Vítězství Putina i to, kolik procent získá, je v režii Kremlu, myslí si odborníci

Nahrávám video

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

„To jsou asi takové volby, jako je Putin prezident,“ řekl hned na úvod debaty Hrabal-Kronďák. Myslí si, že současný ruský vůdce získá ve „volbách“ tolik procent hlasů, kolik bude chtít. „Většinou má tolik, aby to nevypadalo úplně blbě, dělá to stejně jenom pro své lidi. Všichni za hranicemi vědí, že je to šaškárna,“ dodal.

Žádné překvapení neočekává ani Procházková. „Říká se, že prezidentská administrativa má naplánováno něco kolem 82 procent a účast přes sedmdesát procent. Přesto si myslím, že stojí za to volby sledovat, jak se lidé chovají, jak využijí možnost projevit se ve svém chování nebo v tom, co s hlasovacími lístky udělají,“ řekla.

„Na co se já osobně nejvíc těším, tak je ten nedělní protest, kdy mají jít voliči v Rusku zároveň ve 12:00 k urnám,“ sdělil Boháč. Dodal, že ho zajímá, co s tím Putinova administrativa udělá a jak bude reagovat. „Je třeba říct, že u těchto voleb není ani koho jiného volit, tam žádní protikandidáti nejsou,“ míní. Připomněl, že další lidé, kteří kandidují na prezidenta Ruska, Putina nekritizují a ani nemají v médiích skoro žádný prostor, tudíž nemají jak zaujmout.

„Kdyby se v současnosti udělaly férové volby, nedopadly by výrazně jinak,“ tvrdí Boháč

Boháč je přesvědčen o tom, že podpora Putina je i tak v Rusku velmi silná. „Kdyby se v Rusku v současnosti udělaly férové volby, nedopadly by výrazně jinak. Od začátku války na Ukrajině uběhly dva roky a dá se říct, že Putinovi od té doby stoupla popularita, což je v době války dost běžné i v demokratických zemích, že se národ sjednotí. Dokázal konsolidovat moc, dokázal vnutit lidem to, že on znamená stabilitu, že je ten, kdo lidi provede těžkou válečnou dobou,“ vysvětlil. Režim dlouhodobě vyhání, zavírá či rovnou vraždí výraznější opoziční politiky a při kontrole nad médii vytváří dojem, že nikdo jiný než Putin zemi vést nemůže.

Hrabal-Kronďák má pesimistický náhled na ruskou společnost. „Za ty dva roky, co Rusko vede otevřenou agresi vůči Ukrajině, a na základě kontaktu s konkrétními Rusy, u kterých jsem předpokládal, že jsou to inteligentní lidé, tak smysluplně komunikovat s Evropou může tak pět, maximálně sedm procent Rusů,“ řekl.

Podle Boháče dokázal současný ruský vůdce vzbudit v lidech pocit, že se jim stále někdo vysmívá, že jsou v ohrožení, že někdo pošlapává jejich zájmy a tomu je potřeba se bránit. „Selhává tam mediální scéna, kdy svobodná média v současné době prakticky neexistují,“ uvedl. Režim dlouhodobě svobodná média šikanuje.

Putin jako logický vůdce?

„Nemyslím si, že to souvisí s nástupem Putina k moci v roce 2000. Kořeny bychom měli hledat v devadesátých letech minulého století, kdy se všichni na Rusko dívali jako na zemi, která teď nastoupí ten evropský demokratický vývoj. Ale tento pokus o modernizaci Ruska naprosto selhal. Putin je logickým vyústěním toho, co se tam v devadesátých letech dělo,“ řekla Procházková a dodala, že Rusové mají demokracii spojenou s vysokou inflací či s chudobou. Rusové to podle ní vidí tak, že díky Putinovi se o Rusku opět začalo mluvit s vážností, a když ne s vážností, tak se strachem.

Připomněla však také, že v Rusku nikdy demokratické volby nebyly čili ne jenom nyní za Vladimira Putina. „A to dokonce ani volby v roce 1996, kdy byl zvolen prezidentem Boris Jelcin, které celý Západ uznal a prohlašoval je za demokratické, protože se nám ten Jelcin líbil. Demokratické volby to ale nebyly, to byl korporátní stát, který směřoval k tomu, co tam je dnes. Neproběhly tam reformy, ale rozebrání majetku. (...) Ano, šance to byla, ale byla promarněná hned na začátku,“ řekla.

Podle Boháče byly pokusy o demokracii v Rusku zadupány. „Rusko nedostalo dostatek prostoru na to, aby se mohla demokracie postupně budovat, aby instituce mohly sílit, aby lidé získali větší sebevědomí. (...) Lidé, kteří se o demokracii snažili a třeba i dodnes snaží, byli postupně zadupáni do země Vladimirem Putinem a jeho zkorumpovaným okolím,“ vysvětlil.

Mladí, kteří nikdy nežili za jiného „prezidenta“

Obecně se říká, že zhruba osmnáct až 22 procent lidí v Rusku je naladěno opozičně. Značný podíl v této skupině podle Procházkové tvoří mladí lidé, kteří nezažili nic jiného než Putina, dokonce ani pokusy o demokracii v devadesátých letech. „Viděli jsme to například i při akcích, které organizoval Alexej Navalnyj, který nedávno zemřel. Tam bylo zcela zjevné, že on míří na mladé,“ uvedla.

Novinářka Deníku N také zmínila, že když byla v sobotu před ruskou ambasádou a zpovídala Rusy, kteří přišli volit, vyjadřovali podporu Putinovi hlavně starší lidé. „Neodvážila bych se ale říci, že všichni mladí nebo jejich většína je opozičně naladěna, to vůbec ne. To je otázka na sociologii, ale ta sociologie v Rusku nám teď nedává úplně přesná data,“ upozornila.

V Událostech, komentářích se hovořilo také o zdravotním stavu Putina. Podle Boháče se o tom dá na sociálních sítích přečíst hodně, otázkou ale je, co z toho je pravda. „Jsou populární takové mýty o tom, že Putin má x dvojníků, že když není zdravý on, tak za něj jde do práce někdo jiný. Jsou telegramové kanály, které léta hlásí, že má Putin rakovinu, ale nikdy se nic takového nepotvrdilo,“ připomněl. Zjistit cokoliv o jeho zdraví je podle Boháče prakticky nemožné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...