Vyjednavači se dohodli na rozpočtu EU na příští rok

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se v noci na sobotu dohodli na unijním rozpočtu na příští rok ve výši téměř 200 miliard eur (pěti bilionů korun). Informovala o tom Rada Evropské unie. Dohodu vyjednavačů musí ještě oficiálně potvrdit členské státy a plénum Evropského parlamentu.

Rozpočet obsahuje 199,4 miliardy eur (pět bilionů korun) v prostředcích na závazky a 155,2 miliardy eur (3,9 bilionu korun) v prostředcích na platby. V rámci výdajových stropů současného víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 bylo ponecháno k dispozici 800,5 milionu eur (20,2 miliardy korun), aby mohla EU reagovat na nepředvídatelné potřeby.

Roční rozpočet přiděluje finance na různé priority Unie, nejvyšší částka má směřovat do oblastí nazvaných Soudržnost, odolnost a hodnoty (78 miliard eur), Přírodní zdroje a životní prostředí (56,7 miliardy eur) a Jednotný trh, inovace a digitální oblast (21,5 miliardy eur).

„Shodli jsme se na vyrovnaném rozpočtu, který nám poskytuje prostředky ke splnění úkolů v prioritních oblastech EU a zároveň má na paměti zájem daňových poplatníků,“ uvedl maďarský státní tajemník a hlavní vyjednavač pro rozpočet pro rok 2025 Péter Banai. Maďarsko od července předsedá Radě EU. „Rozpočet na příští rok odráží rozvážný přístup, ponechává dostatečný finanční prostor i pro reakce na nepředvídané okolnosti. Jedná se o realistický přístup zohledňující současnou ekonomickou a geopolitickou situaci a potřebu přizpůsobit se novým výzvám, které mohou v roce 2025 nastat,“ dodal.

Evropská komise původně v červnu navrhla rozpočet ve výši 199,7 miliardy eur, z něhož byla největší část, celkem 53,8 miliardy eur, určena na společnou zemědělskou politiku a dalších 49,2 miliardy eur na regionální rozvoj a podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rovněž na infrastrukturu podporující zelenou transformaci a prioritní projekty Unie.

Evropský parlament uvedl, že po vyjednávání přibylo kolem 230 milionů eur na priority, jako je zdravotnický výzkum, humanitární pomoc a ochrana hranic. Své návrhy měla i Rada EU a v takzvaných trialozích se následně vyjednavači snažili dosáhnout dohody.

Dohodu ještě musí schválit Evropský parlament a Rada EU

Dohodu vyjednavačů musí ještě oficiálně potvrdit členské státy a plénum Evropského parlamentu, což je ale podle agentury DPA považováno za formalitu. Evropský parlament a Rada EU mají na formální schválení dosažené dohody čtrnáct dní. Očekává se, že ho Rada EU, která zastupuje členské státy, schválí 25. listopadu. Přijetí rozpočtu vyžaduje souhlas kvalifikované většiny. V Evropském parlamentu by se o dohodě mělo hlasovat ve středu 27. listopadu.

„Evropské instituce se během nočních hodin dohodly na evropském rozpočtu na příští rok. Evropskému parlamentu se podařilo vyjednat zvýšení prostředků na klíčové programy, jako je Erasmus (plus 82 milionů eur) a věda a výzkum (plus 20 milionů eur). Tyto programy byly původně ohroženy škrtáním, které navrhovaly členské státy, avšak Evropský parlament tomu dokázal zabránit,“ komentovala dohodu česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z frakce Evropské lidové strany (EPP), která je členkou rozpočtového výboru.

Státy se podle ní dohodly rovněž na zvýšení podpory pro zmírnění škod způsobených povodněmi, především prostřednictvím kohezních fondů.

„Realita však ukazuje, že pro některé nejvíce postižené země tyto prostředky nebudou stačit. Kohezní fondy navíc nejsou primárně určeny k řešení těchto škod a zejména pro Českou republiku již zbývá jen omezené množství prostředků. Proto je podle mě klíčové odstranit zbytečná byrokratická a omezující pravidla, která čerpání fondů na škody komplikují,“ dodala Nerudová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 34 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...