Volný pád německé koalice, Macronova mizérie a britská frustrace. Média hodnotí výsledky voleb

Nahrávám video
Lidovci a socialisté v eurovolbách oslabili
Zdroj: ČT24

Vládní strany na západě Evropy zaznamenaly ve volbách do Evropského parlamentu velké ztráty. Výsledek německé konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) evokuje podle místního tisku volný pád vládní koalice. Francouzská média zase hodnotí porážku prezidenta Emmanuela Macrona jako zásadí prohru a mizérii. Podle britského tisku výsledky jen potvrzují frustraci voličů.

Německo

Obě uskupení německé vládní koalice dosáhla svých nejhorších výsledků. Podle komentáře veřejnoprávní televize ARD nemohli „ani největší pesimisté mezi sociálními demokraty ve svých nejděsivějších nočních můrách počítat s tím, že to bude tak špatné“.

„Poprvé od konce druhé světové války neskončila (SPD) v celoněmeckých volbách na prvním nebo druhém místě, ale třetí. To se rovná zemětřesení,“ je přesvědčena Deutsche Welle. Šéfka strany Andrea Nahlesová podle stanice nedokázala úpadek SPD zastavit a podle některých sociálních demokratů ho naopak urychlila. Jak ale podotýká ARD, na obzoru zatím není nikdo, kdo by si mohl být jistý tím, že stranu spasí.

Ve vážných problémech je podle serveru Spiegel Online i konzervativní unie CDU/CSU. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung dokonce míní, že Křesťanskodemokratické unii (CDU) hrozí, že se začne potápět stejně jako SPD.

Server Spiegel Online jako jeden z problémů CDU/CSU zmiňuje neschopnost stran oslovit mladší voliče, kteří se v evropských volbách masově přiklonili k Zeleným. „Mládež se politizovala,“ soudí list Süddeutsche Zeitung, podle kterého málokdy mladí lidé takovýmto způsobem ovlivnili nejen volby, ale i výběr zásadních politických témat. Do popředí pozornosti se tak dostala problematika boje proti změnám klimatu. Podle Süddeutsche Zeitung by jejich iniciativy mohly německou politiku změnit i dlouhodobě.

Velká Británie

Podle levicového listu The Guardian je závěr plynoucí z eurovoleb ve Spojeném království zcela jasný: naprostá frustrace a polarizace voličů. Výsledky potvrdily existenci dvou vyhraněných táborů – zastánců odchodu bez dohody, versus těch podporujících setrvání v Unii, píše list.

„S těmito volbami zcela zmizela jakákoliv realistická představa o tom, že existuje tichá většina, která chce jen měkký brexit a mít to za sebou. Pokud taková tichá většina někdy existovala, byla tak tichá, že se stala prakticky bezvýznamnou. Místo ní zaznamenali obrovský nárůst podpory zastánci odchodu bez dohody a tvrdí podporovatelé setrvání,“ dodal The Guardian. Poznamenal také, že labouristé i vládní konzervativci musejí mít po těchto výsledcích hrůzu z dalších parlamentních voleb.

Někdejší ministr zahraničí Boris Johnson z Konzervativní strany, o němž se spekuluje jako o příštím premiérovi po odchodu Theresy Mayové, ve sloupku konzervativcům nakloněného listu The Daily Telegraph napsal, že volby představují nepřekvapivé odmítnutí vládní politiky.

„V těchto mizerných volbách, které se nikdy neměly uskutečnit, protože by nás Evropský parlament už neměl zastupovat, voliči dali vládě, vlastně oběma hlavním stranám (konzervativcům a labouristům), zdrcující pokárání. Od srdce jim to ale nemohu vyčítat. Dali nám hlavní úkol: splnit brexit. Dali nám na to dosud skoro tři roky. My jsme flagrantně nedodrželi jejich pokyny. Propásli jsme termín po termínu, nedodrželi jsme sliby a dnes si nás naši zaměstnavatelé – lid – obrazně zvou na personální oddělení,“ napsal Johnson.

Francie

Pro prezidenta Emmanuela Macrona je výsledek voleb polovičním úspěchem i zásadní prohrou. „A je to tady zase: Národní sdružení shrábne výhru, zatímco pro Republiku v pohybu je to mizérie,“ charakterizoval list Libération výsledek souboje mezi Macronem a Le Penovou.

Komentátor listu Le Figaro výsledek označil za „repliku zemětřesení z roku 2017“, kdy se konaly prezidentské volby, v nichž neuspěli republikáni ani socialisté. Macronovi se podle něj podařilo mobilizovat nejenom své stoupence, ale stejně tak i odpůrce.

Komentátorka listu Les Échos po volbách popsala situaci ve Francii jako „Národní sdružení versus Republika v pohybu a kolem dokola rozsáhlá poušť“.

List La Croix vidí výsledek pro Macrona jako vážnou ránu. Deník L'Opinion zase napsal, že „vítězem evropských voleb není ten, kdo se zdá“. V levicovém deníku L'Humanité kritizují „zničující strategii“ a tvrdí, že Republika v pohybu z „tohoto ohně žádný kaštan nevytáhne“.

Polsko

Za jediného vítěze voleb v Polsku považuje server Onet.pl předsedu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. „Nejde jen o to, že PiS porazila Evropskou koalici. Jde o rozsah tohoto vítězství: PiS ještě nikdy v žádných volbách nezískala více než 40 procent (samozřejmě kromě prezidentských voleb),“ napsal komentátor a zmínil skandály okolo nahrávek jednání Kaczyńského o stavbě mrakodrapu, okolo majetku premiéra Mateusze Morawieckého či okolo případů sexuálního zneužití dětí v církvi, která je oporou PiS. 

Díky vysoké účasti se nedělní hlasování podle deníku Rzeczpospolita podobalo spíše parlamentním volbám, unijní problémy přešly do pozadí a hlasování bylo spíše plebiscitem o jednotlivých politických silách.

PiS k jasnému vítězství pomohla podle deníku i obratnost premiéra Mateusze Morawieckého, který minulý týden okamžitě vyrazil pomoci jihu země při povodních s okamžitou výplatou odškodnění. Zato opoziční Evropskou koalici povodně „úplně spláchly“. Její předák Grzegorz Schetyna označoval pomoc postiženým za „kabaret“, než pochopil vážnost situace. Ale to už bylo pozdě.

„Je třeba se napít vodky, ale nepropadat panice. Demokratický tábor prohrál poločas, ale to neznamená, že v říjnových parlamentních volbách demokrati prohrají,“ míní opoziční Gazeta Wyborcza.

Slovensko

Vítězství koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu před nejsilnější vládní stranou Smer-SD podle listu Sme znamená, že dochází k zásadní změně na politické mapě země. „Občané Slovenska velmi touží po změně a těch, co si pod ní nepředstavují návrat totality, je výrazně více,“ napsal deník.

Připomněl, že Smer-SD nevyhrál celostátní stranické hlasování poprvé od roku 2006 a že další dvě vládní strany Most-Híd a Slovenská národná strana nezískaly v eurovolbách ani pět procent hlasů, což je podmínka pro zisk křesla v Evropském parlamentu.

Třetí místo krajně pravicové partaje Kotleba-Ľudová strana Naše Slovensko (LSNS) s dvouciferným volebním ziskem označilo Sme za Pyrrhovo vítězství demokratických sil.

„Výsledky voleb do europarlamentu přepisují politickou mapu Slovenska. Vítězem je PS/Spolu, Smer na minimu!,“ hlásí nejčtenější slovenský list Nový čas. „Strana Smer je v rozkladu. Tyto volby to potvrdily,“ dodal Denník N.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...