Zemřel bývalý italský premiér Silvio Berlusconi

Nahrávám video
Zemřel italský expremiér Silvio Berlusconi
Zdroj: ČT24

Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi v pondělí zemřel v nemocnici San Raffaele v Miláně, kde byl od minulého pátku hospitalizován kvůli zápalu plic a chronické leukémii. Předsedovi strany Vzhůru, Itálie (Forza Italia), miliardáři a zakladateli největší italské mediální společnosti Mediaset bylo 86 let. Státní pohřeb se dle agentury ANSA uskuteční ve středu v milánském dómu.

Berlusconi vedl stranu, která je součástí pravicové koalice premiérky Giorgii Meloniové, a byl senátorem. I když sám neměl ve vládě žádnou úlohu, jeho smrt pravděpodobně v následujících měsících destabilizuje italskou politiku, napsala agentura Reuters. 

Meloniová Berlusconiho označila za jednoho z „nejvlivnějších mužů Itálie“. Byl podle ní především bojovníkem, který se nebál bránit své názory. Italský ministr obrany Guido Crosetto na Twitteru uvedl, že po Berlusconiho smrti zůstane „obrovské prázdno“. 

Italský vicepremiér a ministr infrastruktury a dopravy Matteo Salvini Berlusconiho v prohlášení označil za „velkého muže a velkého Itala“. Bývalý šéf Evropské komise a italský expremiér, křesťanský demokrat Romano Prodi uvedl, že si Berlusconiho pamatuje jako politického lídra, který měl „velký vliv na život naší země“.

Reakce na Berlusconiho úmrtí z evropských metropolí přicházejí zatím pomalu a jsou spíše zdrženlivé nebo se omezují na strohé kondolence. Dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte na Twitteru napsal, že odchodem Berlusconiho Itálie přišla o silnou osobnost. 

„Byl prvním italským premiérem, s nímž jsem spolupracoval. Budu si ho pamatovat jako výrazného a zaníceného politika,“ doplnil Rutte. „Vyjadřujeme italskému lidu a italské vládě svou soustrast,“ sdělil mluvčí německé vlády Wolfgang Büchner na pondělní vládní tiskové konferenci.

Pohřeb bude ve středu

Státní pohřeb Berlusconiho se uskuteční ve středu v milánském dómu. Mezi smutečními hosty se očekává italský prezident Sergio Mattarella. Podle zdrojů, na které se odvolává ANSA, bude v pondělí Berlusconiho tělo převezeno do jeho vily v Arcore nedaleko Milána. Od úterka pak bude vystaveno v produkčním centru Berlusconiho televizní společnosti Mediaset ve městě Cologno Monzese, kam se jeho památce bude moci přijít poklonit veřejnost.

O Berlusconiho zdraví se intenzivně mluvilo od letošního dubna, kdy lékaři poprvé přiznali, že se potýká s chronickou leukémií. V předchozích letech ho limitovaly zejména problémy se srdcem, v roce 2016 postoupil operaci srdeční chlopně. V roce 2019 ho lékaři operovali kvůli neprůchodnosti střeva a rok později skončil v nemocnici po nákaze koronavirem.  

Berlusconi byl více než tři dekády jednou z hlavních postav italské vysoké politiky a opakovaně zastával post premiéra. Poprvé se předsedou vlády stal v květnu 1994. Po sedmi měsících ale podal demisi, protože z jeho koalice vystoupila Liga severu.

Druhé volby vyhrál v roce 2001 s koalicí Dům svobody. V dubnu 2005 sice musel vládu rozpustit, ale vzápětí sestavil kabinet nový. V jeho čele stál až do voleb o rok později, v nichž voliči Berlusconiho stranu poslali do opozice.

Na jaře 2008 se po vyhraných volbách vrátil zpět do čela vlády, kde vydržel až do listopadu 2011. Hlavní podíl na jeho tehdejším pádu měla neschopnost jeho kabinetu prosadit zásadní reformy zaměřené na snížení zadluženosti země. On sám nicméně označil své působení v čele vlády za velmi kladné a sám sebe za nejlepšího premiéra novodobé italské historie.

