadu Buhari na Twitteru sdělil, že oběti, které Mugabe přinesl při úsilí o politickou a ekonomickou emancipaci jeho lidu, nebudou nikdy zapomenuty. Keňský prezident Uhuru Kenyatta přikázal, aby vlajky v zemi od sobotního úsvitu do nedělního západu slunce vlály na půl žerdi.

„Mnoho důležitých mezníků v moderní historii Zimbabwe je spojeno se jménem Roberta Mugabeho. V boji za nezávislost vaší země a za vybudování institucí zimbabwského státu učinil obrovský osobní přínos,“ uvedl ve vyjádření ruský prezident Vladimir Putin. Vyzdvihl rovněž „přátelské vztahy“, které Mugabe budoval s Ruskem. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang uvedl, že byl Mugabe výborný státník, který bránil nezávislost svojí země, oponoval vnějšímu vměšování a podporoval spolupráci s Čínou.

Na Mugabeho působení v čele Zimbabwe se však objevily i kritické názory. „Nejdříve je potřeba říci, že o mrtvých jen v dobrém. To ale neplatí, pokud zabili tolik lidí jako Mugabe,“ řekl rádiu BBC George Walden, který se v roce 1979 účastnil vyjednávání, jež vedla k nezávislosti tehdejší britské kolonie. Walden zmínil, že tehdy zažil Mugabeho „lepší dny“, nicméně postupem času se z něj stalo „opravdové monstrum“.

„Samozřejmě vyjadřujeme naši soustrast těm, kteří truchlí, nicméně pro mnohé byl překážkou lepší budoucnosti,“ uvedla mluvčí britského premiéra v zatím jediné západní reakci na Mugabeho úmrtí. „Pod jeho vládou Zimbabwané velice trpěli, jelikož jejich zemi uvedl do chudoby a schvaloval násilnosti namířené proti nim,“ dodala s tím, že jeho rezignace v roce 2017 byla pro zemi bodem obratu k lepší budoucnosti.

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International v prohlášení uznala Mugabeho „významné úspěchy“ na poli zdravotní péče a vzdělávání, kterých dosáhl po příchodu k moci, zároveň však odsoudila jeho pozdější vládu a její dopad na lidská práva v zemi. „I když se stavěl do role zachránce Zimbabwe, Robert Mugabe způsobil trvalé škody obyvatelům země i její reputaci,“ uvedla zástupkyně organizace pro jižní Afriku.

Nahrávám video

Vystudovaný právník i africký učitel

Robert Gabriel Mugabe se narodil 21. února 1924 ve městě Kutama severovýchodně od Harare (dříve se nazývalo Salisbury) v tehdejší britské kolonii Rhodesie. Pochází z kmene Zezuru a vychovali ho jezuité. Dálkově studoval filozofii a ekonomii v Jihoafrické republice a práva v Británii. Později působil jako učitel v tehdejší Jižní Rhodesii (nyní Zimbabwe) či v Ghaně.

V roce 1960 vstoupil do politiky, kdy se podílel na založení Afrického lidového svazu Zimbabwe (ZAPU), později stál také u vzniku Afrického národního svazu Zimbabwe – Vlastenecké fronty (ZANU-PF).

V 60. letech byl za svoji politickou činnost vězněn, do roku 1980 pobýval v emigraci v Mosambiku. V letech 1980 až 1987 a 1989 až 1990 byl ministrem obrany. V prosinci 1979 se zúčastnil ústavní konference v Londýně, která rozhodla o budoucnosti země. Předsedou vládnoucí ZANU-PF byl od roku 1980 až do listopadu 2017.

Mugabe chtěl do čela země dostat svou ženu

Mugabeho pád vyvolal armádní převrat z 15. listopadu 2017, po kterém vojáci drželi autoritářského prezidenta i jeho manželku v domácím vězení. Armádě se nelíbilo, že Mugabe odvolal viceprezidenta Emmersona Mnangagwu podporovaného generály. Jeho odvolání mělo uvolnit cestu k nástupnictví pro první dámu Grace Mugabeovou. Ta si prý cestu k moci pojišťovala pořádáním mládežnických demonstrací.

„Nemají problém se svým velitelem, kterým je prezident. Mají problém s lidmi v jeho okolí, kteří prováděli čistky a kradli. První dáma je v Zimbabwe. Objevily se nepravdivé zprávy o tom, že opustila zemi. Urychlila ona sama chod událostí? Ano – hodně k tomu přispěla,“ uvedl tehdy Mnangagwa, který později sám stanul v čele země, když vyhrál prezidentské volby.

Mugabe vystupoval ostře proti homosexuálům – přirovnal je k „nestvůrám horším než psi a prasata“ a řekl, že si nezaslouží žádná práva. V roce 1996 zase prohlásil, že většina bělochů v zemi (asi 100 tisíc lidí) by se měla zastřelit a jako „zdechliny předhodit supům a psům“.

Mugabe byl od srpna 1996 podruhé ženatý, za manželku měl Grace Marufuovou, svou bývalou sekretářku. Mají spolu tři děti. První dáma, známá svou vznětlivostí a láskou k nakupování, měla v Zimbabwe značný vliv. Mugabeho první manželka Sarah „Sally“ Hayfronová (pocházela z Ghany, vzali se v roce 1961) zemřela v roce 1992. Měli jednoho syna Nhamodzenyika, který zemřel v roce 1966 ve třech letech v Tanzanii na cerebrální malárii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...