Zelenského strana má nadpoloviční podporu. Ukrajinci stále považují Putina za hrozbu

Strana nového ukrajinského prezidenta má pro parlamentní volby nadpoloviční podporu. Ukrajince nejvíc trápí válka na východě a nízké platy. Většinově podporují směřování země na západ a Rusko považují za hrozbu pro vlastní nezávislost. Ukázal to průzkum, který provedla agentura SOCIS na přelomu května a června se čtyřmi tisíci respondenty. Předčasné parlamentní volby se asi uskuteční 21. července. Kdyby je ústavní soud zrušil, konaly by se v řádném říjnovém termínu.

K volbám plánuje jít 84 procent voličů. Z nich by 51 procent volilo stranu Sluha lidu prezidenta Volodymyra Zelenského, deset procent Evropskou solidaritu jeho předchůdce Petra Porošenka, po devíti procentech Opoziční platformu Jurije Bojka a Vlast julije Tymošenkové, po pěti procentech Sílu a čest Ihora Směška a Hlas Svjatoslava Vakarčuka. Ostatní strany mají méně než tříprocentní podporu.

Sluha lidu slibuje proměnu Ukrajiny především ve smyslu skoncování s korupcí a profiluje se jako strana pro všechny občany nehledě na jejich mateřský jazyk. Evropská solidarita se vymezuje hlavně svou neústupností vůči ruské agresi, jasným prozápadním směřováním a podporou ukrajinské národní i náboženské emancipace na Moskvě.

Opoziční platforma reprezentuje zájmy příznivců užších kontaktů s Ruskem a má vyšší podporu na jihovýchodě mezi ruskojazyčnou populací. Vlast buduje svou image především kolem charismatu své předsedkyně a slibuje konec korupce. Síla a čest nabízí osobnosti s minulostí z armády nebo tajných služeb a Hlas je liberální, prozápadní a městskou stranou.

Volební preference na Ukrajině
Zdroj: ČT24/SOCIS

Volby se konají smíšeným systémem. Polovina poslanců je volena poměrně a jejich strana musí překonat pětiprocentní hranici. Druhá polovina je volena většinově. Vzhledem k ruské okupaci Krymu a části Donbasu se asi 12 procent voličů nemůže hlasování zúčastnit. V parlamentu pro ně zůstává část křesel vyhrazených a prázdných.

Putin je hrozba podle více než poloviny Ukrajinců

Průzkum ukázal i další názory a nálady. Asi dvě třetiny Ukrajinců považují situaci v zemi za napjatou, jen pětina za stabilní. Správným směrem se vyvíjí podle čtvrtiny respondentů, nesprávným podle pětiny. Polovina si myslí, že jak v čem.

Za největší problémy země považují Ukrajinci vojenský konflikt na východě (62 %), nízké platy a důchody (49 %), zvýšení cen komunálních služeb (44 %), obecné zdražování (29 %), korupci vlády (23 %) nebo nezaměstnanost (22 %).

V zahraniční politice má k Evropské unii dobrý vztah 71 a špatný 20 procent, k NATO 56, respektive 33 procent a k Rusku 30, respektive 60 procent respondentů. Vztah k Rusku se propadl po ruské vojenské invazi v roce 2014 a od té doby se drží a podobné úrovni. Vladimira Putina a Rusko považuje za trvající hrozbu pro nezávislost a územní celistvost země 56 procent respondentů, naopak 32 procent si myslí, že tato hrozba se zveličuje.

V případě referenda o vstupu do EU by 68 procent Ukrajinců hlasovalo pro a 17 procent proti, u NATO stejné ukazatele 51 ke 29 procentům. Zároveň si 36 procent Ukrajinců přeje vlastní cestu rozvoje, 32 procent chce usilovat o členství v EU, 16 procent chce rozvíjet vztahy s EU i sousedními zeměmi na východě a 13 procent chce obnovit přátelské vztahy s Ruskem a Společenstvím nezávislých států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 27 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 9 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 14 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...