Trump podepsal exekutivní příkaz, který za sedm dní zavádí cla

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.

Nová lhůta má umožnit celním orgánům, aby se na věc po technické stránce připravily, sdělil agenturám vysoce postavený představitel administrativy pod podmínkou zachování anonymity. Výjimkou je Kanada, clo na dovoz velké části zboží ze sousední země Trump samostatným exekutivním příkazem zvýšil na 35 procent z předchozích 25 procent a začíná platit už první srpnový den.

Cílem opatření je „restrukturalizovat světový obchod ve prospěch amerických pracovníků“, sdělil Bílý dům v prohlášení. Trump ve svém příkazu uvedl, že někteří obchodní partneři „přestože se zapojili do jednání, nabídli podmínky, které podle mého názoru dostatečně neřeší nerovnováhu v našich obchodních vztazích nebo se dostatečně nepřizpůsobili Spojeným státům v hospodářských a národně-bezpečnostních otázkách“.

Trump nový exekutivní příkaz podepsal jen několik hodin před uplynutím lhůty pro uzavření obchodních dohod. Nová cla se týkají 69 obchodních partnerů Spojených států: 68 zemí a sedmadvacetičlenné Evropské unie. 

„Obchodujeme v objemu 1,7 bilionu eur (téměř 42 bilionů korun) ročně. Společně jsme trh s 800 miliony lidí a tvoříme téměř 44 procent světového hrubého domácího produktu,“ sdělila již dříve předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že jen několik týdnů po summitu Severoatlantické aliance v Haagu jde o další krok (uzavření obchodní dohody – pozn. redakce), který potvrzuje transatlantické partnerství.

Evropská unie má se Spojenými státy pozitivní obchodní bilanci. V roce 2024 za oceán vyvezla zboží v hodnotě 531,6 miliardy eur (13,06 bilionu korun) a dovezla zboží v hodnotě 333,4 miliardy eur (8,19 bilionu korun), což vedlo k obchodnímu přebytku ve výši 198,2 miliardy eur (4,87 bilionu korun) ve prospěch EU.

Nahrávám video

Automobilový průmysl

Americká cla na automobily a automobilové součástky se podle dohody sníží na patnáct procent ze současných 27,5 procenta. EU souhlasila se snížením svých cel na americké automobily z deseti procent na nulu, dodal mluvčí EK Olof Gill.

Patnáctiprocentní cla odpovídají výši, na které se dohodl Washington i s Tokiem, ale Japonsko bude odebírat vozidla schválená podle amerických automobilových norem. Vysoce postavený představitel Komise sdělil pro server Politico, že dohoda s EU zahrnuje „závazek spolupracovat... a zjistit, kde se normy již shodují nebo kde je třeba v budoucnu na jejich sladění ještě pracovat“. Pro Velkou Británii, která uzavřela obchodní dohodu s USA již v květnu, platí desetiprocentní dovozní cla pro automobily.

Podle Německého svazu automobilového průmyslu (VDA) dohoda EU a USA zatíží odvětví v průběhu přechodu na produkci elektromobilů. Podle ředitele německého Centra pro výzkum automobilového průmyslu Ferdinanda Dudenhöffera však skutečným poraženým nejsou automobilky, ale jejich zaměstnanci.

Podle jeho odhadu u evropských výrobců a u jejich dodavatelů může dojít ke ztrátě až sedmdesáti tisíc pracovních míst, protože automobilky přesunou výrobu do USA, aby se vyhnuly clu.

VDA se připojil k americkému automobilovému sektoru a odsoudil cla na vozidla a díly vyráběné v Mexiku, která zůstávají na úrovni 25 procent. „Je velmi důležité, aby dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu, které byly narušeny a omezeny celním sporem, opět hladce fungovaly. O to více je mimo jiné nutné najít řešení pro dříve propojenou Severní Ameriku – USA, Mexiko a Kanadu – v rámci dohody USMCA. To je důležité zejména pro dodavatelský průmysl,“ uvedl svaz.

