Nobelovu cenu za mír získala venezuelská opoziční politička Machadová

Nahrávám video
Události: Nobelovu cenu za mír získala Machadová
Zdroj: ČT24

Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, oznámil norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.

Představitelka opozice vedla protesty po prezidentských volbách v loňském roce, jejichž výsledek podle opozice vláda zfalšovala, aby udržela u moci autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Protesty nedokázaly zvrátit pokračování Madura v úřadu prezidenta.

„Toto obrovské ocenění všem Venezuelanům je impulzem pro dosažení našeho cíle: získat svobodu,“ uvedla Machadová na sociálních sítích. „Venezuela bude svobodná,“ zdůraznila opoziční vůdkyně.

Machadová v posledních měsících velmi omezila své aktivity na veřejnosti a se svými příznivci i se světem komunikuje hlavně prostřednictvím sociální sítě. Média informovala o jejím veřejném vystoupení ve Venezuele naposledy letos v lednu. Při té příležitosti byla podle svého týmu krátce zadržena. Podle některých médií nyní žije v ilegalitě. Když loni dostala od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, převzala ji její dcera Ana Corina Sosaová.

Podle Machadové je opozice „na prahu vítězství“. Pro dosažení svých cílů počítá s podporou Spojených států a amerického prezidenta Donalda Trumpa, dalších národů v Latinské Americe a demokratických zemí, které Machadová označuje za „naše hlavní spojence“.

„Je to jedna z nejstatečnějších žen nebo obecně politiků na naší planetě v tuhle chvíli. Přes řadu let je principiální opozicí venezuelské diktatury,“ okomentoval ocenění politolog Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd UK.

Loni venezuelská bojovnice za politickou svobodu a práva občanů obdržela Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. „Již poněkolikáté předchází Havlova cena ceně Nobelově. To podtrhuje význam jeho odkazu,“ dodal bývalý diplomat a politik Michael Žantovský.

Nahrávám video
Události, komentáře: Nobelova cena za mír
Zdroj: ČT24

Bílý dům: Rozhodnutí je politické

Norský Nobelův výbor ocenil Venezuelanku po opakovaných veřejných prohlášeních amerického prezidenta Trumpa, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží on, což zdůvodňoval svými úspěchy při ukončování válek ve světě. Bílý dům ocenění Machadové označil za politické s tím, že cenu měl dostat Trump.

Lhůta pro nominace na toto prestižní ocenění vypršela 31. ledna, tedy jen krátce po nástupu Trumpa do Bílého domu. Nobelův výbor o udělení ceny navíc definitivně rozhodl tento týden ještě předtím, než byla oznámena dohoda o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí vypracovaná na základě Trumpova plánu.

Nepřímo kritizovalo udělení ceny Machadové izraelské fórum, které sdružuje rodiny a blízké některých rukojmích unesených do Pásma Gazy. „Ačkoliv Nobelův výbor vybral jiného laureáta, pravda je jasná a nelze o ní pochybovat: žádný lídr ani organizace neudělali pro mír ve světě více než americký prezident Donald Trump,“ cituje prohlášení organizace server The Times of Israel.

„Je to velmi zasloužené ocenění velkého boje jedné ženy i celého lidu za naši svobodu a demokracii,“ uvedl Edmundo González Urrutia, který podle větší části venezuelské opozice vyhrál v loňských prezidentských volbách.

„Demokracie žije z odvahy jednotlivců. Maria Corina Machadová bojuje řadu let neúnavně za svobodu a právní stát ve Venezuele – hodnoty, které i my podporujeme po celém světě,“ napsal německý kancléř Friedrich Merz.

Machadové blahopřála i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Toto ocenění vzdává hold vaší odvaze a přesvědčení. A také každému hlasu, který odmítá být umlčen. Ve Venezuele i jinde ve světě,“ uvedla von der Leyenová.

Generální tajemník OSN António Guterres Machadovou označil za bojovnici za demokracii. „V době, kdy jsou demokracie a vláda práva na celém světě v ohrožení, je dnešní (páteční) ocenění poctou všem, kteří se kdekoliv na světě zasazují o ochranu občanských a politických práv,“ cituje agentura AFP Guterrese.

„Hluboce si vážíme jejího (Machadové) nepolevujícího úsilí o prosazování demokracie a lidských práv ve Venezuele, které bylo loni oceněno i Cenou Václava Havla. Česko stojí pevně na straně těch, kdo s odvahou brání svobodu a lidskou důstojnost,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Výbor podle DPA letos obdržel 338 nominací, z nichž 244 jsou jednotlivci a 94 organizace. V loňském roce, kdy Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní, to bylo o 52 nominací méně.

Nobelovský týden

V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ocenění získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance.

V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky.

Ve středu pak akademie sdělila, že laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Ocenění získali za výzkum metalo-organických sítí.

Ve čtvrtek akademie vybrala jako laureáta ceny za literaturu maďarského spisovatele Lászlóa Krasznahorkaie.

Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii. Laureáti ceny oficiálně převezmou na ceremonii ve Stockholmu 10. prosince, tedy na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 36 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...