Zelenskyj poděkoval Pavlovi za pomoc s municí. Česko chystá bezpečnostní dohodu s Ukrajinou

Nahrávám video

Český prezident Petr Pavel se v litevském Vilniusu sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten mimo jiné poděkoval za iniciativu na zajištění munice. Oba státníci se účastnili summitu Iniciativy Trojmoří. Zelenskyj po jednání prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin se snaží zničit ukrajinskou infrastrukturu, což spojenci nesmí dopustit, a znovu požádal o prostředky protivzdušné obrany. Pavel oznámil, že Česko chystá bezpečnostní dohodu s Ukrajinou, která by mohla být uzavřena už v květnu nebo v červnu.

Ruská hrozba podle Zelenského platí pro celou Evropu od západu až po hranice s Kazachstánem. Prioritou jsou nyní pro Kyjev prostředky protivzdušné obrany, jelikož Putin se už třetím rokem snaží zničit ukrajinskou infrastrukturu. Rusko v noci na čtvrtek podniklo rozsáhlý raketový a dronový útok proti energetické infrastruktuře v pěti ukrajinských regionech.

Slíbené dodávky zbraní či finanční pomoc zachraňují ukrajinské životy, zdůraznil po summitu ukrajinský prezident. „Je třeba zahájit co nejdříve jednání o přistoupení Ukrajiny k NATO (a EU), aby Putina ani nenapadalo přemýšlet o slabosti Evropy. Naši vojáci si to zaslouží. Putin usiluje o to, aby Ukrajina byla zničena,“ podotkl Zelenskyj.

Poděkoval také zemím, které s Ukrajinou uzavřely bezpečnostní dohody, nejnověji Lotyšsko. Riga bude Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc ve výši 0,25 procenta svého HDP. „Lotyšsko se také zavázalo k podpoře Ukrajiny v oblasti kybernetické obrany, odminování, bezpilotních technologií a k podpoře ukrajinského vstupu do EU a NATO,“ přiblížil prezident.

Také Česko nyní domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu či v červnu by mohla být uzavřena, řekl Pavel po summitu novinářům. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit. „Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel.

Milion nábojů na dosah

Pavel po bilaterálním setkání s ukrajinským prezidentem řekl, že Zelenského ujistil o pokračující české podpoře Kyjeva všemi možnými prostředky. „Tedy nejen dodávkami munice ve spolupráci se zahraničními partnery, ale i plánováním poválečné obnovy a podporou země na cestě do Evropské unie a Severoatlantické aliance,“ upřesnil.

Česko už podle Pavla identifikovalo více než milion kusů dělostřelecké munice v zemích mimo EU, jež by mohly být zakoupeny pro Ukrajinu. „Do konce června tam (na Ukrajinu) bude dodána poměrně velká část a zbytek munice by tam byl dodán do konce roku 2024,“ sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Po summitu Pavel ještě upozornil, že se očekává letní ruská ofenziva. „K tomu, aby ji mohli (Ukrajinci) zastavit, tak potřebují munici, je (pro ně) druhotné odkud. Pak potřebují jakékoli prostředky protivzdušné obrany,“ podotkl český prezident.

Nahrávám video

Návrh zakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo EU předložil český premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu na počátku února. Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 tisíc granátů pro Ukrajince – půl milionu kusů ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů 122 milimetrů.

Bruselský server Politico počátkem února napsal, že Česko se zajímá o munici od zbrojních firem například v Jižní Koreji, Turecku či Jihoafrické republice. K iniciativě se dosud připojila zhruba dvacítka zemí.

Pavel se se Zelenským naposledy setkal na okraj Mnichovské bezpečnostní konference v polovině února. V dubnu 2023 Pavel se Zelenským jednal v Kyjevě, kam zamířil se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Česká hlava státu při té příležitosti řekla, že se hodlá zasazovat o zahájení přístupových rozhovorů Kyjeva s Evropskou unií. Ukrajinský prezident pak v červenci loňského roku navštívil Prahu, na Pražském hradě poděkoval za českou pomoc.

