Zelenského strana má nadpoloviční podporu. Ukrajinci stále považují Putina za hrozbu

Strana nového ukrajinského prezidenta má pro parlamentní volby nadpoloviční podporu. Ukrajince nejvíc trápí válka na východě a nízké platy. Většinově podporují směřování země na západ a Rusko považují za hrozbu pro vlastní nezávislost. Ukázal to průzkum, který provedla agentura SOCIS na přelomu května a června se čtyřmi tisíci respondenty. Předčasné parlamentní volby se asi uskuteční 21. července. Kdyby je ústavní soud zrušil, konaly by se v řádném říjnovém termínu.

K volbám plánuje jít 84 procent voličů. Z nich by 51 procent volilo stranu Sluha lidu prezidenta Volodymyra Zelenského, deset procent Evropskou solidaritu jeho předchůdce Petra Porošenka, po devíti procentech Opoziční platformu Jurije Bojka a Vlast julije Tymošenkové, po pěti procentech Sílu a čest Ihora Směška a Hlas Svjatoslava Vakarčuka. Ostatní strany mají méně než tříprocentní podporu.

Sluha lidu slibuje proměnu Ukrajiny především ve smyslu skoncování s korupcí a profiluje se jako strana pro všechny občany nehledě na jejich mateřský jazyk. Evropská solidarita se vymezuje hlavně svou neústupností vůči ruské agresi, jasným prozápadním směřováním a podporou ukrajinské národní i náboženské emancipace na Moskvě.

Opoziční platforma reprezentuje zájmy příznivců užších kontaktů s Ruskem a má vyšší podporu na jihovýchodě mezi ruskojazyčnou populací. Vlast buduje svou image především kolem charismatu své předsedkyně a slibuje konec korupce. Síla a čest nabízí osobnosti s minulostí z armády nebo tajných služeb a Hlas je liberální, prozápadní a městskou stranou.

Volební preference na Ukrajině
Zdroj: ČT24/SOCIS

Volby se konají smíšeným systémem. Polovina poslanců je volena poměrně a jejich strana musí překonat pětiprocentní hranici. Druhá polovina je volena většinově. Vzhledem k ruské okupaci Krymu a části Donbasu se asi 12 procent voličů nemůže hlasování zúčastnit. V parlamentu pro ně zůstává část křesel vyhrazených a prázdných.

Putin je hrozba podle více než poloviny Ukrajinců

Průzkum ukázal i další názory a nálady. Asi dvě třetiny Ukrajinců považují situaci v zemi za napjatou, jen pětina za stabilní. Správným směrem se vyvíjí podle čtvrtiny respondentů, nesprávným podle pětiny. Polovina si myslí, že jak v čem.

Za největší problémy země považují Ukrajinci vojenský konflikt na východě (62 %), nízké platy a důchody (49 %), zvýšení cen komunálních služeb (44 %), obecné zdražování (29 %), korupci vlády (23 %) nebo nezaměstnanost (22 %).

V zahraniční politice má k Evropské unii dobrý vztah 71 a špatný 20 procent, k NATO 56, respektive 33 procent a k Rusku 30, respektive 60 procent respondentů. Vztah k Rusku se propadl po ruské vojenské invazi v roce 2014 a od té doby se drží a podobné úrovni. Vladimira Putina a Rusko považuje za trvající hrozbu pro nezávislost a územní celistvost země 56 procent respondentů, naopak 32 procent si myslí, že tato hrozba se zveličuje.

V případě referenda o vstupu do EU by 68 procent Ukrajinců hlasovalo pro a 17 procent proti, u NATO stejné ukazatele 51 ke 29 procentům. Zároveň si 36 procent Ukrajinců přeje vlastní cestu rozvoje, 32 procent chce usilovat o členství v EU, 16 procent chce rozvíjet vztahy s EU i sousedními zeměmi na východě a 13 procent chce obnovit přátelské vztahy s Ruskem a Společenstvím nezávislých států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 21 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...