Německý ministr dopravy Volker Wissing oznámil, že zůstane členem vlády kancléře Olafa Scholze. Odpoledne převzal také ministerstvo spravedlnosti. Zároveň vystoupí ze Svobodné demokratické strany (FDP), která ve středu ohlásila odchod všech čtyř svých ministrů z vládní trojkoalice. Prezident Frank-Walter Steinmeier odpoledne všechny kromě Wissinga odvolal a uvedl, že Německo potřebuje akceschopnou vládu a stabilitu a v případě splnění podmínek je připraven rozpustit parlament. Opozice Scholze vyzývá k rychlému žádání o důvěru, kancléř chce čekat do ledna.
Ve středu se v Berlíně konala jednání, která měla vyvést vládní trojkoalici z hluboké krize. Ministr financí Christian Lindner přitom navrhl uspořádat předčasné volby, do jejichž termínu by vládly sociální demokraté (SPD), zelení a jeho svobodní demokraté (FDP) společně dál. Kancléř Scholz to odmítl, Lindnera z vlády propustil a ohlásil, že v lednu požádá Spolkový sněm o vyslovení důvěry. Otevřel tak cestu k předčasným volbám, které by se měly konat nejpozději na konci března. V německých médiích se spekuluje o 9. březnu. Scholz chce do té doby schválit ještě zákony, které podle něj nesnesou odkladu.
Předseda německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz však ve čtvrtek Scholze vyzval, aby požádal parlament o důvěru okamžitě, předčasné volby by se pak podle něj mohly konat v druhé polovině ledna. Scholz ve středu ohlásil, že o důvěru Spolkový sněm požádá v polovině ledna, Merzovu výzvu ostře odmítl. Předseda CDU uvedl, že bude ve čtvrtek s kancléřem i prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem jednat. „Neexistuje jediný důvod, abychom čekali do jara příštího roku,“ sdělil Merz.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier uvedl, že země potřebuje akceschopnou vládu a stabilitu. Dodal, že je v případě splnění podmínek připraven rozpustit parlament. „Konec jedné koalice není konec světa, je to politická krize,“ sdělil v krátkém projevu v zámku Bellevue. Podle něj situace, jaká nastala ve středu rozpadem vládní trojkoalice, není v 75leté historii spolkové republiky běžná, ústava ale pamatuje i na to, doplnil.
Německo míří k předčasným volbám
K tomu, aby urychleně požádal parlament o vyslovení důvěry, vyzval Scholze ve čtvrtek také zástupce opoziční bavorské CSU ve Spolkovém sněmu Alexander Dobrindt. Už ve středu se stejně vyjádřil i předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder.
„Scholz až do března nebude mít vůbec silný mandát, nebude moct prosazovat zákony a Německo by tak čekalo několik měsíců patové situace, aby na předčasné volby došlo mnohem dříve,“ podotkl zpravodaj ČT v Berlíně Pavel Polák. Dodal také, že z předčasných voleb by nejvíce těžila opoziční CDU, jejíž preference se v posledních dnech pohybují až kolem pětatřiceti procent. „I to je důvod, proč Merz tlačí na to, aby předčasné volby byly co nejdříve,“ informoval Polák.
Německý Spolkový sněm má v současnosti 733 poslanců. Scholzova sociální demokracie v něm má 207, Zelení 117 a FDP 91 zástupců. Dosud se tak trojkoaliční vláda mohla opírat o pohodlnou většinu 415 poslanců. Po odchodu ministrů z FDP má tak nyní vláda ve sněmu podporu 325 poslanců. Nadpoloviční většina je přitom 367.
„Bez poslanců za stranu FDP německá vláda přichází o většinu koalice,“ shrnul politolog Petr Just s tím, že kvůli tomu Německo s velkou pravděpodobností směřuje k předčasným volbám. „A to přesto, že má poměrně rigidní ústavní systém, kde je možností vyvolat předčasné volby poměrně málo.“
V německé vládě budou jen sociální demokraté a Zelení
FDP ohlásila, že vládu opustí všichni její ministři. Dosud ji v ní zastupovali právě Lindner, Wissing a dále jako ministr spravedlnosti Marco Buschmann a ministryně vzdělání a výzkumu Bettina Starková-Watzingerová. Steinmeier všechny ministry svobodných demokratů kromě Wissinga odpoledne z funkcí odvolal, ostatní členové vlády podle něj v úřadu zůstanou.
Ministr dopravy ve čtvrtek na tiskové konferenci ale oznámil, že jej kancléř Scholz požádal, aby ve funkci zůstal. On se rozhodl mu vyhovět. „Nechci být ale zátěží pro svou stranu,“ dodal ministr a oznámil odchod z FDP. Své rozhodnutí označil za „osobní“ a avizoval, že nebude vstupovat do žádné jiné politické strany.
