Zaostávající východ Německa hledá spásu v krajní pravici

Nahrávám video
Události: Vzestup krajní pravice ve východním Německu
Zdroj: ČT24

Německo se i pětatřicet let po sjednocení potýká s rozdíly mezi východem a západem. Spolkové země někdejší NDR trápí nižší platy a vyšší nezaměstnanost. Populární je tam zejména krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). V nadcházejících volbách by straně mohla dát hlas až pětina voličů, ukazují průzkumy.

Když na scénu přichází lídr durynské AfD Björn Höcke, mezi jeho stoupenci propuká neskrývané nadšení. Stačí pár minut a politik dokáže silnými hesly strhnout celý sál. Loni svou stranu vůbec poprvé dovedl k vítězství v zemských volbách.

Do čela Durynska se ale nakonec nepostavil. Na celostátní úrovni chce AfD po tomto hlasování hrát výraznější roli. „Rozhodující bude, jaký budeme mít ve volbách výsledek. Mám pocit, že ještě není rozhodnuto a pod povrchem se stále ještě něco hýbe,“ prohlásil Höcke.

V zemích jako Durynsko nebo sousední Sasko roste nespokojenost nejen s vládní politikou, ale i s vývojem země v posledních 35 letech. „Dobře jsme začali, hodně toho fungovalo. Ale v současnosti máme rozbité silnice, rozbité mosty, školy v žalostném stavu,“ uvedl jeden z příznivců AfD Olaf. „Všechno se musí opravit. Od důchodů až po migraci, aby lidi měli víc peněz v peněženkách,“ míní další volička krajní pravice Kristina.

Zatímco v menších obcích na východě Německa rezonuje téma migrace, ve velkých městech, jako je Lipsko, jsou přistěhovalci už desítky let nedílnou součástí místní kultury. Lidé se tu naopak obávají spíše nástupu krajní pravice. „Přijde mi, že AfD dost nabírá na síle. Olaf Scholz je pro nás v pořádku,“ uvedl jeden z obyvatel Lipska Mehmed.

Ekonomické rozdíly

Východ podle místních dostatečně nedohání ekonomicky silné spolkové země na západě Německa. Průměrná roční mzda v někdejší NDR je nižší zhruba o šestnáct procent. I to nahrává krajní pravici. Vzestup antisystémových stran se nicméně očekává napříč Německem.

Přesto jsou rozdíly mezi východem a západem na politické mapě stále patrné. „Rozdíl je v tom, že na západě máme etablované strany jako CDU a SPD, co oslovují široké spektrum voličů. Tato tradice na východě není,“ poznamenal profesor Tobias Rothmund z Fakulty sociálních a behaviorálních věd na Univerzitě Jena.

Aktuálně se preference AfD na spolkové úrovni pohybuje okolo dvacetiprocentní hranice. Ostatní strany spolupráci s krajní pravicí zatím vylučují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...