Vojáci USA by bránili Tchaj-wan v případě jeho napadení Čínou, prohlásil americký prezident

Americké síly by bránily Tchaj-wan, pokud by ho napadla Čína, potvrdil americký prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CBS. Ve stejném duchu se vyjádřil už v květnu, jeho nynější výrok je ale podle agentury Reuters ještě jasnější. Peking výroky šéfa Bílého domu odsoudil a podal proti nim oficiální protest.

Biden odpověděl kladně na otázku moderátora pořadu 60 Minutes, zda by americké síly bránily Tchaj-wan. „Ano, pokud by došlo k bezprecedentnímu útoku,“ řekl v rozhovoru, který televize odvysílala v neděli místního času.

Kladně reagoval také na upřesňující dotaz, zda tím myslí, že na rozdíl od americké reakce na ruskou invazi na Ukrajinu by se na obraně Tchaj-wanu v případě jeho napadení podíleli přímo americké síly a američtí vojáci.

Biden v rozhovoru znovu vykročil z rámce dlouhodobě prezentovaného amerického postoje k Tchaj-wanu, podotkla agentura Reuters. Mluvčí Bílého domu, kterého agentura požádala o komentář, sdělil, že americká politika ohledně Tchaj-wanu se nezměnila. USA dlouhodobě uplatňovaly politiku strategické nejednoznačnosti, kdy odmítaly sdělit, zda by na útok na Tchaj-wan zareagovaly vojensky. Důvodem byla snaha současně odradit komunistickou vládu od případné invaze i bránit formálnímu vyhlášení tchajwanské nezávislosti.

Když byl ale v květnu Biden na tiskové konferenci v Tokiu dotázán, zda by chtěl vojenské zapojení USA do obrany ostrova, odpověděl: „Ano, to je závazek, který jsme učinili.“

Peking podal protest

Čínské ministerstvo zahraničí nejnovější Bidenovy výroky odsoudilo a podalo proti nim oficiální protest. „Čína si vyhrazuje právo přijmout veškerá potřebná opatření v reakci na aktivity, které zemi rozdělují,“ uvedla mluvčí čínské diplomacie Mao Ning. „Chceme učinit maximum pro mírové sjednocení. Zároveň ale nebudeme tolerovat žádné aktivity směřující k odtržení (Tchaj-wanu),“ řekla.

Mluvčí rovněž vyzvala Washington, aby nevysílal „špatné signály“ tchajwanským separatistickým silám, které žádají nezávislost Tchaj-wanu, a aby nepoškozoval čínsko-americké vztahy. „Existuje jen jedna Čína a Tchaj-wan je její součástí,“ zdůraznila mluvčí.

Biden: USA uznávají politiku jedné Číny

V nejnovějším rozhovoru americký prezident ale zároveň zopakoval, že USA nepodporují tchajwanskou nezávislost a uznávají politiku jedné Číny. Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, zatímco oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy neoficiální styky.

Čína považuje Tchaj-wan za svoji součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě, že by vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...