Zelenskyj složil prezidentský slib a vzápětí rozpustil parlament. Skončí rovněž předseda vlády

Nahrávám video
Události ČT: Komik Zelenskyj nastoupil do čela Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman oznámil, že ve středu po zasedání vlády podá demisi. Stalo se tak po inauguraci nového prezidenta Volodymyra Zelenského, který po uvedení do úřadu oznámil rozpuštění parlamentu a vyzval stávající vládu k odstoupení. Rozhodl se tak po nedávném rozpadu dosavadní koalice. Ukrajina tak míří k předčasným volbám. Hrojsman při ohlášení své demise vybídl nového prezidenta k převzetí veškeré odpovědnosti za další vývoj v zemi.

Premiérovo odstoupení má za následek odstoupení celého kabinetu. Předčasné volby by se mohly konat dva měsíce poté, co Zelenskyj vydá dekret oficiálně rozpouštějící parlament, podotkla agentura AP.

Připomněla, že premiérovo odstoupení vyžaduje schválení parlamentem. I v takovém případě Hrojsman zůstane v čele úřadujícího kabinetu do vytvoření nové vlády. Premiér dal najevo, že v příštích parlamentních volbách hodlá kandidovat.  

„Ukrajinský prezident dnes (v pondělí) skládal přísahu. V inauguračním projevu řekl, že by vláda měla odstoupit. Myslím, že víte, že (na Ukrajině podle ústavy) vláda podává demisi nově zvolenému parlamentu, a ne nově zvolenému prezidentovi. Nicméně jsem se za sebe rozhodl podat demisi hned po dalším zasedání vlády ve středu,“ řekl Hrojsman podle webu listu Ukrajinska pravda.

„Navrhl jsem prezidentovi a parlamentu, abychom společně vypracovali novou agendu a velice rychle začali přijímat rozhodnutí, které posílí Ukrajinu. Prezident si zvolil jinou cestu. Soudím, že dnešními (pondělními) prohlášeními přijal na sebe veškerou odpovědnost vůči budoucím hrozbám, které jsou na pořadu dne,“ dodal premiér podle agentury Interfax-Ukrajina.

Volodymyr Hrojsman
Zdroj: Ukrainian Governmental Press Service/Handout via Reuters/Vladyslav Musiienko

Zelenskyj se snažil působit lidově

Zelenskyj si podle ukrajinských novinářů dal při uvedení do úřadu záležet na tom, aby posílil image skromného, lidového a spravedlivého prezidenta. Na inauguraci přišel pěšky, cestou do parlamentu se zdravil s občany, nebránil se ani selfie.

„Občané jsou unaveni zkušenými, systémovými a nadutými politiky, kteří za 28 let (nezávislosti) vytvořili zemi neomezených možností tunelování a pašalíků. Vybudujeme stát jiných možností, kde si budou všichni před zákonem rovni, kde budou pravidla hry pro všechny stejná,“ slíbil prezident.

V projevu zdůraznil, že jeho prioritou je ukončení bojů v Donbasu. Obyvatele východu země rusky ujistil, že Ukrajině nejsou cizí. Šéf Kremlu Vladimir Putin sdělil, že nemá v plánu žádný kontakt se Zelenským. Blahopřát mu chce až po obnovení vztahů s Ruskem a urovnání krize v Donbasu. Za Zelenského se naopak postavil vedoucí delegace USA, ministr energetiky Rick Perry.

Inaugurace se zúčastnili čtyři bývalí ukrajinští prezidenti

Zelenskyj na pondělní slavnostní schůzi parlamentu složil prezidentskou přísahu. „Slibuji, že budu hájit svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, pracovat pro blaho své vlasti a ukrajinského lidu, chránit práva a svobody občanů a respektovat ústavu,“ prohlásil.

Ceremoniálu se účastnilo na padesát zahraničních delegací a bývalí ukrajinští prezidenti Leonid Kravčuk, Leonid Kučma, Viktor Juščenko a Petro Porošenko. Česko zastupoval předseda Senátu Jaroslav Kubera. Rusko pozvánku nedostalo.

Bezprostředně po inauguraci Zelenskyj poslancům oznámil, že sněmovnu rozpouští a že během dvou měsíců uvolní z funkce ministra obrany, šéfa tajné služby SBU a generálního prokurátora.

Zelenskyj v projevu vládu tvrdě kritizoval. „Nechápu, upřímně řečeno, naši vládu, která jen rozhazuje rukama a říká, že nemůže nic dělat. Není to pravda. Může vzít kus papíru a pero a uvolnit místo těm, kdo budou myslet na budoucí pokolení a ne na budoucí volby. Myslím, že lidé by to ocenili,“ konstatoval.

Do šedesáti dnů musejí být podle ústavy vypsány nové mimořádné volby. Nový prezident poslancům poradil, aby tuto dobu využili k přijetí důležitých zákonů, mezi než zařadil zrušení poslanecké imunity, zpřísněný postih nezákonného obohacování a nový volební zákon.

Nový prezident se nemá o koho opřít

Rozpuštěním jednokomorové sněmovny půl roku před řádnými volbami si chce Zelenskyj podle kyjevských médií zajistit podporu parlamentu, v němž nyní nemá prakticky žádné stoupence. Na Ukrajině by tak do řádného termínu voleb 27. října panovalo faktické bezvládí.

Zelenského strana Sluha lidu vznikla až těsně před dubnovými prezidentskými volbami, podle posledních průzkumů by ale s náskokem vyhrála parlamentní volby.

