Za nepokoje v Kapitolu padly další tresty. Do vězení mají jít čtyři Strážci přísahy

Soud ve Washingtonu uložil trest čtyřem členům krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) souzeným v souvislosti s pokusem o puč a povolebními nepokoji v sídle Kongresu z 6. ledna 2021. Roberto Minuta, kterého porota uznala vinným mimo jiné z rozvratné činnosti, dostal 4,5 roku vězení. Edward Vallejo si má odpykat tři roky za mřížemi a následně má rok setrvat v domácím vězení. David Moerschel byl odsouzen také na tři roky za mřížemi. Dalšímu z členů militantní skupiny Josephu Hackettovi uložil soud trest ve výši tří roků a šesti měsíců. Všichni dostali výrazně nižší trest, než žádala prokuratura.

Minuta i Vallejo byli v lednu společně s dalšími dvěma obžalovanými shledáni vinnými z několika trestných činů včetně „rozvratného spiknutí“.  Toto vzácně používané obvinění znamená, že daná osoba se podle prokurátorů pokoušela svrhnout či zničit vládu Spojených států. Cílem davu útočícího na Kapitol bylo zvrátit výsledek demokratických voleb a udržet u moci prezidenta Donalda Trumpa, který volby prohrál a moc měl předat.

Prokuratura pro Minutu a Valleja žádala 17 let odnětí svobody, uvedla agentura Reuters. Pro Moerschela požadovala deset let za mřížemi.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Padají tresty za útok na americký Kapitol
Zdroj: ČT24

Trest padl za ochotu k násilí

Soudce Amit Mehta se od tohoto návrhu výrazně odklonil a uložil Minutovi 54měsíční trest. Při vynášení rozsudku zdůrazňoval, že trest souvisí s ochotou odsouzeného použít násilí, nikoli s jeho názory na politické otázky včetně pandemických restrikcí, které předtím Minuta zmínil jako jeden ze zdrojů svého rozhořčení.

„Můžete si něco myslet o vládě a o tom, jakým způsobem zachází se svými občany, aniž byste se uchýlil k násilí,“ řekl Mehta. „Proto jste dnes tady,“ pokračoval.

Minuta se 6. ledna 2021 společně s dalšími členy Oath Keepers zapojil do vpádu do sídla Kongresu, kde podle prokurátorů pronikl kolem policistů, přičemž na ně vulgárně pokřikoval. Odsouzený řekl, že své násilné rétoriky lituje, že je „upřímně znechucený“ svým tehdejším počínáním a že od té doby Oath Keepers zavrhl.

Desítky soudců se nemohly zmýlit, řekl soudce

Vallejo, veterán americké armády z arizonského města Phoenix, dohlížel v jednom hotelu ve Virginii na „síly rychlé reakce“, které byly připraveny v případě potřeby přemístit do Washingtonu arzenál zbraní, uvedla AP s odvoláním na úřady.

Soudce Mehta řekl Vallejovi, že se nesmí dopouštět spiknutí, aby „zrušil“ výsledky voleb jen proto, že on a další členové milice věřili, že legální proces selhal. „Nemůže se stát, aby se desítky soudců zmýlily,“ řekl Mehta s odkazem na soudce, kteří odmítli všechny údajné důkazy tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho přívrženců o údajných volebních podvodech. Soudce přihlédl i k věku Valleje, kterému je 64 let, a dal mu nižší trest, než žádala prokuratura, řekl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.

Dopravil zbraně, ale neměl vůdčí roli

Pro Moerschela požadovala prokuratura deset let za mřížemi. Neurofyziolog z amerického státu Florida byl v davu Trumpových stoupenců, kteří vtrhli do sídla Kongresu a narušili projednávání výsledků prezidentské volby. Kromě toho také pomohl Oath Keepers v hotelu ve státě Virginie připravit arzenál pro „síly rychlé reakce“, které nakonec do nepokojů nezasáhly.

