Vyženeme miliony migrantů, hlásá Kilicdaroglu. Před druhým kolem cílí na tureckou krajní pravici

Opoziční lídr Kemal Kilicdaroglu ve videu před druhým kolem prezidentských voleb slíbil, že pokud zvítězí, vyhostí všechny nelegální migranty, kterých je podle něj v Turecku deset milionů včetně uprchlíků ze Sýrie. Dosud umírněný Kilicdaroglu prohrál v prvním kole se současným prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, a tak zjevně přitvrdil v rétorice, aby získal na svou stranu voliče neúspěšného kandidáta s krajně pravicovou minulostí. Kilicdaroglu ve videu dále obvinil Erdogana, že se zaprodává Rusku, a kritizoval ho za represe vůči jeho kritikům.

„Apeluji na všechny. Nenašli jsme naši vlast na ulici. Nenecháme ji někomu, kdo dovolil deseti milionům migrantů nelegální vstup,“ prohlásil Kilicdaroglu ve videu nazvaném Rozhodněte se pro Turecko, na které upozornila agentura Bianet. Opoziční kandidát stojí na záběrech před obrazem zakladatele Turecké republiky a jejího prvního prezidenta Mustafy Kemala Atatürka. Posléze dodal, že je naléhavé poslat migranty domů. Erdoganovi vyčetl také to, že cizincům údajně prodává turecké občanství, a získává si tak hlasy.

Protimigrantské nálady na vzestupu

Kilicdaroglu už před prvním kolem voleb v kampani hovořil o tom, že do dvou let pošle do vlasti běžence ze Sýrie, a to po uzavření dohody se syrským prezidentem Bašárem Asadem o jejich bezpečném návratu a za koordinace s OSN. Turecko hostí skoro čtyři miliony běženců, kteří utekli ze Sýrie před občanskou válkou.

Na protimigrantskou notu hrál v kampani i Erdogan, který rovněž slíbil poslat Syřany domů a který je už déle kritizován lidskoprávními aktivisty za nelegální deportace syrských běženců. Turecko se v posledním více než roce potýká s vysokou inflací a obyvatelům výrazně rostou životní náklady, což v některých oblastech podnítilo protimigrantské nálady.

Lídr opozice kritizoval svého rivala i za omezování práv žen. „Nenecháme naši vlast těm, kdo se na ženy dívají jen jako na objekty,“ prohlásil také na videu Kilicdaroglu s odkazem na konzervativně islamistické postoje Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdogan si vysloužil v posledních letech kritiku za odstoupení od istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách či za výroky, podle nichž by se žena měla věnovat hlavně domácnosti a dětem.

Kilicdarodglu se dále opřel do Erdogana za spojenectví s Ruskem, které podle něj není rovnocenné. Současného prezidenta obvinil rovněž z omezování svobody slova.

„Nenecháme naši vlast někomu, kdo účelově nálepkuje občany Turecké republiky jako Kurdy, když se mu hodí, a jako členy PKK, když se mu nehodí; nebo jako konzervativní muslimy, když je potřebuje, a jako členy FETÖ, když se jich potřebuje zbavit,“ řekl Kilicdaroglu s odkazem na zavírání Turků do vězení kvůli jejich údajným vazbám na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK) či na Fethullahovu teroristickou organizaci (FETÖ), jak turecká vláda nazývá hnutí v exilu žijícího duchovního Fethullaha Gülena.

Změna strategie jako nutnost

Kilicdaroglu, který je pro svůj dlouhodobě mírný a skromný styl vystupování a podle některých trochu i pro fyzickou podobnost přezdíván turecký Gándhí či Gándhí Kemal, tento týden přitvrdil rétoriku. Chce tak oslovit mimo jiné voliče politika s krajně pravicovou minulostí Sinana Ogana, který v neděli skončil třetí v prezidentských volbách s 5,17 procenta hlasů. I Ogan v kampani sbíral hlasy protimigrantskou rétorikou.

První kolo voleb hlavy státu vyhrál Erdogan s 49,52 procenta hlasů a Kilicdaroglu skončil druhý se 44,88 procenta. Opozice sice podala stížnost na neregulérnosti u voleb, na výsledky to ale nebude mít vliv.

Devětašedesátiletý Erdogan v prvním kole překvapil počtem hlasů, mnohé průzkumy totiž ukazovaly na těsnější výsledek či spíše vítězství čtyřiasedmdesátiletého Kilicdaroglua. Podle analytiků Erdogan přesvědčil více voličů o tom, že důležitější než ekonomické problémy je bezpečnost Turecka a jeho silné postavení na mezinárodní scéně.

Někteří tvrdili, že současný prezident body ztratí i kvůli únorovému zemětřesení. Vláda byla kritizována za pomalou a nedostatečnou pomoc a také za takzvané stavební amnestie, které za úplatu umožnily dokončit stavbu domů přes nesplnění všech předpisů. Erdogan však nakonec vyhrál i ve valné většině provincií postižených zemětřesením.

Podle Mehmeta Aliho Kulata ze společnosti pro výzkum mínění zřejmě voliči věří, že současný prezident má lepší schopnosti a předpoklady pro obnovu zdevastovaných měst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...