„Všem nám jde o to, aby nebyla válka.“ Politici doufají v mírové řešení konfliktu Rusko–Ukrajina, expert je skeptičtější

Nahrávám video

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterý oznámil, že Česko navzdory vyhrocené situaci mezi Kyjevem a Moskvou zatím nebude evakuovat personál z ukrajinských zastupitelských úřadů, ve středu pak má vláda řešit darování dělostřelecké munice Ukrajině.

Poslanec a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) se k záměru Lipavského navštívit Ukrajinu a tamější linii styku s oblastmi na východě země, které kontrolují Ruskem koordinovaní ozbrojenci, vyjádřil v úterním pořadu 90' ČT24 spíše rezervovaně. „Někdy je méně více, jsme malý stát, nemusíme ukazovat ramena,“ myslí si. Jedním dechem ovšem dodal, že „všem nám jde o společnou věc – aby nebyla válka. A diplomatické řešení je ta nejlepší věc, co nás může potkat.“

S tím souhlasí i Jaroslav Bžoch (ANO), místopředseda výboru pro evropské záležitosti a místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, který byl hostem Událostí, komentářů. „Pevně doufám a osobně si myslím, že dojde k variantě uklidnění situace pomocí diplomacie. Bezpečnostní situace z hranic Ukrajiny a Ruska se totiž může přesunout do Evropy a může zhoršit i bezpečnost v Česku, pokud by to přerostlo ve velký konflikt.“

Hrozí další eskalace, říká Žáček

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) v Devadesátce ČT24 upozornil, že Rusko dělá agresory z nás. „Musíme říct jasnou pozici. Jediný mírový prostředek je odstrašení. Mírové řešení chceme, ale jsme připraveni i na tu druhou variantu,“ uvedl. Situace podle něj může ještě dále eskalovat. Návštěvu českého ministra zahraničí na Ukrajině podporuje, podle něj takový krok ilustruje odhodlání.

Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09) v Událostech, komentářích zdůraznil, že jsme svědky něčeho, co tu před měsícem nebylo, a to jednota zemí NATO a EU, kde se snoubí velmi dobře aktivní diplomacie s určitou strategií odstrašení. „Jedno bez druhého směrem ke Kremlu nefunguje, dlouhodobě jsme byli svědky, že to není dobrá strategie.“

Evropa podle Ženíška daleko více vnímá situaci a uvědomuje si, že pokud chce být vnímána, je důležité být jednotný v tom, že případný protivník věří, že jsme schopni rychlé tvrdé reakce.

Nahrávám video

Poslanec Růžička (ANO) vkládá velké naděje do plánovaného jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Politici si mají volat do konce tohoto týdne. Podle Růžičky je to právě Macron, kdo dokáže vyjednat to, aby ruští vojáci zůstali na svém území. Zopakoval, že „velká gesta“ ze strany Česka v tuto chvíli nepovažuje za dobrá.

Žáček (ODS) věří, že pokud Rusko nakonec na Ukrajinu opět zaútočí, změní to na Západě paradigma a náhled na celý konflikt. Bžoch (ANO) pak nastínil důsledky případné ruské invaze. „Neměli bychom jinou možnost než přistoupit k nejtěžším sankcím, tedy nezprovoznění Nordstreamu 2, omezení dodávek plynu, zkrátka Rusko finančně a ekonomicky izolovat tak, aby ho to bolelo nejvíce.“ 

Rusko udává pravidla hry, myslí si analytik

Redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup, který byl dalším hostem úterní Devadesátky ČT24, je optimistou a domnívá se, že Rusko v nejbližších týdnech invazi nepodnikne.

„Možnosti jsou ale otevřené úplně všechny, ač nám invaze může připadat iracionální, bude záležet na Kremlu,“ dodává Soukup. Zmínil i možnost jiné než přímé vojenské ofenzívy – kybernetické útoky či různé sabotáže.

Poměrně skeptický je vůči diplomatickému řešení expert na postsovětský prostor z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír. Připomněl anexi Krymu a to, že za uplynulých osm let se diplomatické řešení této záležitosti nepodařilo najít. „Ruská federace udává tón i pravidla hry,“ konstatoval.

Doplnil, že jde i o střet dvou pohledů na svět – ruského a západního. I to je dle něj jedna z věcí, která brání řešení konfliktu.

„Ruský režim má problém vykázat úspěchy. Rostoucí agresivita má sloužit k naplnění cílů,“ míní Šír. V případě Ukrajiny to podle něj může být například jakési zdiskreditování demokratického zřízení v zemi a zastavení směřování Ukrajiny na Západ.  

Ženíšek: Putin nechce, aby byl Západ silný a jednotný

Ženíšek (TOP 09) v Událostech, komentářích zdůraznil, že nahlížet na konflikt z pohledu posledních pár měsíců nebo let je špatně. „Musíme nahlížet od roku 2008, co se tehdy stalo v Gruzii a co se stalo v roce 2014 na Ukrajině. Pak to určitou logiku, o co Putinovi jde, dává a ten cíl je dle mého názoru jednoznačný – Putin nechce, aby byl Západ silný a jednotný. Nechce, aby byla Evropa jednotná. Nechce, aby byly respektovány věci, na které jsme byli doposud zvyklí, což je třeba mezinárodní právo. V tom on se pohybovat neumí, a proto potřebuje strategii síly. A tam je potřeba, aby Západ řekl 'ne, jsme připraveni reagovat, pokud takto budeš pokračovat'.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...