Německá vláda nyní bude složená jen ze sociální demokracie a strany Zelených. Německá média spekulují, kdo nahradí ministry za FDP. Podle veřejnoprávního webu Tagesschau by se měl ministrem financí místo Lindnera stát blízký důvěrník kancléře Scholze a státní tajemník na ministerstvu financí Jörg Kukies. Sociální demokrat Kukies je považován za odborníka na hospodářskou a finanční politiku a vyjednává také závěrečné dokumenty z jednání skupin G7 a G20.
Podle zdrojů agentury DPA by posty ministrů spravedlnosti a vzdělání mohli po členech FDP dostat navíc ministři, kteří už v současné vládě jsou.
Scholz zřejmě důvěru nedostane
Podle německé ústavy může kancléř požádat Spolkový sněm o důvěru, když se chce ujistit, zda má nadále podporu dostatečného počtu poslanců. Může, ale nemusí to spojit s konkrétním návrhem zákona. Očekává se, že Scholz důvěru po rozpadu trojkoalice nedostane. V takovém případě bude moci prezident na kancléřovu žádost během následujících 21 dní Spolkový sněm rozpustit.
„Existuje možnost takzvaného hlasování o důvěře, kterou může vyvolat opozice, ne samotný kancléř, ale v tu chvíli by opozice musela mít konstruktivní většinu. Mohla by Scholzovi vyslovit nedůvěru, ale musela by mít hned v záloze kandidáta na kancléře, který by většinu ve Spolkovém sněmu měl,“ uvedl Polák s tím, že je to při současném rozložení politických sil ve sněmu prakticky nemožné.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) uvedl, že je pro něho v této situaci klíčové vyjádření jeho německého protějšku Annaleny Baerbockové, že vůči Ukrajině Německo bude dál dodržovat své přísliby a mezinárodní závazky. „Z hlediska evropské bezpečnosti Německo představuje klíčový stavební kámen,“ dodal Lipavský.
Podle ústavy následují do šedesáti dnů předčasné volby, v řádném termínu se měly konat až 28. září. Naposledy takto postupoval v roce 2005 kancléř Gerhard Schröder, který požádal o vyslovení důvěry po zemských volbách v Dolním Sasku, které jeho sociální demokracie prohrála.
Tento postup je ovšem často kritizován, protože Základní zákon, tedy německá obdoba ústavy, předpokládá, že kancléř důvěru získat při hlasování chce. Stejně jako Schröderovi v roce 2005 ale jde nyní Scholzovi o to, aby mohl požádat po neúspěšném hlasování o rozpuštění Spolkového sněmu. Scholz už ve středečním projevu uvedl, že pro další spolupráci v dosavadní koalici „neexistuje základní důvěra“.
Kancléř měl jednat dříve, domnívá se Handl
„Myslím si, že je to velmi jasné, že Německo k předčasným volbám směřuje. Vládní koalice se rozpadla, Olaf Scholz je nyní v čele menšinové vlády a v parlamentu nesedí žádné strany, které by s ním chtěly jít do koalice,“ řekl v 90' ČT24 zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.
Poslanec SPD Jörg Nürnberger se domnívá, že FDP nemá už zájem s SPD dál spolupracovat v koalici. Kancléř jim podle něj dal nabídku, jak situaci řešit. V ní prý byly čtyři části, ale s Lindnerem se nešlo domluvit ani na jedné. Podle poslance je nutno uvolnit dluhovou brzdu, aby bylo možné stabilizovat hospodářství a zároveň podporovat Ukrajinu. Nouzová situace si pak vynucuje růst zadlužení. SPD chce ještě schválit některé zákony, byť si je vědomá, že na ně nemá podporu od ostatních poslanců. „Je to naše odpovědnost,“ zdůvodňuje Nürnberger tento pokus.
Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy poukázal na to, že FDP a hlavně její předseda Lindner vynášeli některé spory na veřejnost a „vstoupili do volebního boje už dávno“. Spíše ho tedy udivilo, že kancléř tak dlouho sázel na kompromisy a vyjednávání. „Nejpozději v létě měl dát jasně najevo, že si FDP musí vybrat. A on to nechal ještě několik měsíců běžet. Takže to, co se stalo nyní, není tak překvapivé.“ Handl se domnívá, že pokud by kancléř opozici nabídl dřívější hlasování o důvěře než v polovině ledna, tak by možná získal podporu pro některé navržené zákony.
Politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity se domnívá, že současná situace i dlouhodobý způsob vládnutí koalice vyhovuje protimigrační AfD. „Je už ve stabilní pozici druhé nejsilnější strany za CDU/CSU.“ Dodal, že to však neznamená, že by se mohla po volbách dostat do vlády. Ale současná atmosféra i nepříznivá ekonomická situace, zejména na území bývalé NDR, je pro ni výhodná.
