Situace před setkáním v USA je vážná, řekl Macron po jednání koalice ochotných

Nahrávám video
Události: Jednání koalice ochotných
Zdroj: ČT24

Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se koalice ochotných podle českého premiéra Petra Fialy (ODS). Cílem nedělní videokonference členů koalice byla koordinace postojů před pondělní schůzkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších evropských státníků s prezidentem USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je situace vážná pro Ukrajinu i Evropu.

„Situace před zítřejšími rozhovory ve Washingtonu je mimořádně vážná, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že cílem pro pondělní jednání ve Washingtonu je prezentovat jednotný postoj Ukrajiny a jejích evropských spojenců, napsala agentura Reuters.

Na Rusko, nikoliv na Ukrajinu, je potřeba vyvinout tlak, aby jednání byla úspěšná, uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Pokud nedojde k dohodě o příměří, EU a USA musí zvýšit tlak na Rusko,“ řekl předseda Evropské rady Antonio Costa ve svém prohlášení na síti X.

„Pokud nyní ukážeme před Ruskem slabost, zaplatíme za to později vysokou cenu. Připravíme půdu pro další konflikty,“ varoval Macron, který je přesvědčen, že ruský vládce Vladimir Putin nechce mír, ale kapitulaci Ukrajiny.

Je klíčové nejprve zajistit příměří, shodli se účastníci videokonference koalice ochotných. Jde o neformální uskupení států, které aktivně podporují Ukrajinu v boji proti ruské agresi. Skupinu vede Francie a Velká Británie, její součástí je i Česko.

Účast na pondělním jednání Zelenského s Trumpem v Bílém domě vedle Macrona oznámili také německý kancléř Friedrich Merz, premiér Velké Británie Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Následně svou účast na pondělním jednání podle agentur potvrdili také generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.

Zahraniční zpravodajka ČT Helena Truchlá přiblížila, že evropští představitelé mají v plánu se ve Washingtonu zaměřit na tři témata. Jedná se o podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, teritoriální budoucnost napadené země a nakonec otázku procesního pokračování rozhovorů, jestli dojde k uzavření příměří a následně míru, nebo rovnou mírové dohody.

Jednání Zelenského a von der Leyenové

Zelenskyj se v neděli před videokonferencí setkal v Bruselu s von der Leyenovou. Na společné tiskové konferenci sdělil, že současná bojová linie by měla sloužit jako základ pro další rozhovory. „Potřebujeme skutečná jednání, což znamená, že můžeme začít tam, kde je nyní fronta,“ řekl a dodal, že evropští lídři to podporují. „Mezinárodní hranice nelze změnit silou. To je rozhodnutí, které musí učinit pouze Ukrajina,“ prohlásila von der Leyenová.

Šéfka EK také uvedla, že ukrajinské ozbrojené síly nesmějí být nijak omezovány. „Ať už jde o spolupráci s jinými třetími zeměmi, nebo o pomoc od jiných třetích zemí. Žádná omezení pro ukrajinské ozbrojené síly.“ Ukrajina se musí stát „ocelovým dikobrazem“, kterého nepřátelské síly nemohou „strávit“, dodala.

Nahrávám video
Studio ČT24: Tisková konference Volodymyra Zelenského a Ursuly von der Leyenové
Zdroj: ČT24

Bezpečnostní záruky

Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v neděli na síti X uvedl, že Evropané jsou připraveni poskytnout záruky Ukrajině společně se Spojenými státy v rámci možné mírové dohody. Evropa podle něj pevně stojí za Ukrajinou, ať už Putin chystá cokoliv. Vyslovil se také proti jednání o Ukrajině bez Ukrajiny. Kyjev naléhá na to, aby součástí možných budoucích dohod s Ruskem byla také Evropa.