Ocel, hliník a měď

Cla na evropskou ocel a hliník zatím zůstanou na úrovni padesáti procent a stejné clo se od 1. srpna vztahuje i na měď. Nicméně představitelé EU a USA se dohodli, že tyto tarify nahradí systém kvót, jehož podrobnosti ještě musí být dojednány, napsala agentura Reuters.

Evropské vývozy v rámci dohodnutých kvót by podléhaly nejvýhodnějšímu celnímu sazebníku podle pravidel Světové obchodní organizace, který je nízký a v některých případech nulový, záleží na jakosti materiálu. Vývoz nad dané kvóty by podléhal clu ve výši padesáti procent. Oproti tomu Velká Británie ve své obchodní dohodě s USA dosáhla úplného zrušení cel na dovoz oceli a hliníku.

Letectví

Dohoda mezi EU a USA zahrnuje nulová cla na „všechna letadla a jejich součástky“. Podle serveru Politico po sedmnáctiletém sporu mezi evropským Airbusem a americkým Boeingem, který skončil v roce 2021, neměla ani jedna ze stran zájem vstoupit v oblasti letectví do nové obchodní války.

Ačkoli Boeing by mohl krátkodobě těžit z cel na svého evropského konkurenta, tak analytici poznamenávají, že Američané by v rámci odvetných opatření Unie utrpěli více.

Některá cla čekají na výsledek šetření

Bílý dům tvrdí, že na léčiva a na mikročipy bude uvaleno patnáctiprocentní clo. Evropská komise prohlásila, že k tomu dojde až poté, co USA ukončí šetření podle článku 232 Zákona o rozšíření obchodu z roku 1962, který opravňuje prezidenta USA k úpravě dovozu zboží nebo materiálů z jiných zemí, pokud se jedná o ohrožení národní bezpečnosti.

Nahrávám video

Po skončení šetření USA podle EU stanoví nové globální celní sazby pro výše zmíněné sektory. Pro EU by maximální sazba činila patnáct procent. V současné době se na tyto produkty vztahují pouze nízká nebo nulová cla.

  • všechna letadla a letecké díly
  • některé chemikálie
  • některé léky
  • zařízení na výrobu polovodičů a mikročipy samotné
  • některé zemědělské produkty, s výjimkou všech kritických produktů, jako je hovězí maso, rýže, ethanol, cukr nebo drůbež
  • přírodní zdroje a kritické suroviny

Další produkty mohou být přidány

Podle Reuters Spojené státy dále provádějí vyšetřování kvůli národní bezpečnosti v obchodu se dřevem, kritickými nerosty, drony a dalšími surovinami. Na dané produkty se může vztahovat clo až ve výši patnácti procent.

Nahrávám video

Léčiva

Pro určité léky podle von der Leyenové existují výjimky, i když zatím není jasné, které to jsou. Společnosti, které vyrábějí levné přípravky, kvůli svým malým maržím mohou ztratit nejvíce.

Průmyslové sdružení Medicines for Europe chce znát výčet výjimek a tlačí na EU a USA, aby „co nejvíce rozšířily seznam léků, na které se clo nevztahuje“.

Farmaceutická společnost Merck uvedla, že vítá skutečnost, že alespoň došlo k dohodě. Oproti tomu v Irsku – které je kvůli svému robustnímu farmaceutickému sektoru obzvláště vystavené dopadům cel – podnikatelské sdružení Ibec uvedlo, že Evropa „kapitulovala“.

Mikročipy

Z cel na mikročipy platí výjimka na zařízení pro jejich výrobu. Z toho může těžit například nizozemský výrobce strojů na výrobu čipů ASML, jedna z největších evropských firem. Stroje, které ASML dodává, mají hodnotu stovek milionů eur za kus.

Von der Leyenová zdůraznila, že EU je a zůstane významným odběratelem amerických čipů pro umělou inteligenci. EU zakoupí americké čipy pro umělou inteligenci v hodnotě čtyřiceti miliard eur (983,92 miliardy korun). „Americké čipy umělé inteligence pomohou pohánět naše gigatovárny na umělou inteligenci a pomohou USA udržet si technologický náskok,“ prohlásila.

