Za vraždy Turků potvrdil německý soud neonacistce Zschäpeové doživotí

Nahrávám video
Doživotní trest za vraždy členů menšin v Německu
Zdroj: ČT24

Německý nejvyšší soud ve čtvrtek potvrdil doživotní vězení pro neonacistku Beatu Zschäpeovou. Její teroristická skupina Národněsocialistické podzemí (NSU) v Německu zavraždila z rasové nenávisti deset lidí, z většiny etnických Turků.

Spolkový soudní dvůr v Karlsruhe ve čtvrtečním rohlášení uvedl, že zamítl dovolání Zschäpeové (46 let) proti rozsudku, kterým ji mnichovský vrchní zemský soud v roce 2018 poslal na doživotí do vězení za vraždu deseti lidí.

Verdikt zdůvodnil mezi jiným mimořádnou závažností spáchaných činů, které byly chladnokrevně provedené, řekl zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.  „Nebude mít možnost požádat o podmínečné propuštění po patnácti letech za mřížemi,“ dodal. 

Dva z trojice pachatelů spáchali sebevraždu

Zschäpeová se jako členka NSU podílela na rasově motivovaných vraždách a útocích, které spáchali její přátelé z NSU Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt. Oba si v roce 2011 vzali život.

Trojice v roce 1998 vytvořila teroristickou buňku, která v letech 2000 až 2007 po celém Německu zavraždila devět lidí tureckého a řeckého původu a německou policistku. Trojici jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, jež si vyžádaly přes dvacet zraněných, a také patnáct přepadení bank.

Kromě Zschäpeové skončili ve vězení i další čtyři pomocníci a podporovatelé NSU. Soud jim vyměřil tresty od dvou a půl do deseti let. Také tyto tresty byly nyní potvrzeny. 

Odhalení způsobilo politický otřes

Odhalení NSU v listopadu 2011 vyvolalo v Německu politický otřes, protože krajně pravicová teroristická buňka působila léta nerušeně v ilegalitě.

„Případ v Německu stále vyvolává velké emoce a kritiku německé policie, která nedokázala odhalit extrémní pravicovou buňku ani poté, co tito lidé strávil v ilegalitě celých čtrnáct let a uskutečnili celkem deset vražd,“ poznamenal Jonáš. Doplnil, že vraždy policie přisuzovala vyřizování účtů mezi příslušníky organizovaného zločinu. Vyšetřovatelé tak dlouho nedokázali rozpoznat souvislost vražd s pravicovým extremismem.

Mnohaletý soudní proces, jehož spis měl několik stovek tisíc stran, je označován za jeden z nejdelších a nejnákladnějších v německých poválečných dějinách. Mnichovský soud v roce 2018 uvedl, že stál zhruba třicet milionů eur (podle tehdejšího kurzu 774 milionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...