„Potřebujeme, aby součástí našich bezpečnostních záruk byl vstup do EU,“ sdělil na brífinku po jednání s šéfkou EK ukrajinský prezident. Americký ministr zahraničí Marco Rubio sdělil, že Spojené státy se budou i nadále snažit vytvořit scénář, který by pomohl ukončit ruskou válku. „Pokud zde nebude možné dosáhnout míru a válka bude pokračovat, budou i nadále umírat tisíce lidí... Bohužel se to může stát, ale my to nechceme,“ dodal.

Putin podle nedělního prohlášení amerického zmocněnce Stevea Witkoffa pro televizi CNN souhlasil s poskytnutím určitých bezpečnostních záruk Ukrajině. „Podařilo se nám získat ústupek, že Spojené státy mohou nabídnout ochranu podobnou článku 5,“ řekl Witkoff. Naznačil, že by to mohlo nahradilo snahu Ukrajiny o členství v NATO.

Článek 5 zakládající smlouvy NATO zakotvuje princip kolektivní obrany – myšlenku, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny. Tento slib však nemusí stačit k tomu, aby přesvědčil vedoucí představitele v Kyjevě, aby se vzdali celé Doněcké a Luhanské oblasti, včetně opevnění, která brání ruským silám v dalším postupu, jak to požaduje Kreml.

Moskva také počítá s tím, že si ponechá ukrajinský poloostrov Krym, který nelegálně anektovala už v roce 2014. Na oplátku je prý ochotna zmrazit nynější frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti, které Rusové okupují z menší části.

Zelenskyj: Kreml není připravený na trojstranné jednání

Zelenskyj míní, že Kreml není připravený na trojstranné jednání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou. Dodal, „je důležité, aby byl s námi Washington“. Také zopakoval svůj postoj, že je nutné uzavřít příměří, aby bylo možné vyjednat konečnou dohodu.

Von der Leyenová sdělila, že pojem „příměří“ je méně důležitý než nutnost zastavit zabíjení. „Nejde tedy o samotný termín, ale o obsah. Je velmi důležité, aby se co nejdříve uskutečnilo třístranné setkání (...) mezi prezidentem Ukrajiny, prezidentem Spojených států a prezidentem Ruska,“ dodala.

Trump čelí kritice, že ustoupil od požadavku bezpodmínečného příměří a přistoupil na Putinův požadavek rovnou uzavřít úplnou mírovou dohodu.

„Dokud bude pokračovat krveprolití na Ukrajině, tak Evropa bude pokračovat v diplomatickém i hospodářském tlaku na Rusko,“ deklarovala šéfka EK. Dodala, že začátkem září Unie plánuje oznámit devatenáctý balík sankcí vůči Rusku.

Česko ve Washingtonu nebude

Za Česko se jednání ve Washingtonu nikdo nezúčastní, řekl vedoucí oddělení komunikace předsedy vlády Jakub Tomek. „Očekávám, že se udělá druhý krok k ukončení války. Pokud se někdo domníval, že tak nastane již ten minulý pátek, tak byl velmi naivní, ale mohl to být začátek konce toho šíleného válečného konfliktu,“ prohlásil místopředseda ANO Karel Havlíček.

Během soboty Trump hovořil s některými evropskými lídry a informoval je o průběhu summitu s Putinem, který se uskutečnil na Aljašce v noci z pátku na sobotu SELČ. Stejně tak mluvil se Zelenským, který poté uvedl, že se s Trumpem setká v pondělí ve Washingtonu. O pozvání evropských lídrů na jednání do Washingtonu již v sobotu s odvoláním na dva anonymní evropské zdroje informoval americký list The New York Times (NYT).

Americká diplomacie řeší dozvuky aljašského summitu. Konkrétně skandál s dokumenty, které se našly v tiskárně jednoho z hotelů v místě konání a které obsahovaly telefonní čísla zaměstnanců americké vlády i přesný program jednání včetně tříchodového menu a zasedacího pořádku. To potvrzuje, že lídři měli v plánu pracovní oběd, schůzka ale skončila předčasně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 56 mminutami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 5 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...