Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.

Pro schválení dohody v Radě EU byla zapotřebí kvalifikovaná většina států. Proti se vyslovily Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko, Belgie se zdržela. Dohodu by následně měla v Paraguayi podepsat předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Před vstupem v platnost bude muset dohodu schválit rovněž Evropský parlament.

Obchodní dohoda s Mercosurem, který zahrnuje Brazílii, Argentinu, Paraguay, Uruguay a Bolívii, se připravovala pětadvacet let. Unie se ohledně ní měla rozhodnout už loni v prosinci, hlasování ale tehdy bylo odloženo zejména kvůli výhradám Francie a Itálie.

Komise od té doby navrhla několik ústupků a snažila se země získat na svou stranu. V případě Itálie se to podařilo, Paříž ale dohodu i nadále nepodporuje. Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se stal Mercosur spíše domácí politickou zátěží než obchodní dohodou, poznamenal server Euractiv.

Bardella předloží návrh na vyslovení nedůvěry EK

Francouzští farmáři jsou přesvědčeni, že dohoda bude znamenat zkázu pro jejich už nyní těžce zkoušené zemědělství, čehož okamžitě využil lídr opozičního Národního sdružení (RN) Jordan Bardella. Ten vede rovněž krajně pravicovou frakci Patriotů pro Evropu v Evropském parlamentu.

Bardella už oznámil, že předloží nový návrh na vyslovení nedůvěry Evropské komisi. Tento krok bude nejspíše stejně jako předchozí pokusy neúspěšný, nicméně jde o komplikaci pro Komisi von der Leyenové a rovněž pro Evropský parlament, který kvůli neustálým hlasováním o nedůvěře odsouvá svou běžnou práci.

Nahrávám video

Unijní ústupky zemědělcům

Unijní exekutiva nabídla Francii a zemědělcům mnohé ústupky a přišla i s dodatečnými ochrannými mechanismy. V případě nepředvídaného a škodlivého nárůstu dovozu ze zemí Mercosur či nepřiměřeného poklesu cen pro výrobce v EU by se podle Komise zavedla rychlá a účinná ochrana.

Návrh zahrnuje i specifická ustanovení týkající se některých citlivých zemědělských produktů, jako je hovězí maso, drůbež, rýže, med, vejce, česnek, ethanol a cukr. U nich by mělo platit posílené monitorování.

Zemědělci ale ve čtvrtek v Paříži opět vyjeli se svými traktory do ulic. Pro mnoho lidí na francouzském venkově se Mercosur stal symbolem nekalé konkurence levnějších jihoamerických produktů.

Protesty francouzských farmářů v Paříži (8. ledna 2026)
Zdroj: Reuters/Benoit Tessier

Nižší cla pro evropské firmy

Dohoda se zeměmi Mercosur vytvoří podle EK největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Pro evropské firmy budou v oblasti platit mnohem nižší cla a nebudou muset čelit obchodním překážkám, se kterými se potýká většina ostatních zemí.

Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export Unie do zemí Mercosur až o 39 procent, respektive 49 miliard eur (1,2 bilionu korun), což by mohlo podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.

Cílem dohody je mimo jiné snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové výrobky vyrobené v EU a zároveň umožnit čtyřem zemím Mercosuru na oplátku prodávat do Evropy více zemědělského zboží.

Řada unijních zemí v čele s Německem v paktu vidí otevření nového trhu pro export. Například Francie, která je největším producentem hovězího masa v EU, dohodu dlouhodobě označuje za nepřijatelnou. Vyjadřuje také obavy, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty francouzským zemědělcům.

Merz dohodu vítá

„Shoda na dohodě EU–Mercosur je milníkem v evropské obchodní politice a důležitým signálem naší strategické suverenity a akceschopnosti,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Posílení obchodních vztahů s Jižní Amerikou bude podle něj dobré pro Německo i Evropu. „Ale 25 let vyjednávání bylo příliš dlouhých,“ dodal.

Merz v neděli zahájí třídenní návštěvu Indie, jíž chce dát impulz mimo jiné právě jednání o obchodní dohodě.

Také německý vicekancléř a ministr financí Lars Klingbeil zprávu o shodě uvítal. Dohoda s Mercosurem má podle něj „enormní potenciál“ pro německé hospodářství. „Dohoda vytváří nové podněty pro obchod a růst... Zatímco jiní se izolují a uplatňují stále agresivnější obchodní politiku, my sázíme na nová partnerství,“ uvedl se zjevným odkazem na obchodní politiku USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 9 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...