Svět se přiblížil ke spravedlivému míru na Ukrajině, řekl o summitu Zelenskyj

Nahrávám video

Státníci z celého světa se musí rozhodnout, co znamená spravedlivý mír na Ukrajině, dnes se k němu mezinárodní společenství začíná přibližovat, řekl o summitu ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Delegace desítek zemí jednají o jaderné a potravinové bezpečnosti a o uvězněných či unesených Ukrajincích. Rusko, které je ve válce agresorem a pozvánku nedostalo, podmiňuje jakákoli mírová jednání ústupem ukrajinských sil.

„Dnešek je dnem, kdy svět začíná přinášet spravedlivý mír blíž,“ prohlásil Zelenskyj na úvodním plenárním jednání, které v hotelovém komplexu nad Lucernským jezerem začalo vpodvečer. Promlouval při tom k zástupcům zhruba devadesáti zemí z celého světa. Ukrajinský prezident hovořil o „světové většině“, která si přeje spravedlivý mír, a nabídl dalším zemím, aby se do procesu zapojily v dalších fázích.

Zelenskyj se také vyjádřil k tomu, proč na akci není zastoupené Rusko. „Kdyby Rusko mělo zájem o mír, nebyla by žádná válka. My musíme spolu rozhodnout, co spravedlivý mír znamená,“ zdůraznil.

Nahrávám video

„Je to skutečně první možnost, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách dosažení trvalého a spravedlivého míru na Ukrajině,“ prohlásil český prezident Petr Pavel s tím, že je moc rád, že se konference může zúčastnit. Věří, že se na ní podaří najít co nejširší shodu na základních principech a východiscích. „Určitě nebude dosaženo shody, jak nastolit mír na Ukrajině. Takovou ambici ani nemá,“ podotkl český prezident.

Jednání budou podle Pavla rozdělena do tří oblastí, kterými jsou jaderná bezpečnost, potravinová bezpečnost a svoboda plavby a humanitární otázky. Prezident je považuje za klíčové oblasti, na nichž se dokáže shodnout většina zemí světa. „V oblasti jaderné bezpečnosti, které spolupředsedá Česká republika, se podařilo zatím dosáhnout největšího pokroku,“ je přesvědčen Pavel.

Jednání ve Švýcarsku vychází především z plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu. Prosazuje přitom stanovisko, že před jednáním s Rusy je třeba nejdříve bez ruské účasti vypracovat mírový plán se širokou mezinárodní podporou.

„Chceme zahájit široký proces s ohledem na trvalý a udržitelný mír na Ukrajině, abychom vytvořili podmínky pro budoucí mírový summit za účasti Ruska. To se podaří pouze zapojením různých národů a nám půjde o nalezení společného jmenovatele tohoto snažení a dosažení konkrétního pokroku v jednotlivých otázkách,“ konstatovala švýcarská prezidentka Viola Amherdová.

Ruský útok na Ukrajinu narušil světový řád a způsobil nesmírné utrpení, zdůraznila prezidentka. „Ukrajina nikdy válku nechtěla, je to zločinná a absolutně nevyprovokovaná válka. Jediný, kdo ji chtěl, je Putin,“ prohlásil pak Zelenskyj.

Nahrávám video

Účastníci z celého světa

Do resortu na kopci Bürgenstock přijely hledat společný postup delegace stovky zemí a mezinárodních organizací, přičemž asi polovina účastníků je z Evropy, oznámili švýcarští pořadatelé. Kromě Ruska nepřijel žádný zástupce Číny. Zastoupené jsou Spojené státy, nedorazil však americký prezident Joe Biden.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová před ostatními účastníky ruskou válku proti Ukrajině označila i za útok na mezinárodní pravidla a normy. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vzkázal, že mír „nemůže být kapitulací Ukrajiny“, informovala agentura AFP.

Za Česko na summit přijel kromě prezidenta Pavla také náměstek ministra zahraničí Jan Marian a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Právě jaderná bezpečnost by měla být jedním ze tří hlavních témat jednání vedle dopadů ruské agrese v humanitární oblasti a potravinové bezpečnosti. Česko spolu s Francií či Švédskem předsedá pracovní skupině k jaderné a radiační bezpečnosti na Ukrajině, v dubnu se její schůzka konala v Praze.

Pokud jde o rozsah, tak jde o bezprecedentní summit, upozornil zpravodaj ČT Martin Řezníček. „Od února 2022 se nesešlo tolik světových lídrů. Drtivá většina Západu i částečně zástupci globálního Jihu se budou snažit shodnout na tom, co by mohlo vést jednou k míru, to znamená dát dohromady nějakou cestovní mapu, a během toho by bylo přizváno i Rusko. To znamená vycházet z Charty OSN, aby byla zachována územní celistvost Ukrajiny a suverenita,“ popsal proces Řezníček. 

Nahrávám video

Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy vnímá mírový summit zejména jako „ukrajinskou ofenzivu“, kdy se Kyjev snaží zapůsobit nejen na své spojence na Západě, ale také na globální Jih, který byl dosud spíš chladný, a rozšířit tak koalici svých podporovatelů.

„Nacházíme se v situaci, kde proti sobě stojí dvě strany, jejichž představy o tom, jak má mírové uspořádání vypadat, jsou zcela nekompatibilní a situace na bojišti se nedostala do bodu, kdy by jedna ze stran byla donucena kapitulovat a vzdát se svých nároků, které často říká do veřejného prostoru,“ poznamenal expert.

Jednání se konají na pozadí pokračujících bojů, v nichž je aktuálně iniciativa na straně Rusů. Moskva summit kritizuje a v pátek sdělila, že její jednotky přestanou útočit na ukrajinská města a vesnice jen tehdy, když ukrajinští vojáci opustí čtyři ukrajinské regiony, které Rusko částečně kontroluje. Dalším požadavkem ruského vůdce Vladimira Putina je to, aby Ukrajina přestala usilovat o členství v NATO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...