Zelenskyj bude muset přijmout návrh na ukončení války, míní Trump

Nahrávám video

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl americký prezident Donald Trump k americko-ruskému plánu, který by mohl vést k zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. Zelenskyj prohlásil, že nezradí zájmy své země. USA podle zdrojů Reuters Kyjevu pohrozily, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud nepřijme návrh na ukončení války.

Trump prohlásil, že blížící se zima, rostoucí počet obětí a opakované útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu podtrhují naléhavost ukončení rusko-ukrajinské války. „Máme plán. To, co se děje, je hrozné,“ řekl Trump. „Máme způsob, jak dosáhnout míru, nebo si myslíme, že máme způsob, jak dosáhnout míru. On to bude muset schválit,“ dodal s odkazem na Zelenského.

Šéf Bílého domu uvedl, že vzhledem ke svým „dobrým vztahům“ s ruským vládcem Vladimirem Putinem očekával, že rusko-ukrajinskou válku vyřeší mnohem dříve. Dodal, že „na tango jsou potřeba dva“. Americko-ruský návrh již dříve komentoval Zelenskyj.

Nahrávám video

Zelenskyj: Jeden z nejtěžších okamžiků ukrajinských dějin

„Nastal jeden z nejtěžších okamžiků našich dějin. Nynější tlak na Ukrajinu je jedním z největších. Ukrajina se může ocitnout před velice těžkou volbou: buď ztráta důstojnosti, anebo riziko ztráty klíčového partnera. Buď 28 bodů, anebo krajně těžká zima, vůbec nejtěžší a další rizika. Život bez svobody, bez důstojnosti, bez spravedlnosti – a to abychom věřili těm, kdo nás už dvakrát napadli. Budou od nás čekat odpověď,“ řekl Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda.

Prezident zdůraznil, že sám odpověděl v květnu 2019 složením přísahy věrnosti Ukrajině, kdy se zavázal bránit svrchovanost a nezávislost vlasti, práva a svobody občanů, napsal server RBK-Ukrajina.

„Nezradili jsme Ukrajinu v únoru 2022 a neuděláme to ani teď,“ sdělil krajanům podle BBC a zdůraznil, že při jednáních pro něj bude mnohem snazší přesvědčit partnery a dosáhnout důstojného míru, pokud si bude na sto procent jist, že ukrajinský lid za ním stojí.

Zelenskyj přislíbil, že ukrajinská strana bude klidně spolupracovat s Amerikou a všemi partnery, bude konstruktivně hledat řešení s hlavním partnerem (USA), sám bude přicházet s argumenty, bude přesvědčovat a nabízet alternativy. „Ale rozhodně nedáme nepříteli důvody tvrdit, že Ukrajina nechce mír, že to ona narušuje (mírový) proces a že Ukrajina není připravena na diplomacii,“ prohlásil. Slíbil, že Ukrajina bude pracovat rychle, a udělá vše, aby válka skončila.

Ukrajinský prezident dodal, že v příštím týdnu očekává ještě větší politický tlak na Kyjev.

Nahrávám video

Zelenskyj mluvil s Vancem a Ruttem

V pátek Zelenskyj již vedl hodinový telefonický rozhovor s viceprezidentem JD Vancem a náměstkem ministra obrany Danem Driscollem. Ukrajinský prezident uvedl, že Kyjev respektuje Trumpovo přání ukončit krveprolití a vítá každý realistický návrh.

„Podařilo se nám projednat mnoho detailů návrhu americké strany na ukončení války. Snažíme se, aby další cesta k dosažení trvalého míru byla důstojná a skutečně efektivní,“ napsal Zelenskyj o rozhovoru s americkými představiteli. „Dohodli jsme se, že společně s Amerikou a Evropou budeme na úrovni poradců pracovat na tom, aby cesta k míru byla skutečně proveditelná,“ dodal.

Zelenskyj v pátek telefonoval také s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Ukrajinci, více než kdokoli jiný na světě, chtějí konec této války, konec zabíjení a důstojný mír. Projednali jsme dostupné diplomatické možnosti a plán navržený americkou stranou. Jsme připraveni rychle a konstruktivně pracovat na tom, aby to fungovalo. Společně koordinujeme další kroky. Děkujeme za podporu!“ napsal Zelenskyj po jednání s Ruttem.

Telefonický rozhovor Zelenského s americkým prezidentem Trumpem se podle médií očekává příští týden.

S Trumpem už v pátek hovořil německý kancléř Friedrich Merz. Mluvčí spolkové vlády Stefan Kornelius podle agentury DPA řekl, že se oba dohodli na dalších krocích koordinace na úrovni poradců. Merz později dodal, že chce nyní o telefonátu informovat evropské partnery.

USA hrozí Ukrajině, že zastaví dodávky zbraní

Trump stanici FOX News Radio vpodvečer řekl, že vhodná lhůta pro Kyjev, aby přijal americko-ruský plán, je čtvrtek 27. listopadu. Šéf Bílého domu ale nevyloučil ani prodloužení termínu. „Měl jsem dosud mnoho konečných termínů, ale pokud jdou věci dobře, tak člověk obvykle lhůty prodlužuje. Myslíme si ale, že čtvrtek je vhodná doba,“ citovala Reuters Trumpa.

Podle britského listu Financial Times (FT) je nicméně nepravděpodobné, že se Američany prosazovaný harmonogram podaří dodržet, protože podle zástupců ukrajinské prezidentské kanceláře plán obsahuje několik bodů, které jsou pro Kyjev nepřípustné.

