Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Nahrávám video

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.

„Na rozdíl od jiných významných trhů udržuje Evropa svůj trh otevřený pro čínské zboží. Odráží to náš dlouhodobý závazek k obchodu založenému na pravidlech. Čína však tuto otevřenost nesdílí,“ řekla von der Leyenová. Žádní čínští představitelé na této konferenci nebyli.

„Ukazuje to na povahu tohoto setkání, které z čínské strany není vnímáno tak zásadně,“ sdělila Zuzana Krulichová z think tanku Europeum a Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Nadměrná kapacita, dotovaná výroba, která neodpovídá domácí poptávce, a omezení čínského dovozu ze strany jiných trhů, což zase vyvíjí tlak na jednotný trh EU, jsou podle von der Leyenové také problémy, které je třeba řešit.

„V kontextu celních opatření, která přichází z Ameriky, je na evropském trhu velká obava, že čínský přebytek a čínské zboží bude levně přicházet na evropský trh,“ míní Krulichová. „Je snaha o tom jednat, ale není vidět kompromis, ke kterému by se mohlo dojít,“ dodala analytička. Vyjádření von der Leyenové podle ní ukazují, že EU je ochotná přijít s opatřeními, která by tomu zabránila.

Sbližování není hrozbou, tvrdí Si Ťin-pching

„Historie a realita nám ukazují, že nezávislost není riziko a sbližování zájmů není hrozbou,“ prohlásil Si Ťin-pching a poukázal na to, že zvyšování konkurenceschopnosti by nemělo spočívat v budování zdí nebo bariér, protože oddělení a přerušení dodavatelských řetězců povede pouze k sebeizolaci.

„Doufáme, že EU dokáže zůstat otevřená na obchodním a investičním trhu, zdrží se používání restriktivních hospodářských a obchodních nástrojů a podpoří zdravé podnikatelské prostředí pro čínské podniky investující a působící v EU,“ zdůraznil podle agentury Nová Čína Si Ťin-pching, který obě strany vyzval k posílení ekologického a digitálního partnerství i vzájemných investic a spolupráce.

Obchodní deficit

Z hlediska celkového obchodu je Evropská unie největším obchodním partnerem Číny, naopak je pak Čína třetím největším obchodním partnerem EU. „Náš bilaterální obchod se zbožím nyní přesahuje dvě miliardy eur denně,“ uvedla během svého projevu von der Leyenová. „Evropa podporuje ekonomický rozvoj Číny po celá desetiletí a stále v tom pokračuje. S prohlubováním naší spolupráce se však prohlubují i nerovnováhy,“ dodala.

V roce 2024 Čína dodala do EU zboží v hodnotě 560 miliard dolarů (11,8 bilionu korun), což je přibližně o třicet procent více než její vývoz do Ameriky. Vývoz z EU do Číny byl mnohem menší: asi 230 miliard dolarů (4,8 bilionu korun), což je méně než polovina hodnoty zboží prodaného z EU do Ameriky, napsal server The Economist.

Podle von der Leyenové je nezbytné obnovit rovnováhu v bilaterálních vztazích. „Aby byly vztahy udržitelné, musí být vzájemně prospěšné. Aby toho bylo dosaženo, je nezbytné, aby Čína a Evropa uznaly své obavy a přišly se skutečnými řešeními,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.

Podle Costy je EU i nadále odhodlána prohlubovat partnerství s Čínou a dosahovat „konkrétního pokroku v řešení problémů s respektem, dobrou vůlí a poctivostí“. Brusel i Peking podle něj chtějí, aby byl jejich vztah „vyvážený, reciproční a vzájemně prospěšný“.

Shoda jedině na klimatu

Předseda Evropské rady apeloval na Peking, aby více hlídal vývoz zboží, které může posloužit ruské armádě. Obě strany se shodly na spolupráci při omezování emisí. Potvrdily, že budou dodržovat závazky Pařížské dohody.

„Klimatická změna je právě to téma, ve kterém Evropská unie a Čína zvládají spolupracovat snadněji než v jiných oblastech. Takže to bylo jediné společné prohlášení, které vyšlo,“ přiblížila Krulichová. Absence dalších konkrétních výsledků summitu podle ní poukazuje na to, že v tuto chvíli jsou vztahy Bruselu a Pekingu napjaté.

Překážky jsou na obou stranách. Pro EU je velká překážka čínská podpora Ruska v jeho invazi na Ukrajinu nebo nevyrovnaná obchodní výměna. Z čínské strany je ochota k diplomatickým krokům nebo k určitým signálům, ale nedochází k substantivnímu posunu.

Čínská podpora Moskvy

Předseda unijních summitů ve svém úvodním projevu rovněž vyzval Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko k ukončení války na Ukrajině. „Musíme dodržovat základní hodnoty zakotvené v Chartě OSN, která slaví 80. výročí, jako jsou svrchovanost, územní celistvost a respektování mezinárodně uznávaných hranic,“ prohlásil Costa.

„Vyzýváme Čínu jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN, aby využila svého vlivu na Rusko, aby dodržovalo Chartu OSN a ukončilo svou agresivní válku proti Ukrajině,“ dodal Costa. Jako dvě největší světové ekonomiky mají EU a Čína podle von der Leyenové odpovědnost nejen za dodržování a reformu globálního obchodního systému, ale také na dodržování mezinárodních norem a pravidel.

„Společně jsme vyjádřili naše očekávání, že Čína bude reagovat na naše obavy a že využije svého vlivu k tomu, aby přiměla Rusko k přijetí příměří, k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu, k zahájení mírových rozhovorů a k ukončení krveprolití. To, jak se bude Čína i nadále chovat k válce (ruského vůdce Vladimira) Putina, bude určujícím faktorem pro naše vztahy do budoucna,“ uzavřela von der Leyenová.

Peking nechce konec rusko-ukrajinské války, píší NYT

Čínský nejvyšší diplomat Wang I začátkem července v Bruselu evropským představitelům soukromě řekl, že není v zájmu Pekingu, aby rusko-ukrajinská válka skončila, protože by to mohlo přesunout pozornost USA na Asii, napsal server The New York Times s odkazem na nejmenovaného evropského představitele, který s ním hovořil pod podmínkou anonymity. O Wangovu prohlášení jako první informoval pročínský server South China Morning Post.

Analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky míní, že pro Čínu je ruská porážka nepřijatelná, protože by zhroucení režimu v Moskvě znamenalo geopolitickou nestabilitu na jejích dlouhých severních hranicích.

„Stejně tak je však pro Peking nepřijatelné, aby Západ – a zejména NATO – dosáhl jednoznačného vítězství, které by posílilo americké sebevědomí a posunulo více sil k obraně Tchaj-wanu nebo do Jihočínského moře,“ dodala Karásková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...