Mehta při oznamování tříletého trestu uvedl, že skutečnost, že odsouzený do washingtonské oblasti dopravil zbraně včetně pušky ve stylu AR-15, znamenala „svou vlastní míru nebezpečí“. Soudce ovšem dodal, že 45letý Moerschel se podle něj neprovinil tak vážně jako další odsouzení členové Oath Keepers, protože neměl v plánování před nepokoji vůdčí roli.

Muž před soudcem uvedl, že se velmi stydí za to, jak se 6. ledna probil do sídla Kongresu a zapojil do výtržností, které si vyžádaly desítky zraněných mezi policisty a donutily zákonodárce a jejich personál schovávat se v různých koutech areálu.

Zakladatel skupiny Stewart Rhodes dostal minulý týden osmnáct let vězení. Rhodese a dalších pět lidí poroty ve dvou procesech uznaly vinnými i právě z „rozvratného spiknutí“.  

Falešná tvrzení ho pohltila jako vír

Dvaapadesátiletého Hacketta, který se živí jako chiropraktik, soudce popsal jako „laskavého, starostlivého muže“, jehož život „pohltila jako vír“ falešná tvrzení o podvodech při prezidentských volbách a extremistická rétorika skupiny Oath Keepers.

Hackett, pro kterého obžaloba žádala trest dvanáct let vězení, se před soudem za své jednání omluvil a vyslovil lítost nad svým členstvím ve skupině. 

Nahrávám video
Zahraniční zpravodaj ČT Vostal o trestech za útok na Kapitol
Zdroj: ČT24

Vostal tuto celou mimořádnou kauzu nazval největším vyšetřováním v dějinách USA, „kdy se odhadem na dva tisíce lidí pokusilo, a taky to udělalo, vzít útokem Kapitol, sídlo americké demokracie.“ Dodal, že rozvratné spiknutí je méně závažné než vlastizrada, ale přesto jde o velmi závažný čin, kdy se podkopávají základy státu a hrozí za něj až dvacet let vězení. 

 „Zatím je obžalováno na tisíc lidí, žaloby padají dál, FBI má k dispozici čtyři miliony dokumentů, včetně fotografií, a třicet tisíc videonahrávek. Tito lidé způsobili něco naprosto bezprecedentního v moderní historii USA,“ řekl. 

Redaktor Hospodářských novin Daniel Anýž uvedl v pořadu Horizont ČT24, že ve vězení zatím skončilo na 280 lidí, většina dostala trest v řádu měsíců, ale někteří i ve více letech. Dodal také, že společnost nyní střízliví z někdejšího šoku. Jeden nedávný průzkum například ukázal, že 54 procent republikánů považuje tehdejší události za legitimní občanský odpor. 

Republikáni slibují milosti a nové prošetření, řekl zpravodaj ČT

Vostal doplnil, že incident stále hraje v americké politice aktivní roli. Republikánští kandidáti, Donald Trump a Ron DeSantis, v boji o Bílý dům slibují, že pokud budou zvoleni, tak budou rozdávat milosti některým odsouzeným.

Také někteří současní republikánští kongresmani zpochybňují krvavost útoku a slibují nové prošetření, v němž by dali větší prostor druhé straně, tedy pachatelům, uvedl Vostal. V souvislosti s akcí zmínil pět mrtvých a dále stovku zraněných policistů. 

Skupina Oath Keepers byla jednou z vícero extremistických organizací, jejichž členové se zapojili do násilností při schůzi Kongresu, která potvrdila výsledek prezidentské volby roku 2020. Nepokojům předcházely dva měsíce, kdy poražený americký prezident Donald Trump odmítal uznat výsledek a burcoval své přívržence výmysly o podvodech a „ukradených volbách“. V den potvrzování výsledků v Kongresu je pak vyzval, aby se vydali k washingtonskému Kapitolu, do kterého pak vtrhly stovky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...