V úterý 8. listopadu budou obyvatelé Spojených států rozhodovat o další podobě Kongresu – konkrétně o obsazení 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 34 v Senátu. V obou komorách budou o přízeň voličů soupeřit demokraté s republikány. Volit se budou i křesla pěti ze šesti nehlasujících členů Sněmovny reprezentantů. Kromě toho bude 36 z 50 států hlasovat o svých guvernérech. Rozhodovat budou Američané i o soudcích. V šesti státech budou tématem referend potraty, hlasovat se bude ale také například o legalizaci marihuany.
Volby do Kongresu USA
Sněmovna reprezentantů
Funkční období členů dolní komory amerického kongresu, Sněmovny reprezentantů, je dvouleté. Volby do ní se tedy konají vždy spolu s prezidentskými volbami a také uprostřed funkčního období hlavy Spojených států. Právě druhé zmíněné, takzvané midterms, se konají letos. Výsledek midterms tak zároveň poukazuje i na spokojenost Američanů s dosavadní činností prezidenta.
Jednotlivé americké státy zastupuje ve sněmovně odlišný počet reprezentantů, a to v závislosti na počtu jejich obyvatel. Volby v roce 2022 jsou prvními, které se uskuteční po sčítání lidu v roce 2020. V jeho důsledku tak došlo k překreslení volebních map. Po rozdělení získalo šest států (Texas, Colorado, Florida, Montana, Severní Karolína a Oregon) křesla navíc k těm stávajícím ve Sněmovně reprezentantů a sedm států (Kalifornie, Illinois, Michigan, New York, Ohio, Pensylvánie a Západní Virginie) některá ztratilo.
Ve Sněmovně reprezentantů zasedá také šest zákonodárců, kteří nemají hlasovací právo. Jedná se o zástupce nezačleněných území Spojených států (Portorika, Americké Samoy, Guamu, Panenských ostrovů a Severních Marian) a Washingtonu, DC. Voliči budou rozhodovat i o obsazení pěti z těchto křesel.
Aktuálně v dolní komoře zasedá 220 demokratů a 211 republikánů. Čtyři křesla jsou volná. „Pokud je sněmovna usnášeníschopná a pokud je to blízko voleb, tak už se nepořádají samostatné doplňovací, ale je to spojené s těmi pravidelnými,“ podotkl amerikanista z Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček
Senát
Každé dva roky se ve Spojených státech pravidelně obměňuje třetina senátorů. Funkční období zvoleného člena horní komory trvá, stejně jako v České republice, šest let. Každý stát, bez ohledu na počet obyvatel, zastupují v Senátu dva zákonodárci. Senátorská křesla jsou rozdělena do tří kategorií. Každé dva roky voliči rozhodují o obsazení všech křesel z dané kategorie. Celkem tedy mají USA sto senátorů. Na podzim jich budou lidé volit 34. Půjde o křesla, z nichž je aktuálně čtrnáct obsazených demokraty a dvacet republikány.
Poslední hlasování do horní komory se konalo 3. listopadu 2020. V řádných volbách bylo k dispozici 33 křesel. Senát je po nich rozdělen mezi republikány a demokraty v poměru 50 : 50. V takovémto případě má ve vyrovnaném Senátu rozhodující hlas viceprezidentská kancelář. Americký viceprezident je totiž šéfem horní komory a může rozhodovat v případě vyrovnaného počtu hlasů. Aktuálně tak dává převahu demokratům hlas viceprezidentky Kamaly Harrisové.
V letech 2020–2021 proběhly zvláštní volby v Georgii a Arizoně. K dispozici byla dvě křesla. Obě získali demokraté a porazili tak úřadující republikány. Tato místa jsou k dispozici i v letošních volbách. „Systém je takový, že když se křeslo uvolní, znovu se obsadí. Kvůli tomu, aby se stále volila ve federálních volbách třetina senátu, ale následně zvolení ve volebním období jen pokračují. Ve zvláštních volbách tak člověk není zvolen na šest let, ale na dokončení mandátu,“ vysvětlil Pondělíček.
