Země pozastavují financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky. Izrael viní jeho pracovníky z účasti na říjnovém útoku

Nahrávám video

Na základě obvinění Izraele, že se několik pracovníků agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) zapojilo do loňského útoku Hamásu, propustila humanitární organizace několik svých zaměstnanců. Dvanáct zemí už také pozastavilo financování agentury, včetně největších přispěvatelů, jako jsou Spojené státy. Tento krok však může prohloubit humanitární katastrofu v Pásmu Gazy, varují představitelé OSN.

Izrael minulý týden obvinil dvanáct zaměstnanců úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) ze zapojení do teroristického útoku, který na Izrael loni v říjnu podniklo palestinské teroristické hnutí Hamás. Při útoku bylo v Izraeli zabito přibližně 1200 lidí a asi 240 dalších unesli teroristé do Pásma Gazy.

Jeden z pracovníků UNRWA je obviněn z únosu ženy. Další údajně vydával munici. Třetí se podle popisu účastnil masakru v kibucu, kde zemřelo 97 lidí. Všichni měli být zaměstnanci humanitární agentury OSN, píší NYT, které měly k dispozici dokument, který Izrael předal Spojeným státům.

Spis izraelských tajných služeb měl obsahovat jména a pozice obviněných zaměstnanců. Deset z nich bylo údajně členy teroristického hnutí Hamás a jeden členem jiné radikální skupiny, Palestinského islámského džihádu.

Ačkoli Spojené státy dosud nepotvrdily izraelská obvinění, američtí představitelé tvrdí, že je považují za dostatečně věrohodná, aby odůvodnila pozastavení pomoci.

Co je UNRWA?

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) byl Organizací spojených národů založen v roce 1948 po arabsko-izraelské válce a vzniku státu Izrael, aby pomáhal statisícům vysídlených palestinských uprchlíků. Od té doby Valné shromáždění OSN mandát této organizace v Palestině několikrát prodloužilo.

Organizace dnes v Gaze zajišťuje Palestincům školy, přístřeší, stravu, zdravotní péči, sociální služby a další pomoc při konfliktech a mimořádných situacích a je tedy klíčová pro život Palestinců po celém Blízkém východě.

UNRWA v pátek uvedl, že propustil všechny zaměstnance podezřelé z napomáhání Hamásu a celý incident vyšetřuje úřad OSN pro vnitřní dohled nad službami. Podle generálního komisaře úřadu OSN pro palestinské uprchlíky Philippe Lazzariniho se každý zaměstnanec UNRWA, který se podílel na teroristických činech, „bude zodpovídat, a to i prostřednictvím trestního stíhání“.

To potvrdil i generální tajemník OSN António Guterres, který řekl, že je těmito obviněními zděšen, ale údajné „odporné činy“ některých pracovníků UNRWA by podle něj neměly vést k postihu tisíců dalších humanitárních pracovníků, kteří často pracují ve velmi nebezpečných podmínkách.

„Údajné ohavné činy zaměstnanců UNRWA musí mít následky. Zároveň ale musí být zajištěny životně důležité potřeby zoufalého obyvatelstva,“ zdůraznil Guterres.

V reakci na obvinění několik států bryskně pozastavilo peníze, které úřadu OSN pro palestinské uprchlíky posílalo. Jedná se zejména o největší dárce, mezi nimi USA, Kanadu, Austrálii, Německo, Francii, Velkou Británii, Japonsko a další. Česká republika UNRWA finančně nepodporuje.

Guterres také na státy apeloval, aby stažení financí přehodnotily, stejně jako generální komisař UNRWA Philippe Lazzarini, který napsal, že na „této podpoře závisí životy lidí v Gaze i stabilita regionu.“ I proto některé státy ve své podpoře vytrvávají. Norsko uvítalo vyšetřování, ale oznámilo, že bude Palestincům posílat peníze i nadále, stejně jako například Irsko. Proti pozastavení pomoci tradičně vystupují i arabské regionální mocnosti, jako jsou Egypt nebo Saúdská Arábie.

Pochybení jednotlivců, nebo systémový problém?

Izraelský úředník seznámený s činností tajných služeb řekl CNN, že informace o údajném zapojení zaměstnanců UNRWA do útoku byly získány na základě mobilních dat, z počítačů a dokumentů Hamásu, které byly zabaveny během operace izraelské armády v Pásmu Gazy, a z výslechů zadržených lidí.

Další osoby Izraelci odposlouchávali při telefonátech z Pásma Gazy, v nichž tyto osoby hovořily o svém zapojení do útoku Hamásu. Tři z Palestinců obdrželi zprávy, které jim nařizovaly, aby se 7. října dostavili na shromaždiště, a jeden z nich měl podle dokumentu přinést granáty, které doma skladoval.

