Z Ukrajiny uprchlo již přes 2,5 milionu lidí. Hlavnímu náporu čelí Polsko

Nahrávám video

Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než dva a půl milionu lidí. Do Polska jich přišlo přes 1,5 milionu, ale v posledních dnech běženců na hranicích výrazně ubývá. Německo registruje přes 109 tisíc osob, Česko téměř 200 tisíc, Slovensko více než 160 tisíc.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle pátečních dat Mezinárodní organizace pro migraci z Ukrajiny uprchlo přes 2,5 milionu lidí, což je o 200 tisíc více, než organizace uváděla ve čtvrtek.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) pak ve stejný den oznámil, že nejméně 1,85 milionu lidí je na útěku uvnitř Ukrajiny.

Hlavní destinací je Polsko

Do Polska přišlo již přes 1,5 milionu lidí, o čemž v pátek na Twitteru informovali polští pohraničníci. Počet uprchlíků překračujících hranice se nicméně dle zpravodaje České televize Andrease Papadopulose v posledních dnech výrazně snížil. „Během čtvrtku jich bylo kolem 87 tisíc, ale ještě v neděli či v pondělí šlo o 140 tisíc. Od té doby čísla klesají,“ konstatoval Papadopulos. „K pátečním 7:00 přešlo hranici 25 tisíc lidí, což potvrzuje trend z předchozích dnů.“ 

Problémem je ovšem ubytování. „Ukrajinci, kteří odešli z okupované země v prvních dnech války, bydlí u dobrovolníků nebo v hotelech, ale vzhledem k přívalu uprchlíků v minulém týdnu už kapacity nestačí. Proto se zřizují provizorní ubytování v halách, a proto se počítá s koordinovaným přesunem běženců do Německa nebo do Česka,“ vysvětlil Papadopulos.

„Polská vláda navíc ukrajinským uprchlíkům přiřkla zvláštní status. Ti, kteří mají v pase razítko s důkazem, že přišli do země po vypuknutí konfliktu, mají speciální práva, například můžou umístit děti do školních skupin, můžou čerpat ze systému zdravotního pojištění,“ dodal zpravodaj České televize.

Slovensko zřídilo centrální systém nabídek ubytování

Ubytovací kapacitu pro běžence řeší i Slovensko, kam jich doposud dorazilo přes 165 tisíc. Tamější ministerstvo dopravy proto připravilo ve spolupráci se zástupci samosprávy informační systém s nabídkami ubytování. 

Nový internetový portál shromáždí informace o možnostech bydlení ve státních zařízeních, v hotelech či penzionech. Provozovatelé ubytovacích zařízení mohou žádat poplatek za nocleh nebo stravu, ale tuto skutečnost musejí uvést ve své registraci.

„Ubytování budou lidem, kteří utíkají před válkou na Ukrajině, zprostředkovávat přímo z infopointů zaměstnanci resortu dopravy a další vyškolení lidé. Všechna státní zařízení a hotely budou pod jednou střechou, přičemž volné kapacity budou zobrazovány v reálném čase,“ nastínil ministr dopravy Andrej Doležal.

Uprchlíci, kteří přicházejí na Slovensko pěšky a budou mít zájem o ubytování, přepraví autobusy ze slovensko-ukrajinské hranice do velkokapacitních center v Michalovcích a v Humenném. Vyškolení pracovníci jim následně zajistí nocleh.

Zrychlují příchody do Německa

Mluvčí německého ministerstva vnitra sdělil agentuře ČTK, že v evidenci je k pátku 109 183 ukrajinských běženců. Upozornil ale, že tento počet vychází z bilance spolkové policie a že skutečné číslo bude výrazně vyšší. „Protože neexistují žádné stálé kontroly na hranicích (Německa),“ upozornil mluvčí. Ukrajinci s biometrickými pasy navíc nepotřebují ke vstupu do Evropské unie víza.

Exodus uprchlíků do Německa začal oproti Polsku, Slovensku či Česku s mírným zpožděním. Do země se v první řadě vydávali Ukrajinci, kteří zde měli příbuzné či známé. V posledních dnech jich ovšem přichází až 15 tisíc denně.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve čtvrtek poslancům oznámil, že maďarské hranice od 24. února překročilo 201 706 lidí. Rakouské téměř 100 tisíc, ale dle prohlášení tamější vlády pokračuje většina z nich do jiných zemí. 

Do Rumunska za dva týdny přišlo na 320 tisíc lidí, více než polovina z nich přes území Moldavska, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters. Samotné Moldavsko, jedna z nejchudších zemí v Evropě, nyní hostí 100 tisíc uprchlíků.

Běženci ale míří i do řady dalších zemí, například Francie registruje zhruba 6500 osob. Velká Británie je připravena přijmout 200 tisíc uprchlíků, kteří mají v zemi příbuzné, avšak mnoho z nich má problémy získat víza. Do Irska dorazilo zatím kolem 2200 Ukrajinců, do Itálie přibližně 17 tisíc a v Řecku jich jsou podle policejní statistiky asi 4,5 tisíce.

Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 45 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...