Americký Senát hraje důležitou roli v legislativním a exekutivním soukolí. Potvrzuje šéfy jednotlivých ministerstev, čímž má vliv na podobu prezidentské administrativy. Rozhoduje také o nominacích na soudce Nejvyššího soudu. Ti jsou ve Spojených státech jmenováni na doživotí. Odstraněni z funkce mohou být pouze impeachmentem. Tento soud má poslední slovo a jeho rozhodnutí může zvrátit jen on sám jiným rozhodnutím.
Senát zároveň jmenuje federální soudce, ambasadory a další vládní a státní úředníky. Pokud Sněmovna reprezentantů zahájí impeachment prezidenta, Senát plní roli soudu.
Volby na úrovni států
Guvernéři a viceguvernéři
Američané budou rozhodovat v šestatřiceti státech také o svých guvernérech. Ti v nich představují hlavy exekutivní moci. Aktuálně mají na těchto postech v USA převahu republikáni s počtem 28 guvernérů. Těch demokratických je pak 22. Funkční období guvernérů vychází z jednotlivých státních ústav, a není tak všude stejně dlouhé. Ve všech státech je ale guvernér volen přímo.
Guvernéři jsou v USA exekutivní a reprezentativní hlavou států. Ty mají také svá legislativní tělesa, která přijímají zákony specifické pro daný stát, nikoliv platné pro celou federaci. Devětačtyřicet států má dvoukomorový parlament. Jedinou výjimkou je Nebraska, která má jednokomorový parlament. Celkem je tedy v USA státních zákonodárných orgánů 99.
Guvernér není přímo podřízen federálním úřadům. Může také převzít další role, jako je vrchní velitel Národní gardy, pokud tato role není federalizována. Guvernér může mít také možnost zmírnit nebo prominout trest nebo vetovat státní zákony.
Tyto volby budou guvernéry lidé vybírat v Alabamě, na Aljašce, v Arizoně, Arkansasu, Kalifornii, Coloradu, Connecticutu, na Floridě, Havaji, v Georgii, Idahu, Illinois, Iowě, Kansasu, Maine, Marylandu, Massachusetts, Michiganu, Minnesotě, Nebrasce, Nevadě, ve státě New Hampshire, v Novém Mexiku, New Yorku, Ohiu, Oklahomě, Oregonu, Pensylvánii, na Rhode Islandu, v Jižní Karolíně, Jižní Dakotě, Tennessee, Texasu, Vermontu, Wisconsinu a Wyomingu.
Guvernéra budou volit také v některých nezačleněných územích Spojených států. Konkrétně v Guamu, Severních Marianách a na Panenských ostrovech. Tam budou voliči rozhodovat také o viceguvernérech, kteří jsou v jednotlivých státech druhými nejvyššími úředníky.
Hlavní povinností viceguvernéra v USA je zastupovat guvernéra v případě jeho dočasné nepřítomnosti v úřadu. Kromě toho zpravidla nastupuje po guvernérovi, který zemřel, odstoupil nebo byl odvolán zákonodárným orgánem ve zkušební době. Ve většině států se pak viceguvernér stává guvernérem a získává titul a s ním spojený plat, úřad i výsady. V několika státech, jako například v Massachusetts, se viceguvernér místo toho stává takzvaným úřadujícím guvernérem, a to do příštích voleb.
Kromě této primární ústavní povinnosti většina státních ústav povinnosti viceguvernéra podrobně nepředepisuje. Například na Havaji zastává viceguvernér současně funkci státního tajemníka. V Tennessee a Západní Virginii vykonává funkci viceguvernéra předseda Senátu, který je volen z řad zákonodárců.
Američané budou volit viceguvernéry ve třiceti státech USA – Alabamě, Aljašce, Arkansasu, Kalifornii, Coloradu, Connecticutu, na Floridě, v Georgii, na Havaji, v Idahu, Illinois, Iowě, Kansasu, Marylandu, Massachusetts, Michiganu, Minnesotě, Nebrasce, Nevadě, Novém Mexiku, New Yorku, Ohiu, Oklahomě, Pensylvánii, na Rhode Islandu, v Jižní Karolíně, Jižní Dakotě, Texasu, Vermontu a Wisconsinu. Pět států funkci viceguvernéra nemá. Jde o Arizonu, Maine, New Hampshire, Oregon a Wyoming.