Zpravodaj České televize v Izraeli David Borek upozornil, že problematické je i to, že na podporu útoku Hamásu na Izrael měly být údajně využívána i vozidla a budovy patřící organizaci, a podle Izraele se tedy jedná o systémový problém.

„Agentura zaměstnává v Gaze 13 tisíc lidí. Poskytuje materiální pomoc, lékařské služby a před válkou provozovala téměř tři stovky škol. To vše ale v podmínkách faktické vlády Hamásu. I to byl jeden z důvodů, proč Izrael vznášel na její adresu stálou kritiku,“ poznamenal Borek.

Nahrávám video

Podle zpravodaje je zároveň zjevné, že případné vyšetřování by nyní bylo velice problematickou záležitostí, jelikož Pásmo Gazy je válečnou zónou. „Gaza není místo, kam teď mohou dorazit nějaké nezávislé týmy a vše posuzovat v nějaké akademické blaženosti,“ doplnil Borek.

„Je evidentní, že důkazy Izraele o tom, že se dvanáct lidí podílelo na teroristických činech, musely být natolik průkazné, natolik tvrdé, že mnoho států reagovalo tak, jak reagovalo,“ dodal zpravodaj.

Izrael agenturu kritizuje dlouhodobě, podle něj je překážkou k vyřešení konfliktu. Její existence podle kritiků brání palestinským uprchlíkům, aby se začlenili do nových komunit, a podněcuje jejich sny o tom, že se jednoho dne vrátí na území dnešního Izraele, což židovský stát podle svých slov nikdy nedovolí. Izrael navíc tvrdí, že UNRWA se v Gaze dostala pod vliv Hamásu, a například v jí spravovaných školách jsou žáci vedeni k nenávisti vůči Židům. To agentura odmítá.

Izraelský ministr zahraničí Israel Katz prohlásil, že nechce, aby tento orgán v poválečné Gaze působil a musí být „nahrazen agenturami zaměřenými na skutečný mír a rozvoj“, a vyzval jejího šéfa Lazzariniho k rezignaci. Podobně se dříve vyjádřil i premiér židovského státu Benjamin Netanjahu, který se zasazoval o zrušení tohoto úřadu. Podle něj by měl být sloučen s hlavní agenturou OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Současné ohrožení financování UNRWA je však považováno za velmi závažné, protože k němu dochází v době, kdy je Gaza v krizi. V Pásmu Gazy hrozí hladomor, zdravotnický systém kolabuje a vzhledem obrovskému počtu vysídlených Palestinců (85 procent z více než dvoumilionové gazánské populace) je činnost UNRWA důležitější než kdykoli předtím. Pomáhá koordinovat distribuci dodávek pomoci, které proudí do jižní části Gazy, a jí provozované školy poskytují přístřeší více než milionu Gazanů, uvádí statistiky agentury.

„Bylo by nesmírně nezodpovědné sankcionovat agenturu a celou komunitu, které slouží, kvůli obviněním některých jednotlivců,“ varuje Lazzarini.

Aktivity UNRWA jsou financovány z příspěvků států, roční rozpočet úřadu přesahuje miliardu dolarů. Většinu peněz vždy poskytovaly Spojené státy, Německo a Švédsko a pozastavení financování se může projevit velmi rychle. Na rozdíl od jiných agentur OSN nemá UNRWA totiž žádnou strategickou finanční rezervu. Guterres v neděli uvedl, že od února bude možná nutné omezit její služby, na které spoléhají statisíce palestinských uprchlíků.

Dvacítka organizací vyzvala k obnovení pomoci

Deník Ha'arec v pondělí informoval, že dvě desítky nevládních organizací ve společném prohlášení vyzvaly země, které pozastavily finanční pomoc UNRWA, k přehodnocení rozhodnutí. Organizace, mezi nimiž jsou například Save The Children, Norská rada pro uprchlíky (NRC) či společenství Caritas Internationalis, uvedly, že na pomoci UNRWA jsou závislé dva miliony obyvatel Pásma Gazy, z toho více než polovina jsou děti.

Nemají dost jídla, vody ani teplého oblečení. Mají hlad, šíří se infekční nemoci a hrozí hladomor, zatímco oblast je neustále bombardována izraelskou armádou. „Vyzýváme dárcovské státy, aby dál podporovaly životně důležitou práci, kterou UNRWA a její partneři pomáhají přežít Palestincům jednu z nejhorších humanitárních katastrof naší doby,“ uvedly organizace v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...