Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.

Nový dvacetibodový návrh mírové dohody Zelenskyj podle agentur AFP a AP popsal bod po bodu v úterý novinářům v Kyjevě, ale ke zveřejnění byl rozhovor uvolněn až ve středu ráno. Plán mimo jiné stanoví, že „linie rozmístění vojsk k datu uzavření této dohody je de facto uznanou kontaktní linií“. Taková situace by pak otevřela cestu k diskusím o vytvoření možných demilitarizovaných zón.

Podle ukrajinského prezidenta text již nepočítá s okamžitým stažením ukrajinských vojsk z přibližně dvaceti procent území, jež stále kontrolují ve východoukrajinské Doněcké oblasti, která je prioritním cílem ruské armády. „Jsme v situaci, kdy Rusové chtějí, abychom se z Doněcké oblasti stáhli, zatímco Američané se snaží najít takové řešení, aby to nebylo stažení,“ uvedl Zelenskyj. Jednání mezi Kyjevem a Washingtonem tak podle něj nevedla k dosažení konsensu v citlivých územních otázkách.

Elektrárna a NATO

Shoda nepanuje ani v otázce Záporožské jaderné elektrárny, největší v Evropě, kterou Rusko okupuje už od roku 2022. Spojené státy podle Zelenského navrhují správu ve společném konsorciu rozděleném na třetiny mezi Moskvu, Kyjev a Washington, což ukrajinský lídr považuje za „velmi nevhodné a zcela nereálné“.

Zelenskyj v této souvislosti prohlásil, že je „připraven se setkat se Spojenými státy na úrovni lídrů k projednání citlivých otázek“. Ukrajinský prezident už v minulosti opakovaně vyzval k třístrannému setkání s Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Nová verze plánu dále podle Zelenského již nevyžaduje, aby Ukrajina formálně upustila od vstupu do Severoatlantické aliance. To je ovšem jeden z dlouhodobých a základních požadavků Moskvy. „Je na NATO, aby rozhodlo, zda chce Ukrajinu přijmout mezi své členy. A naše rozhodnutí je jasné. Upustili jsme od změny ukrajinské ústavy, která by zakotvila, že země do NATO nevstoupí,“ řekl Zelenskyj.

Kyjev očekává rychlou odpověď

Původní verze plánu vypracovaná Spojenými státy ve spolupráci s Ruskem požadovala od Kyjeva právní závazek, že se nestane členem obranné aliance.

Odpověď Moskvy na aktuální podobu mírového plánu, který je předmětem intenzivních jednání už zhruba měsíc a který Spojené státy představily Rusku v úterý, Kyjev očekává ještě ve středu, dodal Zelenskyj.

Přední ruský vyjednávač pro Ukrajinu Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic, informoval Putina o své cestě do USA. Kreml avizoval, že Moskva nyní zformuluje svůj postoj k návrhům USA na dohodu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Štědrý den dopoledne před novináři odmítl komentovat reakci Ruska na nové návrhy ani jejich přesné znění s tím, že Kreml nebude o těchto věcech komunikovat prostřednictvím médií.

Ruská vojska otevřeně vstoupila na Ukrajinu na Putinův rozkaz v únoru 2022, válku proti sousední zemi ale Moskva vede už od roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...