Vojenská junta jmenovala novým nigerským premiérem bývalého ministra financí

Vojenská junta v Nigeru, která koncem července svrhla zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, v pondělí večer oznámila, že novým premiérem země byl jmenován ekonom a někdejší ministr financí Ali Lamine Zeine. Mezinárodní společenství mezitím hledá cesty, jak v zemi obnovit demokratické pořádky. Americký ministr zahraničí Antony Blinken stanici BBC řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina.

Osmapadesátiletý Zeine byl ministrem financí za vlády někdejšího prezidenta Mamadoua Tandji od roku 2002 až do roku 2010, kdy v této západoafrické zemi proběhl další z řady vojenských převratů. V současnosti Zeine působí v Africké rozvojové bance jako manažer pro Čad, dříve zastával tento post také pro Pobřeží slonoviny a Gabon.

Studoval na vysoké škole administrativy v Niamey a získal také diplom v Centru pro finanční, ekonomická a bankovní studia v Marseille a Paříži.

Jmenování Zeineho přišlo necelý den po vypršení ultimáta, které dalo pučistům Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) na to, aby vrátili do úřadu svrženého prezidenta Bazouma, jenž je od převratu izolován ve své soukromé rezidenci. V případě nesplnění požadavků nevyloučil ECOWAS použití síly, nicméně v této otázce není blok zemí jednotný a na čtvrtek svolal mimořádný summit.

S představiteli vojenské junty, kteří oznámili jméno nového premiéra formou komuniké přečteného ve vysílání státní televize, v pondělí večer jednala náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. Vyzvala je k návratu k demokratickému pořádku a nabídla jim v tomto směru pomoc Spojených států.

Zároveň upozornila, co je ve hře, pokud se tak nestane. Washington už Nigeru pozastavil zahraniční pomoc ve výši sto milionů dolarů (2,2 miliardy korun). Podle Nulandové představitelé junty, se kterými jednala, také rozumějí tomu, že by pozvání Wagnerovy skupiny do Nigeru ohrozilo jeho suverenitu.

Blinken: Situace se snaží využít wagnerovci

Americký ministr zahraničí Blinken rozhlasové stanici RFI řekl, že nejlepší cestou k řešení situace v Nigeru je diplomacie. Odmítl se však vyjádřit k možnému stažení zhruba tisícovky amerických vojáků, kteří se v této bývalé francouzské kolonii podíleli na výcviku vládních jednotek.

Stanici BBC Blinken řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina. Blinken si nemyslí, že by tato skupina převrat v Nigeru zosnovala, avšak USA mají obavy z toho, aby se tam nezačala angažovat. „Myslím, že to, co se stalo a co se stále děje v Nigeru, nebylo vyvoláno Ruskem ani Wagnerovou skupinou, ale… snažili se toho využít. Všude, kam se Wagnerova skupina dostala, následovala smrt, ničení a vykořisťování.“

Předpokládá se, že Wagnerova skupina má tisíce bojovníků ve Středoafrické republice a Mali, kde má obchodní zájmy. Posiluje ale také diplomatické a ekonomické vztahy těchto států s Ruskem, píše BBC. Příslušníci této skupiny byli obviněni z rozsáhlého porušování lidských práv v několika afrických zemích. Zároveň se objevily spekulace, že nigerská armáda požádala Wagnerovu skupinu o pomoc kvůli obavám z vojenské intervence.

Státní převrat v Nigeru se už podepsal i na finanční situaci země. Podle úterního sdělení západoafrické dluhové agentury UMOA-Titres Niger nesplatil státní dluhopisy za 2,341 miliardy západoafrických franků, což je ekvivalent 3,76 milionu dolarů (asi 83 milionů korun). Splatné byly k datu 31. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...