Za podporu katalánštiny pomohli ve Španělsku separatisté socialistce do čela parlamentní komory

Novou předsedkyní dolní komory španělského parlamentu zvolili poslanci kandidátku vládních socialistů Francinu Armengolovou, která vyhrála už v prvním kole. Dostala hlasy 178 z 350 členů Kongresu poslanců, podpořily ji tedy i obě strany katalánských separatistů, informují místní média. Podle nich to udělaly mimo jiné poté, co šéf španělské diplomacie poslal do Bruselu oficiální žádost, aby se katalánština, baskičtina a galicijština staly úředními jazyky Evropské unie. Odborníci se domnívají, že hlasování představuje vítězství šéfa socialistů Pedra Sáncheze, který chce pokračovat ve funkci premiéra.

Pravicové strany v hlasování postupovaly rozděleně. Krajně pravicová strana Vox postavila do volby předsedy dolní komory vlastního kandidáta, a nepodpořila tak představitelku konzervativní Lidové strany (PP) Cucu Gamarraovou.

Ve volbě místopředsedů pak Vox, která má třetí nejsilnější poslanecký klub, neprosadila svého kandidáta, protože pro něj nehlasovali lidovečtí poslanci. PP za to kritizoval šéf Vox Santiago Abascal, který očekává od lidovců „vysvětlení a odpovědi“.

Odborníci: Jde o úspěch Sáncheze

Výsledek hlasování podle odborníků představuje úspěch premiéra Sáncheze v komplikované povolební situaci, kdy socialisté ani lidovci a jejich nejbližší spojenci nemají parlamentní většinu. Možnost, že by Sánchez prosadil v parlamentu svůj kabinet, se stává podle analytiků reálnou, píše agentura AP. „V tomto scénáři má král Felipe VI. nyní více důvodů, aby svěřil první pokus o sestavení vlády Pedrovi Sánchezovi,“ míní politoložka Verónica Fumanalová.

Král obvykle dává první pokus šéfovi strany s nejvíce poslanci, v tomto případě Albertovi Feijóovi z PP. Z hlediska ústavy to však není povinnost a může se rozhodnout i jinak. 

Dvaapadesátiletou Armengolovou, která byla do letoška osm let předsedkyní regionální vlády Baleár, kromě socialistů (PSOE, 121 mandátů) podpořilo jednatřicet poslanců levicové strany Sumar, šest členů baskické strany EH Bildu, pět poslanců Baskické národní strany (PNV), jeden zástupce Galicijského nacionalistického bloku (BNG) a čtrnáct katalánských separatistů. Sedm z nich je z Republikánské levice Katalánska (ERC) a sedm z radikálnější strany Junts, kterou ze zahraničí neoficiálně vede katalánský expremiér Carles Puigdemont.

Strana Junts nicméně dala najevo, že tato podpora neznamená automaticky podporu pro šéfa socialistů Sáncheze jako premiéra v dalším volebním období. Podobně se vyjádřili i politici z dalších menších politických stran, které Armengolovou podpořily. Hlasování však podle politologa Toniho Rodona prolomilo „obrovskou nedůvěru“, která panovala mezi socialisty a Junts. 

Separatisté mluví o dohodě se socialisty

Nová šéfka dolní komory po zvolení ohlásila, že souhlasí, aby se v parlamentní rozpravě používaly další menší oficiální jazyky – katalánština, baskičtina a galicijština. To bylo mezi požadavky, které vznesli katalánští separatisté, aby Armengolovou podpořili.

Zdroj z Bruselu potvrdil agentuře EFE, že Španělsko podalo žádost, aby se tyto tři jazyky staly úředními jazyky EU, což separatisté rovněž požadovali. Než se tak stane, mohou uplynout roky, připomíná EFE.

Katalánští separatisté rovněž požadují, aby pokračovalo vyšetřování odposlechové kauzy Pegasus, která se týkala Sáncheze, španělské ministryně obrany, ale i katalánských separatistů.

Rovněž trvají na tom, aby socialisté nestíhali katalánské separatisty kvůli „politickému sporu“ s ústřední vládou, což se týká neústavního referenda o nezávislosti Katalánska z roku 2017.

Nové vedení má i Senát

Kromě vedení dolní komory, které má mít celkem devět členů, se ve čtvrtek volí i vedení horní komory. Šéfem Senátu, v němž má většinu PP, se stal lidovec Pedro Rollán. Ustavující zasedání Senátu zahájil Martín Sans ze strany katalánských socialistů PSC, který promluvil nejprve v katalánštině.

Po úvodním zasedání noví předsedové obou komor pojedou oficiálně oznámit ustavení parlamentu králi. Felipe VI. pak ohlásí termín schůzek se zástupci parlamentních stran a jednoho z nich posléze nominuje jako premiéra.

Ten pak musí získat důvěru poslanců. V prvním kole potřebuje většinu ze 350 členů dolní komory, ve druhém většinu hlasujících. Pokud by král navrhl Sáncheze, mohlo by mu pomoci, kdyby se poslanci Junts třeba jen zdrželi hlasování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...