Vůdce bez země, filozof a šiřitel míru. Tändzin Gjamccho je dalajlamou už 80 let

Nahrávám video
Horizont: Osmdesát let od vysvěcení dalajlamy
Zdroj: ČT24

Tändzin Gjamccho, známý jako 14. dalajlama, byl vysvěcen 22. února 1940. V exilu žijící duchovní vůdce Tibetu si respekt a úctu vydobyl zejména snahou o nenásilné řešení problémů světa a své domoviny. Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1989 se nesnaží o úplnou nezávislost Tibetu, ale o širší autonomii. Peking ho opakovaně obviňuje z toho, že se snaží oblast od Číny odtrhnout.

Současný tibetský duchovní vůdce se narodil 6. července 1935 v Tagccheru v Tibetu v rodině rolníka. Ve dvou letech byl rozpoznán za reinkarnaci 13. dalajlamy.

Duchovním vůdcem Tibetu byl vysvěcen jako čtyřletý chlapec v paláci Potála ve Lhase. Tam pod dohledem nejlepších učenců získal vzdělání a zasvěcení ve všech čtyřech tradičních školách buddhismu, ale i v historii, astrologii a jiných vědách.

Dalajlama byl vysvěcen v únoru 1940
Zdroj: ČTK

Plnou světskou i duchovní odpovědnost, vyplývající z funkce, musel převzít v 16 letech. Učinil tak kvůli postupující okupaci, armáda Čínské lidové republiky vtrhla na tibetské území v říjnu 1950.

V letech 1954 až 1955 cestoval po Číně, na pozvání Mao Ce-tunga se zúčastnil zasedání parlamentu a v roce 1956 se stal předsedou přípravného výboru Tibetské autonomní oblasti. 

Cesta do exilu

Neplodná jednání s Čínou a vojenský zásah proti povstání Tibeťanů v roce 1959 dalajlamu donutily k odchodu z vlasti. Tehdy jej následovalo sto tisíc krajanů a tisíce dalších přibyly v průběhu následujících let.

Dalajlama našel útočiště u severoindického města Dharamsála, kde zřídil uprchlické tibetské centrum, v němž nyní sídlí tibetská exilová vláda, klášter, univerzita a školy.

Dalajlama jako fenomén

Autorita a neobyčejné charisma vytvářejí z dalajlamy těžko uchopitelný fenomén. Vůdce bez země, politik a filozof svými myšlenkami přitahuje nejrůznější publikum. Díky dalajlamovým cestám ožil tibetský buddhismus například na Západě, kde v osmdesátých a devadesátých letech rostla nová duchovní centra. 

Nahrávám video
Osobnost Horizontu ČT24: Od vysvěcení dalajlamy uplynulo 80 let
Zdroj: ČT24

Myšlenku mírového osvobození Tibetu se snaží šířit všude po světě. Pravidelně se setkával s náboženskými a politickými lídry. Vítal ho například papež Jan Pavel II., bojovník za lidská práva Nelson Mandela či  hollywoodské hvězdy.

Zatímco někteří nejvyšší představitelé dalajlamu respektují, jiní se kvůli hrozbě zhoršených vztahů s Čínou s duchovním vůdcem Tibetu odmítají sejít.

Na svých cestách se také několikrát zastavil v Česku. Naposledy se v roce 2016 zúčastnil pražské konference Forum 2000. 

  • Bývalý český prezident Václav Havel patřil mezi dalajlamovy blízké přátele. Na jeho pozvání zavítal dalajlama do Československa poprvé v únoru 1990, naposledy navštívil Havla těsně před jeho úmrtím v prosinci 2011.
  • „Nepovažuji ho jen za jednoho z obyčejných představitelů státu, kteří se dostali do politiky prostřednictvím některé strany. Zdá se mi, že Václav Havel se dostal k politice podobně jak já… Mnohé ideje Václava Havla jsou blízké mým…“ řekl dalajlama o Havlovi v roce 1990.

Obavy z budoucnosti

Ne všichni Tibeťané ale s dalajlamovou mírovou cestou souzní. Část z nich se rozhodla proti čínskému útlaku radikálně vzepřít a lidských pochodní začalo za posledních deset let přibývat.

„Je to velmi smutné. Dochází k sebeupalování. Stále žádám čínskou vládu, aby to vyšetřovala. Aby zjistila, jaké jsou příčiny těchto smutných činů,“ vyjádřil se k problematice dalajlama. 

Obavy Tibeťanů v současnosti vyvolává vysoký věk jejich vůdce, což otevírá otázky ohledně nejasné budoucnosti země. Kdo bude nástupcem čtyřiaosmdesátiletého duchovního lídra, přitom znepokojuje i Čínu, která nechce, aby měl v indickém exilu pokračovatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...