Začal fungovat námořní koridor do Gazy. První loď veze stovky tun jídla, akci zkomplikoval chybějící přístav

Z kyperského přístavu Larnaka vyplula loď španělské nevládní organizace Open Arms se dvěma stovkami tun pomoci pro Pásmo Gazy v rámci nového humanitárního námořního koridoru. Plavidlo veze mouku, rýži a potraviny s vysokým obsahem bílkovin. Akce se o několik dnů zpozdila kvůli technickým potížím, jelikož v palestinské enklávě není přístav vhodný pro velké lodě. Provizorní molo v Gaze mají v příštích dvou měsících postavit Američané.

O možnosti vytvořit námořní koridor, který by mohl poskytovat nepřetržitou pomoc civilistům v Pásmu Gazy, se hovořilo už od začátku konfliktu mezi Izraelem a teroristy z Hamásu loni v říjnu. Kypr se nachází pouhých 370 kilometrů od Gazy, takže představuje výhodný výchozí bod.

První dodávku novým koridorem zajišťuje humanitární nevládní organizace World Central Kitchen (WCK), registrovaná v USA, která se zabývá poskytováním jídla v místech přírodních katastrof. Založil ji v roce 2010 španělsko-americký šéfkuchař José Andrés.

Akci zaštiťují charity ze Španělska a Spojených států, celou zásilku nicméně financují Spojené arabské emiráty. Náklad lodi Open Arms na Kypru už zkontrolovali zástupci Izraele a plavidlo má i povolení od kyperské vlády a palestinské autonomie. Cesta do Gazy by měla trvat asi tři dny.

Provizorní podmínky v Gaze

Podle dřívějších zpráv měla loď vyplout nejpozději v neděli večer. Akce se ale podle agentury EFE zpozdila kvůli „technickým problémům“ v Pásmu Gazy. Tam totiž není přístav, v němž by mohly zakotvit velké lodě.

Podle kyperského tisku má plavidlo Open Arms plovoucí plošinu MMS Aris, jejímž prostřednictvím by se měl náklad dostat na pevninu. V sobotu vyplula ze Spojených států loď amerického námořnictva, která má u pobřeží Gazy vytvořit provizorní molo pro zakotvení větších lodí. Podle Pentagonu to ale bude trvat až dva měsíce.

Sílící tlak na Izrael

Otevření námořního koridoru z Kypru navrhla vláda řecké části tohoto ostrova už koncem října, tedy tři týdny po vypuknutí války. S návrhem koridoru už tehdy souhlasilo několik evropských a arabských zemí, koncem prosince i izraelská vláda uvedla, že s jeho otevřením „v zásadě souhlasí“.

V posledních týdnech Spojené státy zesílily tlak na Izrael, aby koridor umožnil otevřít, a to v souvislosti se zhoršující se humanitární krizí v Pásmu Gazy, kde podle úřadů OSN hrozí hladomor. V posledních dnech se objevuje také stále více zpráv o úmrtí dětí v Pásmu Gazy kvůli dehydrataci a podvýživě.

„Pokud bude tento námořní koridor fungovat, mohl by zajistit přísun pomoci. Situace je čím dál dramatičtější,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. „Děti umírají hlady. To nemůže pokračovat. Musíme udělat vše, co je v naší moci, abychom to zastavili,“ apelovala.

Připomněla, že Komise pomohla Palestincům celkovou sumou 250 milionů eur (asi 6,3 miliardy korun), ale je problém, jak pomoc na místo dostat. Je také nutné zajistit její bezpečnou distribuci. „Pomoc sama o sobě situaci nevyřeší. Izrael má právo se bránit před teroristy, ale pomoc civilistům musí být zajištěna. Lidé v Gaze potřebují neprodleně příměří,“ uvedla von der Leyenová. Palestinci podle ní potřebují také naději, že se situace vyřeší vznikem dvou států.

Britský list Guardian upozornil, že dvanáct izraelských lidskoprávních organizací v otevřeném dopise kritizovalo izraelskou vládu, že nezlepšila katastrofální humanitární situaci v Pásmu Gazy, ačkoliv ji k tomu koncem ledna vyzval Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). V dopise navíc tvrdí, že humanitární pomoc do Gazy naopak během února klesla zhruba o polovinu.

Haag Izraeli v předběžném opatření nařídil, aby přijal kroky, které v Pásmu Gazy zlepší humanitární situaci a zabrání genocidě, z níž ho před haagským soudem viní Jihoafrická republika. Ta nicméně také žádala, aby soud v předběžném opatření nařídil Izraeli zastavit válečné operace v Gaze, což ICJ neudělal. O tom, zda se Izrael v Pásmu Gazy dopouští genocidy, haagský soud zatím nerozhodoval.

Rafáh v centru americko-izraelského sporu

Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval obě bojující strany, aby během muslimského postního měsíce ramadánu přistoupily na příměří. To se ale jeví v nedohlednu. Hamás nabádá Palestince k odporu proti izraelským silám a izraelské vedení stále zvažuje invazi do Rafáhu na jihu Pásma Gazy.

Bruselský server Politico s odkazem na své zdroje napsal, že americký prezident Joe Biden bude zvažovat omezení vojenské pomoci Izraeli, pokud Jeruzalém přistoupí k rozsáhlé pozemní invazi do Rafáhu. Podle webu tato skutečnost odráží extrémně napjaté vztahy mezi Bidenem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který ignoruje výzvy Washingtonu ke zmírnění operací v Gaze.

Bílý dům opakovaně kritizoval množství civilních palestinských obětí izraelské ofenzivy. Těch je podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem již více než 31 100, čísla však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Do Rafáhu od začátku války uprchla více než polovina ze 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy.

Biden a jeho administrativa Netanjahua proto opakovaně důrazně vyzvali, aby příkaz k rozsáhlé ofenzivě v Rafáhu nevydával, dokud Izrael nezajistí hromadnou evakuaci civilního obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...