Generální prokuratura
Ve třiceti amerických státech budou voliči rozhodovat o obsazení křesel generálních prokurátorů. Jde o Alabamu, Arizonu, Arkansas, Kalifornii, Colorado, Connecticut, Delaware, Floridu, Georgii, Idaho, Illinois, Iowu, Kansas, Maryland, Massachusetts, Michigan, Minnesotu, Nebrasku, Nevadu, Nové Mexiko, New York, Severní a Jižní Dakotu, Ohio, Oklahomu, Rhode Island, Jižní Karolínu, Texas, Vermont a Wisconsin.
Funkce existuje ve všech padesáti státech. Generální prokurátor je odpovědný za prosazování státního práva a poradenství lokální vládě v právních záležitostech. „Zjednodušeně se dá říci, že attorney general (generální prokurátor) je nejvyšším státním návladním nebo ministrem spravedlnosti daného státu,“ řekl Pondělíček.
Generální prokurátor je oprávněn stíhat porušení státního práva, zastupovat stát v právních sporech a vydávat právní rady státním orgánům a zákonodárcům. Ve většině států má generální prokurátor zásadní vliv na přístup státu k prosazování práva. Generální prokurátoři často stanovují konkrétní priority v oblasti vymáhání práva, jako je například protidrogové právo či sexuální trestná činnost.
Státní tajemníci
Sedmadvacet regionů bude rozhodovat o svých státních tajemnících. Konkrétně o nich budou hlasovat lidé v Alabamě, Arizoně, Arkansasu, Kalifornii, Coloradu, Connecticutu, Georgii, Idahu, Illinois, Indianě, Iowě, Kansasu, Massachusetts, Michiganu, Minnesotě, Nebrasce, Nevadě, Novém Mexiku, Severní a Jižní Dakotě, Ohiu, na Rhode Islandu, Severní Karolíně, Vermontu, Washingtonu, Wisconsinu a Wyomingu.
V sedmačtyřiceti státech, s výjimkou Aljašky, Havaje a Utahu, je státní tajemník jedním z nejvýznamnějších exekutivních úředníků. Ačkoliv se jejich náplň v jednotlivých státech liší, společnou zodpovědností je řízení a dohled nad volbami a seznamy voličů, které jsou přiděleny státnímu tajemníkovi ve 41 státech. Mezi další běžné povinnosti tajemníka je registrace podniků, vedení státních záznamů a certifikace úředních dokumentů.
Soudy
Vrcholem americké justiční soustavy je Nejvyšší soud Spojených států. Významnou roli hrají ale i nejvyšší soudy v jednotlivých státech. Kvůli federativnímu charakteru USA totiž federální soudy mají pouze omezenou jurisdikci, naopak státní soudy mají podstatné slovo.
Verdikty nejvyšších soudů jsou finální a nezvratné, pakliže posuzují zákony platné v daném státu. Pakliže se rozsudky dotýkají federálních záležitostí či ústavních práv, může je revidovat pouze federální Nejvyšší soud.
Zatímco ve federální soudní soustavě nominuje prezident a potvrzuje senát, na státní úrovni se způsob výběru soudců liší. Zejména na severovýchodním pobřeží USA je běžné, že soudce jmenuje guvernér a ti rovnou nastupují do funkce. „Například na Floridě to probíhá obdobně jako na federální úrovni – s tím, že je vybírá guvernér a potvrzuje horní komora státního parlamentu,“ přiblížil Pondělíček.
Jinde však soudci po jmenování guvernérem ještě musejí projít také občanským výběrem. K tomu dojde při nejbližších volbách, které následují poté, co soudce odslouží jeden rok ve funkci. V nadcházejících volbách budou lidé rozhodovat o obsazení celkem 385 míst u odvolacích soudů. Z toho o 86 místech u nejvyššího soudu daných států a o obsazení 299 křesel středních odvolacích soudů.
Referenda
Přítomnost občanů ve volebních místnostech využívají úřady v několika amerických státech také ke konání referend. Voliči ve 36 státech budou nyní rozhodovat o 129 opatřeních.
