Zachrání Česko sirotky? Návrat dětí do Sýrie je fikce, míní Hampl. Kobza varuje před únosem

Nahrávám video
Události, komentáře: Hampl a Kobza o přijímání syrských uprchlíků v ČR
Zdroj: ČT24

Českem dál rezonuje debata o možném přijetí syrských sirotků. Podle senátora Václava Hampla (nestr. za KDU-ČSL a SZ) je fikce domnívat se, že se děti budou moci v nejbližší době vrátit do Sýrie. České rodiny by se mohly o sirotky starat formou pěstounské péče, míní Hampl. Poslanec Jiří Kobza (SPD) naopak v pořadu Události, komentáře varoval před vytržením uprchlíků z jejich přirozeného prostředí. Podle Kobzy by to Sýrie mohla považovat za únos.

Do iniciativy Češi pomáhají se zatím přihlásilo na čtyři tisíce lidí. „Neumím si představit, jak z těch zhruba 1800 dětí do deseti let, které jsou v Řecku, vyberete těch 50 šťastných a namísto, abyste jim pomohli vrátit se domů a najít příbuzné, tak je odvezete do kulturně naprosto cizího prostředí,“ vyjádřil skepsi Kobza.

Poslanec vyzdvihl arabský důraz na rodinu, která bývá velmi rozvětvená. „I když dítě přijde o otce a o matku, tak má pořád strýce, bratrance, tety, dědečky, babičky, kterých má velký počet, takže v podstatě to dítě nikdy není sirotek. A tam už se dostáváte na hranici se zákonem, protože podle syrských zákonů by se vlastně jednalo o únos, protože to dítě má rodinu, má své příbuzné. Takže to je tenký led,“ míní Kobza.

„U Sýrie se může jednat o děti, které pocházejí z rodin bojovníků Islámského státu, z rodin bojovníků syrské opozice, mohou tam být děti Kurdů, z natolik atavistického prostředí, že to nebude úplně jednoduché,“ pokračoval poslanec.

Asad se začíná mstít, obává se Hampl

Podle Hampla je důležité to, že děti už nyní pobývají ve špatných podmínkách v uprchlických táborech, případně na ulici. „Oni už jsou vytrženi ze svého prostředí, 1700 z nich je na ulici. V Česku to je nemyslitelné. V řeckém systému to tak bohužel je. My se nepotřebujeme domluvit se Sýrií, potřebujeme se domluvit s Řeky, a to trochu vázne,“ prohlásil senátor.

Návrat do Sýrie považuje za nemožný. „To je fikce, která se teď začala šířit, že v Sýrii je to dobré, že už se to vyřešilo. Nevyřešilo. Zvlášť jako dítě se tam nejde vrátit. Bašárův režim se začíná mstít svým oponentům. Možná se tam vrátí, až jim bude 35 let,“ odhaduje Hampl.

České rodiny by mohly přijmout sirotky v režimu podobnému pěstounské péči, domnívá se senátor. Byla by ale nutná zdravotní i bezpečnostní prověrka. „Aby zvládali jazykové problémy, podpořit je. Náš systém je na tohle dobrý, má kapacity, je připravený,“ myslí si Hampl.

Prioritou je pomoci českým dětem, míní Kobza

Kobza to tak jednoduše nevidí. „Prověřoval jsem možnosti adopce a pěstounské péče českých dětí, které zůstaly viset v dětských domovech, a zjistil jsem, že to je téměř nemožné. Děje se to, ale je to velice administrativně složité. V první řadě bychom měli pomoci našim dětem,“ podotkl poslanec. K tomu Hampl dodal přesnější číslo – v Česku se ročně uskuteční zhruba čtyři sta adopcí, zatímco případů pěstounské péče jsou už tisíce za rok.

Kobzu však nepřesvědčil. „Největší pomoc, kterou jim můžeme poskytnout, je v tom, že jim pomůžeme obnovit jejich domovy, pomůžeme jim najít příbuzné, najít ty rodiny, aby se vrátily ke svým, protože předpokládat, že pětileté dítě, jak jsem slyšel od jedné neziskovky, ušlo dva tisíce kilometrů, přeplavilo se přes moře, zaplatilo deset tisíc dolarů pašerákům, aby se dostalo do Řecka, mi přijde velmi nepravděpodobné,“ prohlásil Kobza s tím, že děti podle jeho názoru musely mít doprovod.

Hampl ale nechce tragédii zlehčovat. „Nemá cenu zpochybňovat, že v Řecku jsou dětští uprchlíci, kteří se nemají kam vrátit. To prostě je realita,“ zdůraznil v závěru debaty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 54 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...