Zelenskyj může těžit z toho, že získal velmi silný mandát. Kdyby čekal několik měsíců, mohl by se dopustit určitých chyb. Je to součástí taktické bitvy, která se odehraje o parlament pravděpodobně na konci října.
Pavel Havlíček
analytik Asosiace pro mezinárodní otázky

Roztříštěný parlament a rozpad vlády

Ukrajinský parlament je v současné době roztříštěný. „Stále jsou tu dvě nejsilnější strany – Blok Petra Porošenka a Lidová fronta pod vedení tehdejšího premiéra Jaceňuka. Kromě nich je ukrajinský parlament poměrně fragmentovaný, je tam dalších šest uskupení, padesát z 450 je nezařazených poslanců. To může být prostor pro korupci, manipulace. Je tam také 27 neobsazených míst,“ uvedl analytik Asosiace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Dosavadní vládní koalice v ukrajinském parlamentu se koncem minulého týdne rozpadla poté, co ji opustili poslanci hnutí Lidová fronta ze svazku s uskupením Blok Petra Porošenka. To Zelenskému komplikuje situaci. „Parlament má měsíc na to, aby sestavil novou koalici, i kdyby se mu tu nepodařilo, tak běží půlroční lhůta, kdy nesmí být rozpuštěn,“ konstatovala ukrajinistka Lenka Víchová.

Ta ale připomněla zvěsti o „skulině“ v parlamentních pravidlech, které chce údajně Zelenskyj využít. Blok Petra Porošenka, Vlast expremiérky Julije Tymošenkové a další opoziční formace uvedly, že rozpuštění parlamentu uznávají.

Komik a herec Zelenskyj, který získal ve druhém kole prezidentských voleb přes sedmdesát procent hlasů, slibuje udržet prozápadní kurz země, jeho program ale zůstává nejasný. Zelenskyj zdůrazňuje, že jeho prioritou je ukončit konflikt na východě Ukrajiny.

Vraťte okupovaná území, apeloval Zelenskyj na Rusko

V inauguračním projevu uvedl, že k dialogu s Moskvou může dojít jen v případě, že Rusko Ukrajině vrátí okupovaná území a zajistí návrat válečných zajatců. Nový prezident také vyzval k návratu do vlasti Ukrajince, které válka vyhnala z domovů.

Obyvatele Donbasu oslovil v ruštině. Řekl jim, že pro ostatní Ukrajinu „nejsou cizinci“, že Krym a Donbas je ukrajinská země. „Ztratili jsme nejen území, ale hlavně lidi,“ upozornil prezident. Dodal, že je připraven „k obtížným a nepopulárním rozhodnutím“.

„V posledních týdnech jsme byli svědky eskalace, proběhla debata o udílení (ruských) pasů, občanství občanům Ukrajiny. Zelenskyj s Putinem na sebe reagovali a nabízeli občanství jednomu a druhému národu. V Kremlu doufali, že se se Zelenským budou moci dohodnout, pravděpodobně toho nebudeme svědky, ale určitě tu bude nová dynamika vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou a přijdou nové iniciativy, jak řešit stále doutnající konflikt na Donbase, kde každý den umírají lidé,“ míní Havlíček.

Nový prezident v emotivním projevu popsal své představy o budoucí Ukrajině. „Musíme se stát Islanďany ve fotbalu, Izraelci v obraně rodné země, Japonci v technologiích, Švýcary v umění žít šťastně vedle sebe. Naším prvním úkolem je zastavení palby na Donbasu… Bude-li to zapotřebí, jsem připraven obětovat svou funkci, aby byl nastolen mír.“

Oslabení ukrajinského státu, hodnotí první krok expertka

Ukrajinistka Lenka Víchová si myslí, že Zelenskyj oslabuje ukrajinský stát. „Nejdůležitějším bodem Zelenského inauguračního projevu bylo, že ani tak nevyhlásil válku Moskvě a Putinovi, jako ukrajinskému parlamentu, vládě a celému politickému establishmentu. To je docela velký problém, protože dostává Ukrajinu přibližně na tu samou úroveň, ve kterém byla v únoru 2014, to znamená bez funkční vlády, bez šéfa tajných služeb, bez ministra obrany,“ upozornila expertka.

„Zelenskyj oslabuje ukrajinské instituce a Ukrajina je ve válce s Ruskou federací, takže to není úplně nejrozumnější. Řada voličů si pochopitelně přeje rozpuštění parlamentu, ale je otázkou, jestli tím, že Zelenskyj vejde s většinou do parlamentu, skončí jeho problémy. Doteď měl většinu i Petro Porošenko a řadu věcí se mu stejně nepodařilo provést,“ dodala Víchová.

Někteří mají také obavy ze Zelenského spolupracovníků – jaký vliv budou mít na nováčka v politice. V této souvislosti se objevuje hlavně jméno vlivného ukrajinského oligarchy Ihora Kolomojského.

„Za Zelenským stojí bývalí reformátoři, kteří dříve spolupracovali s Porošenkem, ale z nějakého důvodu byli nespokojení s reformami, které Porošenko během posledních pěti let udělal. Dále jsou to protikorupční aktivisté, ale také jeho přátelé, lidé z jeho vlastního byznysového pozadí, protože Zelenskyj není jen herec, ale také producent,“ podotkl Havlíček. 

Zelenskyj v minulosti hrál roky prezidenta v populárním ukrajinském seriálu Sluha lidu, kde se jako učitel náhodou dostane k funkci hlavy státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...