Zdravotnický systém se hroutí a hrozí občanská válka, varuje v rozhovoru myanmarská lékařka

Nahrávám video

Mnoho veřejných nemocnic a klinik v Myanmaru zůstává zavřených nebo obsazených armádou. Ty, co fungují, mají omezený provoz. Při protestech v ulicích zemřelo přes devět set lidí. A přes pět tisíc dalších úřady zadržely. Lékařka z Myanmaru v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi popsala, jak to v zemi vypadá po únorovém vojenském převratu.

Kolaps společnosti, ekonomiky i zdravotnictví. Tak lékařka z Myanmaru popisuje každodenní realitu ve své zemi. Kvůli její bezpečnosti i ochraně rodiny vystupuje anonymně. „Pokud to mohu srovnat, je to jako kdybyste se v České republice po roce 1989, po sametové revoluci, museli po pěti letech vrátit do komunistického režimu,“ shrnula lékařka.

Když se armáda po parlamentních volbách chopila moci, zadržela i svrženou myanmarskou vůdkyní Su Ťij.  Ta čelí řadě obvinění včetně korupce. Ačkoliv je nositelkou Nobelovy ceny za mír, mnozí jí vytýkají, že nezabránila genocidě Rohingů.

Rohingové jako muslimská menšina čelí dlouhodobé diskriminaci. Okolo 750 tisíc jich po etnických čistkách vedených buddhistickými milicemi a armádou uprchlo do sousedního Bangladéše. Lékařka si ale myslí, že tomu Su Ťij zabránit nemohla. Je to dle ní dobrý příklad toho, co se právě teď v Myanmaru děje. Armáda má podle ústavy právo, aby kdykoliv převzala moc od civilní vlády.

I když se ministerstvo zdravotnictví snažilo dělat maximum pro podporu rohingských uprchlíků, nebylo úplně možné jim pomoci, protože armáda má pod kontrolou všechny úřady. Dokonce i když chtěl zdravotník jít do uprchlických táborů, musel získat zvláštní povolení od armády. A to vám ve většině případů nedali, vzpomíná žena.

Junta vsadila na brutalitu

Vojenská junta ukončila pětiletou demokratickou přestávku a rozpoutala brutální zásahy proti oponentům. Při dohledu nad civilisty využívají vojáci odposlechy a monitorování jejich činnosti na internetu. Používají těžké zbraně včetně tanků ve městech. Pokud nemohou najít demonstranta, zatknou někoho z jeho rodiny, aby mu mohli vyhrožovat.

Hrozí vypuknutí občanské války. Z odlehlých oblastí přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády.

„Nechceme opět žít pod vedením vojenského režimu. A nechceme, aby naše nová generace trpěla stejně jako my za diktatury. Jedno je tedy jisté. Budeme bojovat, až zvítězíme,“ slibuje lékařka.

Covid stále ohrožuje

OSN varuje, že příští rok v důsledku koronaviru a vojenského převratu upadne v Mynamaru do chudoby na 25 milionů lidí, tedy téměř polovina populace. Dle lékařky je v zemi velká inflace –⁠ a projevuje se to i při nákupu základního zboží. Lidé musí stát ve frontě v bance například i od tří hodin v noci do jedenácti dopoledne, aby si mohli vybrat asi 150 dolarů za den. A někdy se na ně nedostane.

Lidé také čekají celé hodiny ve frontách na kyslík a těžce nemocní umírají doma. Bojí se jít do armádních nebo špatně vybavených nemocnic, které nemají dostatek lůžek ani personálu.

„Situace se zhoršuje, lidé umírají každý den. Máme třeba pět set mrtvých jen v jednom městě. Ale tato čísla se neukazují v oficiálních statistikách, protože umírají doma. Zdravotnické systémy se už zhroutily. Dotýká se to i léků proti koronaviru a jeho léčby. Takže i když pacient přijde do nemocnice, nepřijmou ho. Řeknou mu, aby se vrátil domů a tam se léčil sám,“ shrnula na závěr rozhovoru lékařka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...