Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Nahrávám video

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.

Už od února ruské úřady přijíždějí k zemědělcům v sibiřských oblastech a zabavují dobytek – pro mnoho obyvatel jediný zdroj obživy na ruské periferii. „Jestli odvedou krávy, bude po všem, budou z nás bezdomovci. Nemáme z čeho žít, z čeho přežít,“ zoufá si jedna z chovatelek dobytka. „Není tu práce,“ dodává její muž.

Podle regionálních politiků se ve stádech rozšířila pasterelóza. Chovatelé naopak tvrdí, že jim úřady sebraly zdravý dobytek bez jakýchkoli důkazů o nemoci. „U mých zvířat, která byla očkovaná, ani neanalyzovali vzorky. Proto není potvrzené, že byla nemocná,“ popisuje bývalý ruský voják a vlastník dobytka Anton Dolženko.

„Zatímco nás naši muži brání, s námi tu takto bojují,“ podotýká účastnice protestu v Novosibirské oblasti.

Sibiřští zemědělci nejdříve žádali regionálního ministra zemědělství alespoň o spravedlivé finanční náhrady. Teď se obracejí na prokuraturu a ministra obviňují z porušení zákona. „Co utíkáte? Schováváte se před občany na záchodě?“ vzkázala ministrovi protestující chovatelka dobytka Světlana Paninová.

„Předpokládáme, že cílem takového chování může být připravit občany o majetek a zdroje obživy a vyhovět zájmům velkých zemědělských firem,“ uvedla jiná protestující chovatelka. „Ty (firmy, pozn. red.) mohou obsadit uvolněné místo na trhu,“ dodává.

Přestože chovatelé protestují, jsou přesvědčení, že jsou na stejné straně jako vláda v Moskvě. I proto jsou tak rozhořčeni, když je místní úřady zatýkají a vyslýchají.

Z podporovatele odpůrcem

Naopak podle právníka Remesla, který dříve patřil mezi oblíbence Kremlu, už si důvěru nezaslouží ani současný ruský vládce. V příspěvku, který na sociální síti Telegram nasbíral 125 tisíc lajků, vyzval k odchodu, a dokonce k soudnímu stíhání Putina.

„Jsme v naprosto bezvýchodné válce s ohromnými ztrátami, která může trvat ještě pět až deset let. Jste na to připraveni?“ prohlásil dřívější zastánce a nyní odpůrce šéfa Kremlu. „V nejbohatší zemi na světě máme desítky milionů chudých. Státní moc zhubla do té míry, že bere lidem zvířata, jako se stalo nedávno v Novosibirsku,“ dodal.

Remeslo dříve vedl obžalobu proti opozičníkovi Alexeji Navalnému. Ale nyní, pár dní po svém příspěvku o Putinovi, sám skončil v psychiatrické léčebně. Ještě předtím ale předvídal brzký pád režimu. „Rostou rozpory uvnitř systému a nespokojenost také. Našeho takzvaného vůdce všichni nenávidí. Dokonce i jeho nejbližší,“ uzavřel advokát.

Protesty Remesla a sibiřských farmářů jsou jiné v tom, že nevzešly od liberálů a odpůrců války – nýbrž od Rusů, kteří invazi do sousední země naopak dlouho podporovali.

Možný odpor bude potlačen v zárodku, říká analytik

„Režim vypadá tak, že i kdyby jakýkoli odpor rostl, tak bude záhy potlačen v zárodku,“ uvedl v Horizontu ČT24 analytik Jan Šír z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. „V represivních režimech se (dá) těžko spoléhat na jakákoli sociologická data, protože ta data můžete sebelépe sesbírat a stejně budou mít omezenou validitu právě proto, že se lidé budou bát odpovídat pravdivě,“ popsal.

Šír tvrdí, že v řadě ohledů současný ruský režim i překonal praktiky z dob sovětských. „Praxe zavírání disidentů či odpůrců režimu do psychiatrických léčeben – to je skutečně něco, co nabralo velkého rozsahu v sovětských dobách, i v současném Rusku jsou takové případy známy a dobře zdokumentovány,“ pokračoval expert.

Kdo si chce v Rusku opatřit informace například o válečných statistikách padlých, musí dle Šíra „podniknout poměrně složité intelektuální snažení“. Dané statistiky nejsou v zemi zveřejňovány, případná publikace je zakázána a trestně postižitelná, uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 10 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...