Posílení evropské bezpečnosti a mobility

Pavel po čtvrtečním jednání v Litvě se Zelenským upozornil, že nejde jen o ukrajinskou, ale i o evropskou bezpečnost. „Máme za cíl posílit odolnost, obranyschopnost, mobilitu napříč celým regionem a tím tak trochu eliminovat technologickou a infrastrukturní mezeru, ke které došlo při rozvoji střední a východní Evropy a té západní části,“ prohlásil český prezident.

V podobném duchu se vyjádřil po skončení jednání rovněž polský prezident Andrzej Duda. Polsko podle něj vnímá summit jako svědectví jednoty Evropy v otázce podpory Ukrajině, a tím hlavním slovem je „solidarita“. „Nesmíme se nechat rozdělit. Rusko využívá všechny brutální způsoby, aby zastavilo naši spolupráci,“ zdůraznil Duda.

Poděkoval evropským zemím za to, že se obešly bez ruského plynu. „V Polsku jsme to vůbec nepocítili, a to je důsledek evropské spolupráce. Máme plyn ze Španělska, to znamená z jiného konce evropského kontinentu, to ukazuje sílu ekonomické spolupráce,“ řekl Duda.

Podle polského prezidenta je třeba posílit infrastrukturu a bezpečnost, mimo jiné zajistit, aby vojenské dodávky pro Ukrajinu postupovaly co nejrychleji. „Je třeba více investovat do bezpečnosti, pro efektivnější podporu Ukrajiny i k zajištění naší vlastní bezpečnosti,“ konstatoval Duda s tím, že země by mohly dávat na obranu více než dvě procenta HDP dohodnutá v NATO.

Spolupráce v energetice

Kromě podpory Kyjeva měl summit také zdůraznit spolupráci mezi členskými a přidruženými zeměmi v energetice, dopravní infrastruktuře a digitálních technologiích, uvedl Pavel.

Podle jeho slov existuje potenciál odstranit technologickou mezeru mezi západem Evropy a střední a východní částí kontinentu. „Tak, aby tady byla vybudována chybějící propojení, která pomohou ke zlepšení průmyslu i situace v jednotlivých zemích, pokud jde o pohyb pracovní síly, technologií, materiálu,“ řekl prezident.

Dalším důležitým bodem summitu bylo podle Pavla byznysové fórum, kterého se zúčastnilo zhruba tisíc podnikatelů i akademiků. „Budou dojednány mnohé kontrakty, které budou pomáhat nejen firmám v členských zemích, ale i cílům, které si země Trojmoří stanovily,“ poznamenal.

Pavel se v Litvě bilaterálně setkal kromě Zelenského i s estonským protějškem Alarem Karisem a s bulharskou hlavou státu Rumenem Radevem. Estonsko i další pobaltské země podle něj ocenily spolupráci s Českem při zajištění ochrany vzdušného prostoru.

S Radevem hovořil Pavel zejména o dosavadní spolupráci i české podpoře Bulharska při plném začlenění do Schengenu. Bulharsko a Rumunsko po třinácti letech čekání před necelými dvěma týdny do Schengenu oficiálně vstoupily, skončily ale zatím kontroly jen na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstaly po rakouském vetu zachovány.

„Bulharsko oceňuje přínos České republiky jako strategického partnera při rozvoji celé řady odvětví, ať už je to energetika, strojírenství, zbrojní výroba i další,“ doplnil Pavel.

Trojmoří je iniciativou sdružující třináct států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Patří do ní Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Rakousko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko, které uskupení rozšířilo teprve loni.

Cílem iniciativy je spolupráce v různých oblastech a propojení regionu v severo-jižním směru. Naposled se summit Trojmoří uskutečnil loni v září v Bukurešti. Kromě přijetí Řecka se tehdy také k iniciativě přidružily Moldavsko a Ukrajina.

Každá účastnická či přidružená země předkládá takzvané prioritní projekty, většinou s přeshraničním přesahem. Česko mělo dříve na seznamu projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe, nicméně ten byl loni fakticky ukončen a vláda na list zařadila například vysokorychlostní trať z Brna přes Přerov a Ostravu na česko-polské hranice.

Iniciativa také v souvislosti s ruskou agresí podle Pražského hradu deklaruje jednoznačnou a všestrannou podporu Ukrajině i Moldavsku, zasazuje se o aktivní roli při rekonstrukci Ukrajiny a podporuje proces rozšíření Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...