Závazek von der Leyenové nakupovat americké čipy pro umělou inteligenci je špatná zpráva pro zastánce technologicky suverénnější Evropy, protože pokračování v jejich nákupu prodlužuje závislost Unie na amerických dodavatelích.

Digitální pravidla EU – a zejména zákon o digitálních trzích (DMA) a zákon o digitálních službách – vyšly z jednání bez úhony. I když americké velké technologické společnosti, jako je Meta či Apple, je stále hlasitěji kritizují. „Neexistuje absolutně žádný závazek ohledně digitální regulace ani digitálních daní,“ uvedl pro Politico nejmenovaný vysoký představitel EU.

Americké ryby na evropském trhu

Některé zemědělské produkty by mohla EU dovážet do USA s nulovými celními sazbami, sdělila von der Leyenová, ale nespecifikovala, o jaké zboží se jedná. Evropská vína a lihoviny však budou podléhat patnáctiprocentnímu clu, dokud se obě strany nedohodnou jinak. Jednání by měla pokračovat na podzim, uvedla ve čtvrtek EK.

Americké clo na evropské víno a lihoviny dosud činilo deset procent. Brusel má zájem snížit ho na nulu nebo alespoň v případě vína uplatnit doložku nejvyšších výhod, která stanovuje sazby na základě fixních nákladů na litr, nikoli v procentech.

EU otevře nový přístup na svůj trh pro americkou tresku aljašskou, lososa tichomořského a krevety, ale jejich dovoz bude podléhat kvótám. Brusel rovněž nabídne lepší přístup pro americký sójový olej, osivo, obiloviny a ořechy, jakož i zpracované potraviny, jako je kečup, kakao a sušenky. Jejich dovoz ovšem opět omezí kvóty.

Spolupráce v potravinářském průmyslu by mohla zjednodušit certifikaci amerického vepřového masa nebo mléčných výrobků, dodal Reuters.

Energetické suroviny

Americký prezident Donald Trump a von der Leyenová se dohodli, že EU během tří let nakoupí od USA pohonné hmoty a další suroviny v hodnotě 750 miliard dolarů (16,06 bilionu korun), což zahrnuje ropu, zkapalněný zemní plyn, jaderné palivo či další energetické produkty. Tyto nákupy podle šéfky Komise pomůžou ukončit zbývající závislost EU na dovozu z Ruska.

Teoreticky je dohoda obrovskou výhrou pro americké ropné a plynárenské firmy, v praxi je však podle odborníků nerealizovatelná. Dosažení tohoto cíle by totiž vyžadovalo, aby EU podle údajů z roku 2024 ztrojnásobila dovoz energetických surovin z USA, zatímco americké firmy by musely přesměrovat veškeré své prodeje do Unie. Brusel má také jen omezené nástroje, jak to všechno uskutečnit, protože dovoz je pevně v rukou soukromých firem.

Evropské společnosti mají v průběhu Trumpova druhého funkčního období podle dohody investovat v USA 600 miliard dolarů (12,85 bilionu korun), což vychází z jejich deklarovaných investičních záměrů. Oproti tomu Japonsko se ve své dohodě s Washingtonem zavázalo k balíčku v hodnotě až 550 miliard dolarů (11,78 miliard korun), který se bude skládat z kapitálu, půjček a záruk od státních agentur.

Deklarované nákupy vojenského materiálu

Dohoda deklaruje, že členské státy EU zakoupí vojenské vybavení z USA, ale neuvádí, za jakou konkrétní částku. Trump prosazoval nákup „obrovského množství“, ale představitelé EK se proti tomu ohradili. „Nákup zbraní není záležitostí Komise,“ uvedl jeden z nich.

„V návaznosti na summit NATO v Haagu samozřejmě existuje shoda, že naše členské státy s velmi aktivní podporou Komise zvyšují výdaje na obranu, což přímo nebo nepřímo prospěje Spojeným státům,“ sdělil podle serveru Politico jeden z představitelů. Tato dynamika naopak může znepokojovat evropské obranné firmy.

Obě strany budou rovněž spolupracovat v oblasti prověřování investic, kontroly vývozu a budou se zabývat dalšími politikami, jako je například dotovaná výroba v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...