Za podporu katalánštiny pomohli ve Španělsku separatisté socialistce do čela parlamentní komory

Novou předsedkyní dolní komory španělského parlamentu zvolili poslanci kandidátku vládních socialistů Francinu Armengolovou, která vyhrála už v prvním kole. Dostala hlasy 178 z 350 členů Kongresu poslanců, podpořily ji tedy i obě strany katalánských separatistů, informují místní média. Podle nich to udělaly mimo jiné poté, co šéf španělské diplomacie poslal do Bruselu oficiální žádost, aby se katalánština, baskičtina a galicijština staly úředními jazyky Evropské unie. Odborníci se domnívají, že hlasování představuje vítězství šéfa socialistů Pedra Sáncheze, který chce pokračovat ve funkci premiéra.

Pravicové strany v hlasování postupovaly rozděleně. Krajně pravicová strana Vox postavila do volby předsedy dolní komory vlastního kandidáta, a nepodpořila tak představitelku konzervativní Lidové strany (PP) Cucu Gamarraovou.

Ve volbě místopředsedů pak Vox, která má třetí nejsilnější poslanecký klub, neprosadila svého kandidáta, protože pro něj nehlasovali lidovečtí poslanci. PP za to kritizoval šéf Vox Santiago Abascal, který očekává od lidovců „vysvětlení a odpovědi“.

Odborníci: Jde o úspěch Sáncheze

Výsledek hlasování podle odborníků představuje úspěch premiéra Sáncheze v komplikované povolební situaci, kdy socialisté ani lidovci a jejich nejbližší spojenci nemají parlamentní většinu. Možnost, že by Sánchez prosadil v parlamentu svůj kabinet, se stává podle analytiků reálnou, píše agentura AP. „V tomto scénáři má král Felipe VI. nyní více důvodů, aby svěřil první pokus o sestavení vlády Pedrovi Sánchezovi,“ míní politoložka Verónica Fumanalová.

Král obvykle dává první pokus šéfovi strany s nejvíce poslanci, v tomto případě Albertovi Feijóovi z PP. Z hlediska ústavy to však není povinnost a může se rozhodnout i jinak. 

Dvaapadesátiletou Armengolovou, která byla do letoška osm let předsedkyní regionální vlády Baleár, kromě socialistů (PSOE, 121 mandátů) podpořilo jednatřicet poslanců levicové strany Sumar, šest členů baskické strany EH Bildu, pět poslanců Baskické národní strany (PNV), jeden zástupce Galicijského nacionalistického bloku (BNG) a čtrnáct katalánských separatistů. Sedm z nich je z Republikánské levice Katalánska (ERC) a sedm z radikálnější strany Junts, kterou ze zahraničí neoficiálně vede katalánský expremiér Carles Puigdemont.

Strana Junts nicméně dala najevo, že tato podpora neznamená automaticky podporu pro šéfa socialistů Sáncheze jako premiéra v dalším volebním období. Podobně se vyjádřili i politici z dalších menších politických stran, které Armengolovou podpořily. Hlasování však podle politologa Toniho Rodona prolomilo „obrovskou nedůvěru“, která panovala mezi socialisty a Junts. 

Separatisté mluví o dohodě se socialisty

Nová šéfka dolní komory po zvolení ohlásila, že souhlasí, aby se v parlamentní rozpravě používaly další menší oficiální jazyky – katalánština, baskičtina a galicijština. To bylo mezi požadavky, které vznesli katalánští separatisté, aby Armengolovou podpořili.

Zdroj z Bruselu potvrdil agentuře EFE, že Španělsko podalo žádost, aby se tyto tři jazyky staly úředními jazyky EU, což separatisté rovněž požadovali. Než se tak stane, mohou uplynout roky, připomíná EFE.

Katalánští separatisté rovněž požadují, aby pokračovalo vyšetřování odposlechové kauzy Pegasus, která se týkala Sáncheze, španělské ministryně obrany, ale i katalánských separatistů.

Rovněž trvají na tom, aby socialisté nestíhali katalánské separatisty kvůli „politickému sporu“ s ústřední vládou, což se týká neústavního referenda o nezávislosti Katalánska z roku 2017.

Nové vedení má i Senát

Kromě vedení dolní komory, které má mít celkem devět členů, se ve čtvrtek volí i vedení horní komory. Šéfem Senátu, v němž má většinu PP, se stal lidovec Pedro Rollán. Ustavující zasedání Senátu zahájil Martín Sans ze strany katalánských socialistů PSC, který promluvil nejprve v katalánštině.

Po úvodním zasedání noví předsedové obou komor pojedou oficiálně oznámit ustavení parlamentu králi. Felipe VI. pak ohlásí termín schůzek se zástupci parlamentních stran a jednoho z nich posléze nominuje jako premiéra.

Ten pak musí získat důvěru poslanců. V prvním kole potřebuje většinu ze 350 členů dolní komory, ve druhém většinu hlasujících. Pokud by král navrhl Sáncheze, mohlo by mu pomoci, kdyby se poslanci Junts třeba jen zdrželi hlasování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...