Za útokem na ruskou základnu na Krymu mohli být partyzáni, okupantům škodí i jinde

Velmi krátce poté, co ruskou vojenskou základnou na okupovaném Krymu v úterý otřásla série explozí, se začalo spekulovat, že za útokem mohou stát partyzánské jednotky. Kyjev se k útoku dosud nepřihlásil a nechává Rusko v nejistotě. Kreml pro změnu uvádí, že šlo pouze o nehodu, což v podobných případech dělá od začátku invaze. Je ale evidentní, že odpor proti okupantům roste, velmi aktivní jsou například v Chersonské oblasti.

V případě čerstvé série explozí na ruské vojenské základně ležící stovky kilometrů od fronty se spekuluje o úderu ukrajinského letectva či využití raket HIMARS. „Nyní je tu ale i verze o jakýchsi partyzánských milicích, které operují v této oblasti, a že to byla záškodnická, diverzní činnost. Podle ruské verze šlo o nehodu a vůbec to není spojeno s bojovými aktivitami nepřítele. Kreml už popíral celou řadu dalších podobných incidentů, které se odehrály v zázemí na jím okupovaných teritoriích Ukrajiny,“ upozornil ve středečním vysílání Studia ČT24 bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Podle něj je třeba počkat minimálně několik dní, než se ke krymskému útoku objeví konkrétnější informace, byť z neoficiálních zdrojů. „Můžeme se dohadovat, zda šlo o diverzní činnost někoho, kdo na místo po zemi přišel a odpálil nástražné výbušné zařízení, nebo zda se jednalo o útok zdálky. Informace neznáme, ale Kreml od začátku intenzivně popírá zapojení ukrajinských ozbrojených sil do těchto útoků,“ připomíná analytik.

Nahrávám video

Incident na základně na Krymu by podle něj každopádně mohl potvrzovat, že ruská protivzdušná obrana nefunguje dobře nebo že bezpečnostní síly na zemi nedokážou zabezpečit důležité strategické objekty, mezi něž patří letiště či sklady zbraní. Zdůraznil, že podobné události bolí Rusko mnohem více než cílení na konkrétní vojáky v poli.

Současně není jasné, jak moc má Kyjev případné partyzánské oddíly pod kontrolou. V jiných konfliktech ale podle Krause bývají tyto skupiny přímo napojené na velení armády daného státu. „Známe ale i případy, kdy se jedná o jakousi dobrovolnickou aktivitu vigilantistů, kteří vezmou zbraně a jdou bojovat za svou věc,“ popsal bezpečnostní analytik.

Může ale podle něj jít i o paramilitární (polovojenské) oddíly, které získávají logistickou a jinou podporu, v týlu nepřítele ale operují z velké části samostatně. Za faktem, že se Ukrajina k útoku na ruskou základnu na Krymu nepřihlásila, může stát podle Krause i to, že Kyjev nechce nepříteli prozradit, čím vším disponuje. Prozrazení informací by totiž ruským vojákům umožnilo „zalepit“ bezpečnostní díry.

„V tuto chvíli je pro Ukrajince mnohem pohodlnější nechat Rusy vyšetřovat, co a jakým způsobem se stalo,“ míní Kraus.

Žlutá stuha

Že odpor v Rusy okupovaných regionech Ukrajiny roste, uvádí také agentura AP. Partyzání spolupracují s armádními zvláštními jednotkami, které jim pomáhají s taktikou a celkovou strategií, dávají tipy, jak organizovat hnutí odporu, jak připravovat přepady a jak se vyhnout zatčení. Podle AP také na okupovaných územích vznikla síť tajných úkrytů a skrytých skladů zbraní.

Domácí odboj je aktivní například v Chersonské oblasti, kde Rusům ztrpčuje život odpalováním mostů a zabíjením představitelů dosazené okupační správy. Zároveň odbojáři podle AP ukrajinské armádě pomáhají s identifikováním klíčových cílů. 

„Naším cílem je udělat život ruských okupantů co možná nejnesnesitelnější. A přitom využíváme všechny dostupné nástroje k překazení jejich plánů,“ popisuje dvaatřicetiletý Andrij, který je koordinátorem hnutí odporu v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.

Andrij je členem odbojové skupiny Žlutá stuha, jejíž název odkazuje na jednu z národních barev Ukrajiny. Zároveň podle AP právě stuhy této barvy používají partyzáni k označování potenciálních cílů guerillových útoků.

Ukrajinská armáda nedávno podle dostupných informací raketomety HIMARS poškodila strategický most přímo v půlmilionovém Chersonu. V tomto případě se těsně před útokem ve městě objevily letáky s nápisem: „Pokud to nezvládne HIMARS, pomůže partyzán.“

„Poskytujeme ukrajinské armádě přesné souřadnice různých cílů a pomoc partyzánských skupin také zvyšuje účinnost nových dalekonosných zbraní, především HIMARS,“ řekl Andrij AP. Doplnil, že sílá partyzánů tkví v tom, že jsou v ruském týlu neviditelní.

Referenda v hledáčku partyzánů

Starosta jihoukrajinského Melitopolu Ivan Fedorov, toho času v nuceném exilu, tvrdí, že aktuálně se partyzáni aktivní na jihu země chystají narušit průběh referend, která proruské úřady v obsazených regionech nejspíš hodlají vyhlásit ještě během srpna. Stejným způsobem Kreml postupoval i po anexi Krymu, všelidovým hlasováním se před necelými deseti lety pokusil o legitimizování obsazení poloostrova patřícího Ukrajině.

„Chtějí to uspořádat teď v srpnu, ale to není možné,“ míní Fedorov, který aktuálně přebývá v Záporoží, necelých třicet kilometrů od fronty. Podle něj konání referend v Chersonské a Záporožské oblasti neznemožní jen partyzáni, ale také příslušníci ukrajinských speciálních jednotek a tajných služeb, píše Newsweek.

„V uplynulých dvou týdnech si Rusové dělali průzkumy, aby zjistili, kolik lidí je připraveno je podpořit. A výsledek je skvělý – méně než desetina z občanů, kteří v Melitopolu zůstali, souhlasila, že Rusy podpoří,“ těší starostu města.

Podle něj Rusové nemají podporu ani v dalších okupovaných regionech. Ale výsledky referend prý hodlá Kreml zfalšovat tak, že se nebude hlasovat na zvlášť vyhrazených místech, ale že zástupci okupační správy budou za obyvateli chodit přímo domů.

Osudy kolaborantů

Partyzáni mohou mít na svědomí také „vyřazení“ dvou vysokých představitelů kolaborantské proruské správy v Chersonské oblasti, píše portál Euromaidan Press. Prvním z nich je Vitalij Gura, zástupce šéfa okupační správy ve městě Nova Kachovka. Ten se stal obětí střelby, na místě činu byly objeveny náboje z pistole Makarov. Podle Euromaidan Pressu Gura skončil ve vážném stavu v nemocnici, následně podlehl utrženým zraněním.

Vážné zdravotní problémy postihly i Vladimira (Volodymyra) Salda, guvernéra proruské okupační správy v Chersonu. Ten byl podle portálu s největší pravděpodobností otráven a následně přepraven z Krymu letadlem na specializované pracoviště do Moskvy. Ruský portál Mash v úterý informoval, že Saldo se zotavuje a že byl odpojen z plicní ventilace. Jeho stav je ale nadále vážný, lékaři stále hledají příčinu jeho zdravotních potíží, nevylučují ani zmiňovanou otravu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...