Před loňskými prezidentskými volbami koalice pravicových stran požádala Berlusconiho, aby kandidoval na prezidenta, což odmítl. „Rozhodl jsem se udělat další krok na cestě k národní odpovědnosti a požádal jsem ty, kteří to navrhli, aby neuvedli mé jméno v nominaci na prezidenta republiky,“ prohlásil.

Přes dvacet soudů

Muž s odhadovaným majetkem ve výši sedmi miliard dolarů vlastnil mediální impérium Fininvest, byl majoritním akcionářem společnosti Mediaset a v letech 1986 až 2017 vlastnil italský fotbalový klub A. C. Milán. Bývalý europoslanec však současně figuroval v mnoha kontroverzních kauzách a za svou politickou kariéru absolvoval přes dvacet soudů. 

V roce 2013 byl například pravomocně odsouzen ke čtyřem letům vězení za daňové úniky v jím vlastněné společnosti Mediaset. Berlusconi si vybral alternativní trest veřejně prospěšných prací v domově důchodců poblíž Milána, který mu vypršel v březnu 2015. Kvůli tomuto případu daňových úniků nesměl Berlusconi šest let zastávat volené funkce ani kandidovat. Proto musel odejít už v roce 2013 i ze Senátu. Po vypršení zákazu politické činnosti byl v roce 2019 zvolen do Evropského parlamentu.

Letos v únoru soud zprostil Berlusconiho obvinění, že podplácel svědky v případu sexuálních večírků známých jako bunga-bunga. V případu byly obviněny z křivého svědectví zhruba dvě desítky společnic, které podle obžaloby upravily své výpovědi ve prospěch bývalého premiéra. I je soud osvobodil. Proces se týkal sexuálních večírků, které Berlusconi v dobách, kdy byl premiérem, pořádal ve své luxusní vile nedaleko Milána.

Podle vyšetřovatelů se akcí účastnila i jedna nezletilá marocká tanečnice, která vystupovala pod přezdívkou Ruby. Berlusconi byl nepravomocně odsouzen v roce 2013 k sedmi letům vězení za zneužití pravomoci a organizaci prostituce dětí. V roce 2015 ho však nejvyšší soud pravomocně osvobodil. Případ přispěl k pádu Berlusconiho vlády v roce 2011.

Kontroverze

Berlusconi patří k nejkontroverznějším italským politikům za poslední desetiletí. V září 2015 kupříkladu překvapil evropské partnery tím, že zavítal na Krymský poloostrov, který nelegálně anektovalo Rusko. Komentáře návštěvu hodnotily jako expremiérův symbolický výraz podpory dlouholetému příteli, ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Kritiku sklízel Berlusconi i svým postojem k současné ruské invazi na Ukrajinu. Z jeho strany Vzhůru Itálie zaznívaly opatrné hlasy ohledně vojenské pomoci Ukrajině a Berslusconi nedávno řekl, že kdyby byl premiérem, neusiloval by o setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Nikdy bych nešel mluvit se Zelenským, protože jsme svědky devastace jeho země a vraždění jejích vojáků a civilistů,“ řekl. Mimo jiné také prohlásil, že Putin chtěl vládu v Kyjevě nahradit „vládou slušných lidí“.

Zelenskyj letos v únoru na společné tiskové konferenci s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, která navštívila Kyjev, reagoval slovy: „Berlusconiho dům nebyl denně bombardován, na jeho dvorek nevjel jeho partner z Ruska v tanku, nezničil jeho blízké.“

Putin se teď vyjádřil ke smrti italského expremiéra. Dle agentury Reuters jej označil za svého drahého a moudrého přítele a vynikajícího politika. Ocenil rovněž jeho údajnou schopnost činit vyvážená rozhodnutí.

Silvio Berlusconi se narodil 29. září 1936 v Miláně, vyrůstal ve středostavovské rodině. Absolvoval studium práv na Milánské univerzitě. V roce 1965 se oženil s Carlou Dall'Ogliovou, s níž má dvě děti. Druhou politikovou manželkou byla v letech 1990 až 2010 herečka Veronika Lariová, se kterou měl tři děti. Jeho poslední partnerkou byla o více než půlstoletí mladší Marta Fascinaová, která je poslankyní za stranu Vzhůru Itálie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 30 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...