Ruský vůdce Vladimir Putin prohlásil, že plán „by mohl být základem konečného mírového urovnání konfliktu na Ukrajině“. Šéf Kremlu podle agentur tvrdil, že Američané s návrhem, aktualizovaným po americko-ruském summitu na Aljašce, seznámili Rusy, ale detailně s nimi nejednali, protože se proti staví Ukrajina.

Základem jednání o míru má být linie bojů, uvedl Berlín

Ukrajinské síly musí podle Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera zůstat schopny bránit suverenitu své země.

Představitelé tří spojeneckých zemí během telefonátu se Zelenským ukrajinského prezidenta ujistili o své pokračující podpoře Kyjeva na cestě k trvalému a spravedlivému míru, uvedl mluvčí německé vlády. Všichni čtyři lídři rovněž uvítali úsilí Spojených států o ukončení rusko-ukrajinské války, zejména závazek k suverenitě Ukrajiny a ochotu poskytnout Kyjevu pevnou bezpečnostní záruku.

Merz, Starmer, Macron a Zelenskyj se shodli, že jakákoli dohoda, která se týká evropských států, Evropské unie nebo NATO, vyžaduje souhlas evropských partnerů nebo konsensus spojenců.

Zelenskyj na síti X po telefonátu uvedl, že Ukrajina a její evropští spojenci úzce spolupracují, aby zajistili, že v mírovém plánu budou zohledněny ukrajinské požadavky. „Pracujeme na dokumentu připraveném americkou stranou. Musí to být plán, který zajistí skutečný a důstojný mír,“ napsal Zelenskyj. Macron potvrdil, že se spolu s Merzem a Starmerem dohodli, že Ukrajina musí být plně zapojena do jakýchkoliv rozhovorů o své budoucnosti.

Americko-ruský plán

Zahraniční agentury v noci na pátek zveřejnily 28 bodů amerického návrhu na ukončení rusko-ukrajinské války. Podle médií se na jeho vypracování podíleli zmocněnec amerického prezidenta Trumpa Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev.

Návrh počítá mimo jiné s uznáním ukrajinského poloostrova Krymu a východoukrajinských oblastí Doněcké a Luhanské za ruské, včetně částí, které zatím ukrajinské síly úspěšně proti agresorovi brání, stejně jako těch kusů Chersonské a Záporožské oblasti, které nyní Rusko okupuje.

Podle návrhu by Ukrajina nevstoupila do NATO a Severoatlantická aliance by se v budoucnu nerozšiřovala o další země. Agentura AP poznamenala, že schválení návrhu by znamenalo vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako hrozbu.

Načítání...

Agentura AFP v analýze založené na údajích amerického Institutu pro studium války napsala, že plán pro Ukrajinu znamená, že Kyjev by bez boje vydal Rusku území o velikosti Lucemburska. AFP do svého propočtu zahrnula nejen území Donbasu, které Ukrajina dosud kontroluje, ale také Ruskem okupované regiony v Charkovské, Dněpropetrovské, Sumské a Černihivské oblasti. S návratem těchto území Kyjevu totiž iniciativa USA naopak počítá.

Evropské reakce

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na americko-ruský plán zopakovala, že o Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny. O návrhu plánuje během nadcházejícího summitu zemí G20 v Jižní Africe hovořit se Zelenským. Později připomněla, že Evropa stojí za Ukrajinou od prvního dne plnohodnotné ruské agrese a snaží se společně se svými spojenci a Kyjevem zajistit udržitelný mír.

V Jižní Africe je také předseda Evropské rady António Costa, který konstatoval, že „Evropské unii nebyl oficiálně sdělen žádný plán“ a že „v této fázi nemá smysl se k tomu vyjadřovat“.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že EU podpoří jakýkoli mírový plán pro Ukrajinu, pokud přinese trvalý a spravedlivý mír a pokud se na něm bude podílet Ukrajina a EU. Merz kvůli aktuálnímu vývoji zrušil svůj dopolední program na jedné z berlínských škol.

Také český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zdůraznil, že o míru na Ukrajině se nesmí jednat bez Ukrajiny. Připomněl mnichovskou dohodu, která obětovala cizí území a válce nezabránila.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul nepovažuje americko-ruský návrh za hotový plán. Maďarský premiér Viktor Orbán o návrhu řekl, že klíčové budou příští dva až tři týdny. Tvrdí také, že je na obzoru summit amerického prezidenta s ruským vládcem v Budapešti.

Finský prezident Alexander Stubb ve společném prohlášení se členy vlády uvedl, že Ukrajina musí mít možnost sama rozhodnout o způsobu ukončení války s Ruskem.

Pavel: Mírový plán nesmí trestat oběť více než viníka

Prezident Petr Pavel uvedl, že mírový plán nesmí trestat oběť více než viníka a musí Ukrajině zaručit suverenitu, svébytnost a vyhlídku na slušnou budoucnost. Podle hlavy státu platí, že nejprve je třeba zastavit krveprolití, čehož lze dosáhnout okamžitým příměřím, k němuž dosud Rusko neprojevilo ochotu.

Ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS) uvedla, že ústupky Rusku nikdy nic dobrého nepřinesly. „Je důležité, aby podmínky byly pro Ukrajinu akceptovatelné a bezpečnostní záruky zajistily, že se ruská agrese nebude opakovat,“ řekla.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) naopak americko-ruský plán podpořil. Podle něj je podmínkou pro jeho realizaci souhlas Kyjeva s dokumentem. „Pokud tento plán bude podepsán, Rusko vyjde z této války jako totální vítěz. Rusko vyjde z této války mimořádně morálně a ekonomicky posílené,“ prohlásil Fico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...