Zemřel Hans Modrow, poslední premiér bývalého východního Německa

Ve věku 95 let zemřel německý politik Hans Modrow, který v roce 1990 jako poslední komunistický premiér vedl východní Německo na cestě k prvním svobodným volbám a pozdějšímu sjednocení se západní částí země. Oznámila to parlamentní strana Levice, v níž Modrow v posledních letech působil. Předtím vykonával také funkci europoslance a byl u přístupových rozhovorů Česka s Evropskou unií.

V čele Německé demokratické republiky (NDR) stál Modrow jen několik měsíců. V listopadu 1989 nastoupil na post předsedy Rady ministrů, což byla východoněmecká vláda.

Jeho pozice nebyla do té doby příliš vlivná, ovšem když v prosinci společně s vládnoucím politbyrem rezignoval tehdejší východoněmecký lídr a šéf Jednotné socialistické strany Německa (SED) Egon Krenz, ocitl se Modrow v roli nejvyššího představitele NDR.

Modrow, považovaný za komunistu otevřeného reformám, pak patřil ke klíčovým osobnostem, které se účastnily jednání o znovusjednocení Německa. Proces dokonal křesťanský demokrat Lothar de Maiziere, který v březnu 1990 dovedl východoněmeckou CDU k vítězství v prvních svobodných volbách v komunistické části země.

„Celá poklidná cesta za dosažením německé jednoty byla přesně jeho mimořádným úspěchem,“ uvedla na Twitteru Levice o zesnulém politikovi. „Zůstane to jeho politickým poselstvím,“ pokračuje prohlášení.

Trest za falšování voleb

Modrow se narodil do dělnické rodiny v polské Jasienici, členem bolševické SED se stal v roce 1946. Před nástupem do čela vlády dlouho vedl její okresní výbor v Drážďanech.

Jeho politická kariéra pokračovala i po pádu východního bloku a v letech 1999 až 2004 byl poslancem Evropského parlamentu a také prvním místopředsedou delegace Evropského parlamentu v parlamentním výboru přidružení EU-ČR.

Jakkoli Modrow mezi východoněmeckými komunisty patřil k reformátorům, odpovědnost za mrtvé při pokusech přejít hranici na Západ přisoudil oběma stranám. Také byl v srpnu 1995 odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody za podíl na falšování výsledků komunálních voleb na jaře 1989.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...