Jedním z témat budou potraty. Ty jsou ostatně volebním tématem už od sedmdesátých let dvacátého století. V roce 2022 se o nich bude hlasovat v šesti státech, což je nejvíce v historii za jeden rok.
V Kalifornii se bude hlasovat o dodatku, který by do státní ústavy doplnil reprodukční svobodu definovanou tak, aby zahrnovala „právo rozhodnout se pro potrat a rozhodnout se pro antikoncepci nebo ji odmítnout“. V Michiganu by opatření iniciované občany mělo zajistit státní ústavní právo na reprodukční svobodu – definované tak, aby zahrnovalo potrat, antikoncepci a další záležitosti související s těhotenstvím. Ve Vermontu budou voliči rozhodovat o ústavním dodatku, který stanoví, že „právo jednotlivce na osobní reprodukční autonomii je ústředním prvkem svobody a důstojnosti při určování vlastní životní dráhy“.
Voliči v Kansasu už 2. srpna zamítli volební návrh, který prohlašoval, že neexistuje státní ústavní právo na potrat. Nyní budou o podobném dodatku rozhodovat voliči v Kentucky. Obyvatelé Montany budou hlasovat o opatření, které stanoví, že děti narozené zaživa v jakémkoli stadiu vývoje jsou právnickými osobami a je třeba jim poskytnout lékařskou péči.
V pěti státech budou Američané hlasovat o legalizaci marihuany pro rekreační účely. Jde o Arkansas, Missouri, Severní a Jižní Dakotu a Maryland.
Američané budou v sedmi státech rozhodovat o volebních opatřeních, která mají změnit politiky související s hlasováním. Například Connecticut, jeden z pěti států bez jakékoliv formy předčasného hlasování, bude rozhodovat o ústavním dodatku, který takové hlasování umožní.
Tématem jsou i pozměňovací návrhy týkající se zotročení, nevolnictví a trestních sankcí. Ještě nyní totiž ústavy dvaceti států obsahují formulace umožňující zotročení nebo nevolnictví jakožto sankci za trestné činy nebo za problémy týkající se úhrady dluhů, škod nebo pokut. V listopadu budou rozhodovat o zrušení těchto formulací voliči v pěti státech, a to Alabamě, Louisianě, Oregonu, Tennessee a Vermontu.
Doplňující volby
V roce 2022 se na některých místech konají mimořádné volby do státních zákonodárných funkcí. U jednadvaceti je důvodem jmenování, volba nebo snaha o zvolení do jiné funkce. Ve 23 případech proběhnou volby kvůli předchozí rezignaci, v sedmi pak z důvodu úmrtí funkcionáře.
Kdo může volit
Volit mohou američtí občané starší osmnácti let. Aby mohli hlasovat u volební komise, musí nejprve vyplnit registrační formulář. Výjimkou je Severní Dakota, kde registrace není nutná. Téměř v každém státě je navíc možné se zaregistrovat k volbám i před dosažením věkové hranice, a to pokud bude člověku osmnáct ke dni voleb.
Občané rovněž musí splňovat podmínky bydliště ve státě, ve kterém hlasují. Ty se však mohou v různých částech USA lišit. Volič může o platnou registraci přijít v případě uvěznění, přestěhování nebo pokud je soudem shledán nesvéprávným.
Znovu se musí zaregistrovat i v případě, pokud se dvakrát po sobě neúčastní federálních voleb. Podle 15. dodatku americké ústavy z roku 1870 nesmí být volební právo nikomu odebráno z rasových důvodů.
Američané mají v některých státech možnost volit na dálku. Nejsou pro to však jednotná federální pravidla a státy si o tom rozhodují samy. Ačkoliv nemají povinnost tento způsob volby poskytovat, věšina to v roce 2020 vzhledem ke covidové pandemii udělala, připomněl Pondělíček.
„Proti posledním volbám nyní některé republikánské státy omezují možnost volit na dálku, ať už prostřednictvím korespondenční volby, nebo drop-in boxů (kde je možné hlasovat předem, pozn. red.),“ uvedl Pondělíček s tím, že mezi tyto státy patří například Pensylvánie nebo Michigan.
