Poslední měsíce globální ceny energií raketově stoupají. Na jedné straně jsou miliardy domácností, kterým prudce rostou náklady, na straně druhé ropné a plynárenské společnosti, kterým se skokově zvyšují zisky. Příklad za všechny: britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell si připsala historicky rekordní zisk za jediné čtvrtletí, v přepočtu 270 miliard korun. Nezvykle ostře napadl globální firmy generální tajemník OSN António Guterres. Obvinil je z chamtivosti a vyzval vlády světa, aby na jejich zisky uvalily zvláštní daň.
Masivnímu zdražování energií a potravin se domácnosti musely začít přizpůsobovat. „Asi je na čase, abychom začali jezdit na kole, na skútru kdykoliv to jen bude možné. Uvažujeme i o elektromobilu,“ řekla například obyvatelka Washingtonu D.C. Carolina Baldiová.
Zatímco řada domácností upravuje svůj rytmus, ropné a plynárenské společnosti prosperují. Čtyři největší firmy Exxon, Chevron, Shell a Total Energies hlásí v posledním čtvrtletí zisk 51 miliard dolarů. Dvojnásobek toho, co loni. Tuto skutečnost kritizují lídři napříč státy. „Proč jim neřeknete, jaký je zisk Exxonu tento rok? Exxon si vydělá tento rok víc peněz než Bůh,“ uvedl americký prezident Joe Biden.
Zdražování umožnila i krvavá ruská agrese na Ukrajině. Moskva v reakci na protiruské sankce utahuje kohoutky, ceny fosilních paliv rychle rostou a energetické společnosti slaví.
Chamtivost firem trestá nejchudší, řekl Guterres
„Tato groteskní chamtivost trestá nejchudší a nejzranitelnější lidí, zatímco ničí náš jediný společný domov, naši planetu,“ řekl Guterres. Podle OSN by měly státy uvalit na energetické společnosti speciální daň. Finance by pak měly poskytnout těm nejchudším.
Jde o postup, který už zvolila Velká Británie. Na zisk energetických firem uvalila pětadvacetiprocentní sazbu. Pak mohl britský premiér Boris Johnson říct: „1200 liber pro osm milionů nejzranitelnějších domácností, 400 liber pro každého, 300 liber pro penzisty, snížení obecní daně – to vše děláme, abychom lidem pomohli s inflačním růstem a zejména cenami energií.“
Podobné opatření zvolily například Itálie či Španělsko. Francouzští poslanci ale návrh odmítli. Myšlenkou se momentálně zabývají američtí kongresmani a uprostřed debaty je i Česko.
„Aby se nějakým způsobem tento zisk energetických společností projevil v solidaritě vůči těm, kteří jsou růstem cen opravdu výrazně postiženi. A jaká ta forma bude, o tom vedeme debatu. Může to být forma daně, může to mít i jinou podobu,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Česká vláda chce o mimořádné dani rozhodnout v září
Také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto má být nejpozději v první polovině září. „Vedeme o tom vážnou debatu,“ řekl s tím, že naopak kabinet neuvažuje o zavedení sektorové daně. Nyní zvažovaná daň by podle něj měla být z neočekávaného zisku.
„V případě, že se k tomu rozhodneme, budou to mimořádné příjmy, které by ale měly sloužit mimořádným výdajům,“ podotkl s tím, že by tyto příjmy nesloužily k tomu, aby „zalepily díru v rozpočtu,“ ale platily by se z toho například kompenzace za ceny energií.
Mohlo by se to podle něj týkat bankovního či energetického sektoru. Stanjura dodal, že vláda nyní promýšlí technické detaily takové daně.
Manažer: Pokud bude opatření zavedeno, mělo by být jen krátkodobé
Manažer Petr Zajíc ze společnosti Amundi Asset Management v pořadu Horizont ČT24 řekl, že zvláštní daň je na první pohled nesystémové řešení, které neřeší problémy rozpočtů jednotlivých států. „Na druhé straně je pravda, že zisky v energetickém sektoru i ve financích jsou tak obrovské a netěží z technologického nebo jiného pokroku, ale jen ze situace na trhu.“
Diskusi o dani proto považuje za legitimní. Argumenty těchto firem, že daň by nakonec zase dopadla na konečného zákazníka, nepovažuje Zajíc za úplně platné. Klíčové je podle něj hlavně to, aby opatření bylo krátkodobé, například na jeden rok, na dva roky.
